Dostupnost a kvalita bydlení v České republice je pátá nejhorší mezi státy Evropské unie. V současnosti je tak Česko na 23. místě mezi evropskou sedmadvacítkou a oproti loňsku si pohoršilo o jednu příčku. Horší hodnocení zaznamenaly (sestupně 24.-27. místo) pouze Slovensko, Lotyšsko, Bulharsko a Maďarsko.
Nejlepšího výsledku dosáhl Kypr.
Důvodem jsou především rostoucí náklady na bydlení a nedostatečná výstavba. Výrazně také poklesla výhodnost nájemního bydlení oproti koupi vlastního bydlení. Vyplývá to z letošního Indexu prosperity a finančního zdraví zpracovaného Českou spořitelnou a portálu Evropa v datech.
Závažný problém s bydlením má aktuálně podle indexu 1,6 milionu Čechů. Bydlení zároveň zůstává podle indexu finančně náročné, i když se poměr na pořízení vlastního bydlení meziročně mírně zlepšil. Na nákup průměrného bytu je nyní potřeba 13 ročních mezd oproti loňským 15. Přesto ale podle dat jde o jeden z nejhorších výsledků v Evropské unii. Výhodnost nájemního bydlení pak oproti koupi vlastního bydlení poklesla – zatímco vloni v Česku bylo třetí nejvýhodnější mezi státy EU, letos je již 13. nejvýhodnější.
Podmínky, které zhoršují dostupnost bydlení
„Podmínky bydlení v Česku zhoršují vysoké ceny novostaveb, finanční nedostupnost, zdlouhavý proces stavebního řízení a nová výstavba celkově. Zatímco třeba Švédové či Finové mohou koupit průměrně velký byt za osm ročních platů, Češi jich potřebují 13, což představuje pátý nejvyšší počet v EU,“ řekl analytik projektu Evropa v datech Milan Mařík. Průměrná cena novostaveb je podle indexu v současnosti o 57 procent vyšší než v roce 2015, což je šestý nejstrmější růst v EU, kde je průměr 37 procent.
Faktor finanční nedostupnosti
Podle ekonoma České spořitelny Davida Navrátila za finanční nedostupností stojí i nedostatečná výstavba nových bytů. Přestože se loni v ČR dostavělo meziročně o šest procent více bytů, letos zahájení nové výstavby klesá. „Hrubý odhad ukazuje, že ročně potřebujeme postavit přibližně 50 000 až 60 000 nových bytů. Za posledních deset let jsme jich ale postavili něco málo přes 30 000 ročně. Proto dlouhodobě poklesla dostupnost bydlení měřená násobkem průměrných ročních příjmů k ceně průměrného bydlení,“ dodal.
Jednou z oblastí, které se podle indexu přitom v rámci bydlení zlepšily, jsou investice do rezidenční výstavby. Na tu v ČR připadne 6,2 procenta HDP, tedy pátý nejvyšší podíl v Evropské unii. Český bytový fond podle posledních dat čítá 509 bytů na 1000 obyvatel, tedy 16. nejvyšší počet mezi státy EU. Celkově ale český bytový fond zůstává podle indexu nedostatečný.
S nadměrnými výdaji na bydlení se v ČR potýká devět procent domácností. Nárůst cen se týká zejména topení. I přesto, že je ČR pod průměrem EU, počet domácností, které si nemohou dovolit dostatečně topit, se meziročně zdvojnásobil na šest procent. Podle ředitelky Platformy pro sociální bydlení Barbory Bírové jsou domácnosti, které platí víc než 40 procent svých příjmů za bydlení, současně v energetické chudobě. Počet takových lidí přitom v ČR podle ní roste, stejně jako roste počet lidí, kteří za bydlení dají i polovinu nebo 70 procent svých příjmů.
