V úterý se na Petičním výboru Poslanecké sněmovny projednávala petice „proti trvalému zvyšování koncesionářských poplatků“ předložená spolkem Aliance pro rodinu. Předseda výboru Tomio Okamura (SPD) se během diskuze rozohnil.
Nevládní organizace Aliance pro rodinu (Aliance) spustila petiční akci kvůli nespokojenosti s vyvážeností pořadů České televize (ČT), jež podle ní některé názory znevýhodňují nebo „útočí na tradiční rodinný život“.
Aliance se dle zpravodaje Stanislava Berkovce (ANO) obrátila na výbor také z důvodu nepřehlednosti a nemožnosti veřejné kontroly využívání prostředků či kvůli nejasné definici náplně činnosti „veřejnoprávních“ médií a povinnosti zaměstnavatelů platit za zaměstnance.
S peticí o 66 fyzických a 10 686 elektronických podpisech přichází v době, kdy vláda iniciovala novelu zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, jež má, kromě jiného, zvýšit poplatek za ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a za Český rozhlas (ČRo) o deset korun na 55 Kč za měsíc. Dle Berkovce by v důsledku novelizace ročně získala ČT navíc 865 milionů Kč a ČRo 331 milionů.
Předsedkyně Aliance Jana Jochová jako zástupkyně petentů v rámci obvinění z nevyváženosti poukázala na útok v ČT na jejich organizaci, které se nemohli bránit.
Její kolega Jan Gregor pak navázal vyjmenováním konkrétních témat, u kterých ČT v objektivitě „systematicky selhává“ a je „odtržená od reality“. Poukázal také na to, že webové stránky veřejnoprávních médií či část „iVysílání“ ČT nepodléhá kontrole správního orgánu. Zmínil také petici za ústavní zakotvení manželství coby muže a ženy, kterou fyzicky podepsalo přes sto tisíc lidí a ČT ani ČRo o ní ani neinformovaly, byť ČT tiskovou konferenci natáčela.
Náměstek ministra kultury Michal Šašek poukázal při projednávání petice na nutnost novely kvůli potřebě navýšení financí pro ČT a ohradil se proti nedostatečné specifikaci služeb veřejnoprávních médií.
„Paragraf č. 2 obou zákonů jasně vymezuje to, co od veřejnoprávních médiích je v tuto chvíli očekáváno,“ sdělil Šašek s odkazem na novelizované znění 483/1991 Sb. a 484/1991 Sb. Podporu v tomto smyslu vidí i v kodexu obou médií.
V následné rozpravě se ujal slova Tomio Okamura, který petici podpořil a ke zmíněným výtkám vůči ČT dodal, že nedávno se Radě ČT dostalo analýzy o pozvánkách do pořadu Otázky Václava Moravce, dle které za současného volebního období měli dostat předsedové koaličních stran 45 pozvánek a ani jednou v pořadu nevystoupili předsedové opozičních stran. Nechtěl spekulovat o důvodech u Andreje Babiše, ale on sám za sebe prý nedostal za devět let do onoho pořadu ani jednu pozvánku.
Deník Epoch Times se obrátil s žádostí o komentář na mluvčí ČT, ale do doby publikování této zprávy neodpověděla.
„No neuvěřitelný, co se tam děje,“ komentoval dále ČT Okamura, načež označil Václava Moravce za mediálního podvodníka a jeho pořad i ČT za podvodné.
Dodal, že „hnutí SPD prosazuje ukončení/zrušení koncesionářských poplatků“. „Ať si to platí, kdo chce, a uvidíme, jestli přežijí,“ navrhl. „Anebo ať vysílají férově,“ dodal později.
Poté komentoval zrušení pořadu 168 hodin a „přetransponování“ redaktorů do nového pořadu Fenomén, načež se rozohnil, protože jej měli zvát do prvního dílu s titulem „rozdělování společnosti“. V pořadu mají dle něj „zase dělat provládní úderku“.
„Je to celé zmanipulované,“ sdělil Okamura dále poté, co komentoval nevyváženost komentátorů ČT.
Později ještě předseda výboru přečetl několik bodů z kodexu ČT, vč. vyváženosti diskuzí, tj. článek 6.1: „Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Zároveň je však třeba zajistit, aby poměr mezi diskusními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibližně vyrovnaný.“
Znovu se rozčilil a označil ČT za podvodníky a manipulanty. „Oni nedodržují ani svůj vlastní kodex… 45:0, k čemu to je?“ dodal.
Několik výhrad k novelizaci vznesli i Berkovec a jeho stranický kolega Ondřej Babka, Alena Maršálková z Pro Libertate a Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v ČR.
Zástupci petentů navrhli vůči veřejnoprávním médiím tři opatření. Prvním je provedení relevantního výzkumu na reprezentativním vzorku populace za účelem zjištění toho, co občané od médií veřejné služby očekávají, druhým je vytvoření „pracovní skupiny politiků, expertů, soukromých médií a veřejnosti o definici mediální veřejné služby“ a třetím „rozšíření kontroly obsahu na všech platformách odpovídající 21. století a zvětšení transparentnosti financování“.
V samotném usnesení k petici pak poslanci odhlasovali pouze vágní body – formulace o tom, že ji projednali a berou na vědomí argumenty, které zazněly. Doporučení k dalšímu projednání orgánům sněmovny či ministerstvu kultury u většiny nenašlo podporu.
