ČTK

8. 11. 2024

Celkové škody po zářijových povodních odhaduje vláda na 45 až 50 miliard korun. Více než polovina veškerých škod je na státním majetku, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Škody za desítky miliard jsou v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, o řád nižší v jiných částech země. Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního státního rozpočtu o 30 miliard korun a plánovaný schodek rozpočtu na příští rok o deset miliard korun. Podle Stanjury se ukazuje, že částka je přiměřená.

V Moravskoslezském kraji podle předběžného odhadu povodně způsobily škody za 20 až 30 miliard korun, v Olomouckém za 15 až 20 miliard korun, řekl Stanjura. Ze Zlínského kraje jsou hlášeny škody za miliardu korun, z dalších krajů zasažených povodněmi v řádu stovek milionů korun.

Vláda musí do 5. prosince odeslat Evropské komisi celkovou výši škod, aby Česko mohlo čerpat peníze na obnovu území z evropského fondu solidarity. Podle Stanjury je už nyní jisté, že škody přesáhnout 40 miliard korun, což je nutná podmínka pro využití evropských peněz.

Ministr také upozornil, že vláda na pomoc určenou podnikatelům zasaženým povodněmi využije národní zdroje. Využití peněz z Evropské unie by podle něj bylo komplikovanější. „U evropských peněz jsou omezující podmínky, pomoc by nedoputovala ke všem, kteří si pomoc zaslouží,“ řekl Stanjura.

Vláda lidem postiženým povodněmi poskytla okamžitou peněžní pomoc v průměrné výši 40.000 korun na domácnost. Kromě toho vypsala programy na zajištění úvěrů nebo na zvýhodněné úvěry pro firmy postižené povodněmi. Podnikům také spolufinancuje náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nemohou chodit do práce buď kvůli zastavenému provozu firmy, nebo protože musí řešit osobní situaci po povodních. Kabinet také uvolnil přes půl miliardy korun pro Moravskoslezský i Olomoucký kraj, které kraje využijí na odstraňování povodňových škod.

Související témata

Přečtěte si také

Kvůli sněhové kalamitě varuje policie řidiče, aby nenajížděli na D1 na Vysočině

Dálnice D1 na Vysočině je dnes ráno kvůli sněhové kalamitě obtížně sjízdná, problémy v dopravě jsou i na jiných silnicích v kraji.

Pavel obdržel nominaci Červeného na ministra, plánuje s ním osobní setkání

Prezident Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše na jmenování ministra životního prostředí.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Přes 170.000 studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19

Více než 170.000 bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

Číňané z pevninské Číny zasílají přání k lunárnímu Novému roku zakladateli Falun Gongu

S příchodem lunárního Nového roku 29. ledna zaslali lidé z Číny i ze zahraničí svá přání panu Li Hongzhimu, zakladateli duchovní praxe Falun Gong.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?