Plán vlády navýšit koncesionářské poplatky za Český rozhlas a Českou televizi vzbuzují nelibost části veřejnosti, odborníků i politiků.
Soukromé rozhlasové stanice sdružené v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV) spustily tento týden kampaň DOPISPOSLANCI s cílem zabránit přijetí současného návrhu novely zákona o Českém rozhlasu (ČRo).
Ministerstvo kultury podle nich plánuje navýšit rozhlasové poplatky bez jasného zdůvodnění, což asociace považuje za „nespravedlivé a nepotřebné“. Vyzývají proto občany, aby se připojili k jejich kampani a poslali poslancům a senátorům email s vyjádřením nesouhlasu s projednávanou mediální novelou.
Cílem kampaně je vrátit návrh zákona ministrovi kultury k přepracování.
„Bohužel, vláda místo zákona, který by posiloval nezávislost a transparentnost Českého rozhlasu, předkládá návrh, který Český rozhlas pouze zdražuje a přenáší toto břemeno na občany a firmy. Většina našich návrhů byla ignorována, a proto jsme nuceni požádat veřejnost, aby prostřednictvím této kampaně vyjádřila společně s námi svůj nesouhlas,“ píše se na webových stránkách iniciativy.
Podle průzkumu NMS Research z května a srpna 2024 nesouhlasí se zvyšováním koncesionářských poplatků 71 % dotázaných. Návrh zákona hovoří o zvýšení poplatku za televizní vysílání od příštího roku o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a se zvýšením rozhlasového poplatku o deset korun na 55 Kč. Platit mají i majitelé mobilních telefonů a firmy, kde chce stát vybírat poplatky dle počtu zaměstnanců.
Soukromá rádia tvrdí, že financování veřejnoprávních médií prostřednictvím poplatků vybíraných od občanů a firem je zastaralý model.
„Většina evropských zemí ho již opustila nebo aktivně diskutuje o jeho změně. Moderní mediální prostředí vyžaduje spravedlivější a efektivnější způsoby financování, které nebudou zbytečně zatěžovat veřejnost,“ píše APSV.
Nutit platit rozhlasový poplatek i ty, kdo Český rozhlas neposlouchají, je podle asociace „nespravedlivé a neefektivní řešení“. Větším firmám to navíc přinese velké finanční zatížení, argumentují soukromá rádia. U firem nad 500 zaměstnanců jde o celkovou částku na poplatcích za rok až ve výší 246 000 Kč.
Navýšení poplatků podle APSV není spojeno s jasným vymezením, co má veřejná služba Českého rozhlasu zahrnovat. Ministerstvu kultury rovněž vyčítají, že nevedlo otevřenou a konstruktivní diskuzi s odborníky a zástupci soukromých médií a jejich návrhy ignorovalo.
Soukromé rozhlasové stanice nejsou zdaleka jedinou skupinou kritiků. Nevládní organizace Aliance pro rodinu spustila letos petiční akci „proti trvalému zvyšování koncesionářských poplatků“ kvůli nespokojenosti s vyvážeností pořadů České televize (ČT), které podle ní některé názory znevýhodňují nebo „útočí na tradiční rodinný život“.
Podle aliance dříve, než se bude rozhodovat o navýšení poplatků za ČT a ČRo, by měla proběhnout diskuse o obsahu veřejnoprávního vysílání.
Hospodářská komora již dříve označila koncesionářské poplatky podle počtu zaměstnanců za diskriminaci podnikatelů a porušení dřívějších proklamací vlády. Podnikům také vadí růst administrativy s tím spojený.
Petici za zrušení poplatků oběma veřejnoprávním médiím iniciovali v roce 2021 i zástupci strany Svobodní.
