Konec roku zažívají české televize odlišně. Podle slov generálního ředitele skupiny Prima Marka Singera jde o „rok, který pro ten televizní trh znamenal další rok růstu v tržbách“. Česká televize naopak konec roku prožívá v napětí a očekávání, protože její budoucí vývoj, eventuálně zeštíhlení, se bude odvíjet od právě diskutované novely a s ní souvisejícím navýšením koncesionářských poplatků.
Skupina Prima
České komerční televize zažívají poměrně úspěšný rok, co se týká vyprodanosti reklamního prostoru, zmínil generální ředitel televize Prima Marek Singer v podcastu Byznys pro Forbes. Zároveň očekává, že se jim tento rok podaří zvednout tržby oproti loňsku o pár procent. Ty minulý rok činily 4,17 miliardy korun.
„Myslím, že letos je to poprvé v historii českého televizního trhu, kdy obě komerční televizní skupiny byly blízko vyprodanosti. Obě. Nejenom jedna,“ uvedl.
„Je to rok, který pro ten televizní trh znamenal další rok růstu v tržbách, což je samozřejmě dobrá zpráva. Je to rok, který pro nás znamenal růst i v rádiu a v onlinu, což je taky dobrá zpráva,“ dodal Singer.
Doba během covidové pandemie podle Singera u nich odstartovala model streamerské platformy ve formě videoslužeb.
„A to vlastně redefinovalo do značné míry ten trh, protože už to není televizní trh a videotrh, ale už je to jenom videotrh,“ vysvětlil.
Lidé se více přesouvají do streamingových služeb, zmínil. Posun zaznamenal u současné mladé generace, která dává přednost sociálním sítím, pak videoplatformám a až na poslední místě je pro ně sledování televize, říká Singer.
„Například reklamu pro důchodce mi nikdo nezaplatí, takže já prodávám (na věkovou skupinu) 18–69,“ dodává v podcastu.
Budoucí model televizního produktu vidí v propojení streamingové služby s televizní produkcí.
Provozní náklady se podle Singera navyšují každý rok. Letos je odhaduje na něco přes miliardu.
„Všichni chápou, že něco jako patnáctiprocentní inflace se opravdu stalo… ať už energie, ať už natáčení, ať už lidská práce na natáčení, toto všechno šlo o desítky procent. Takže jsme museli zareagovat a tím pádem taky zdražuje reklama,“ vysvětluje ředitel.
Česká televize
Česká televize, tak jako Český rozhlas, patří mezi veřejnoprávní média, na které se vztahují koncesionářské poplatky, které platí všichni, kteří mají ke službě přístup. Zároveň má i příjmy z komerční reklamy.
Koncesionářské poplatky v roce 2024 činí za televizi 135 korun měsíčně a za rádio 45 korun měsíčně. To by měla změnit vládní novela, která počítá s navýšením u televize na 150 korun měsíčně a u rozhlasu by poplatek narostl o 10 korun, tedy na 55 měsíčně. Zároveň má dojít i k rozšíření koncesionářské základny zahrnutím digitálních technologií coby eventuálních přijímačů vysílání.
„Koncesionářské poplatky přitom zůstávají na stejné výši již 16 let, navzdory rostoucím nákladům,“ opět připomněl před několika dny ministr kultury Martin Baxa (ODS), v jehož gesci je zmíněná novela.
Kvůli obstrukcím opozice se však vládě ve Sněmovně do konce roku nejspíše nepodaří zvýšení poplatků prosadit, zmínil pro server iDnes začátkem listopadu šéf poslanců ODS Marek Benda. Česká televize a rozhlas v takovém případě budou muset hledat úspory.
„Varianta, že by poplatky byly projednány až někdy během druhého čtvrtletí, z hlediska zodpovědného hospodáře a rozpočtáře není ‚žitelná‘,“ řekl v nedávném rozhovoru pro server info.cz generální ředitel České televize Jan Souček.
„My nemůžeme udržovat půl roku stav provizorní v očekávání, zda budou nebo nebudou poplatky navýšené, a pokud někdo ze zákonodárců reálně přemýšlí o tom, že se to dá posunout na červenec příštího roku, tak nedá. Výsledkem by bylo, že už v prvních měsících příštího roku by začala probíhat zásadní redukce a destrukce současného modelu veřejnoprávní televize.“
To by ve skutečnosti podle Součka znamenalo, že nebudou moci vynakládat tolik financí například na hranou tvorbu nebo velké dokumenty jako doposud.
„Pokud se poplatky od začátku roku nezvýší a my reálně pojedeme podle rozpočtu nazvaného Armageddon, který jsme už odevzdali Radě ČT, tak to radikálním způsobem zasáhne i do zpravodajství a publicistiky,“ řekl Souček.
Pokud by na rozpočtovou variantu „Armageddon“ skutečně došlo, pak by v příštím roce musela ČT svůj počet kanálů podstatně zredukovat, míní Souček.
„Nicméně v horizontu jednoho roku by došlo i k jejich podstatné redukci,“ upozornil. Veřejnoprávní televize by tak podle něj směřovala ke snížení počtu kanálů ze stávajících šesti na tři, a to na ČT1, ČT2 a ČT24. Jako doplněk k nim by fungoval ještě sportovní kanál, protože sportovní práva se nakupují dlouho dopředu.
Veřejnoprávní televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun. Díky novele by ČT získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a ČRo 331 milionů korun navíc. Novela na druhou stranu mimo jiné omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z loňska.
Odpůrcům zvyšování poplatků vadí nevyváženost zpravodajství ČT či nedostatečné definování toho, co by veřejnou službou mělo být.
S využitím zprávy ČTK.
