Vláda schválila koncem června takzvanou velkou mediální novelu, v níž navrhuje růst koncesionářských poplatků za provozování České televize a rozhlasu. Skupiny kritiků však dlouhodobě upozorňují na „nevyváženost pořadů“ televize či „ideologizaci“ a chtějí poplatky zrušit. Jiní navrhují provést změny v zaměření pořadů.
Televizní dramaturg, producent a bývalý vysoce postavený zaměstnanec České televize Jan Štern konstatuje, že „veřejnoprávní televize je prorostlá rakovinou maloměšťáckého vkusu, divácké podbízivosti, umělecké průměrnosti, duchovní vyprahlosti a tvůrčí nesvobody“.
Politikům podle Šterna „tato skutečnost příliš nevadí“ a Českou televizi „vnímají primárně jako nástroj ovlivňování a propagandy, a tudíž je zajímá vlastně jen zpravodajství a aktuální publicistika. Neberou Českou televizi jako kulturní či vzdělávací instituci“.
Podle Šterna ve vysílání ČT „najdeme občas velmi kvalitní produkty, ale v úhrnu televize při plnění veřejné služby selhává“, což považuje za signál pro změnu organizace a řízení programové tvorby. Televize podle něho není „ohrožená co do své nezávislosti, jako to bylo při televizní krizi v roce 2000, je ohrožená zevnitř vlastní neschopností systematicky a cíleně vyrábět pořady s přidanou kulturní a vzdělávací hodnotou. Pokud politikům nevadí kulturní úpadek ČT, pak jsem přesvědčen, že členům Rady ČT tato skutečnost určitě vadí.“
„Byl jsem na pracovní návštěvě ve finském veřejnoprávním médiu ILE. Zpravodajství finské ILE nedůvěřuje pouze 6 % Finů,“ sdílel své zkušenosti místopředseda Rady České televize Pavel Matocha v dubnu 2024 a podivoval se nad postoji vedení České televize násobně větší nedůvěře Čechů.
„V České republice je tento podíl zhruba třikrát tak velký,“ řekl Matocha na konferenci v Poslanecké sněmovně a popisoval přístup ILE a České televize k „faktu důvěry nebo nedůvěry“.
Lidé v ILE dle něj považovali 6 % za „hrozně moc“ a vedení zadalo úkoly zjistit proč tak velké množství lidí nedůvěřuje jejich zpravodajství a jak jejich množství snížit. Naproti tomu během diskusí na radě České televize byl trojnásobně velký podíl prezentován jako úspěch.
Dodal, že bylo řečeno „jak je to skvělé, jak málo lidí nevěří České televizi a fakt, že důvěryhodnost podle výzkumu rok od roku klesá, byl interpretován tak, že je to důsledek hybridních válek a dezinformací“. Proto je podle Matochy, který působí jako publicista a šachista, rozhodující, jak se k situaci každé médium postaví.
Nevládní organizace Aliance pro rodinu, podporovaná z příspěvků občanů, podala na nevyváženost pořadů České televize od roku 2020 do ledna 2024 celkem sedm stížností. Pět z nich vyhodnotila Rada pro televizní a rozhlasové vysílání (RRTV) jako důvodné a poslala televizi do správního řízení.
Podle Aliance se v průběhu času ukazuje, že vedení televize a její redaktoři nedávají rozhodnutím RRTV velkou váhu, protože znovu vytváří další pořady, které mají stejný problém neobjektivnosti, na který bylo poukazováno několikrát před tím.
„Vrcholem bylo zpravodajství a publicistika o legislativním návrhu redefinice manželství. V tomto případě se redaktoři ČT opakovaně dopustili porušování zákona,“ což potvrdila RRTV, píše předsedkyně Aliance Jana Jochová.
I přes opakovaná rozhodnutí o porušování zákona ze strany RRTV k nápravě podle Jochové „prostě nedochází“ a kontrolní orgány jsou „v podstatě už nyní bezzubé“. Zvýšením příjmů ČT i ČRo bez jasného nastavení kontrolních mechanismů a bez jasné definice veřejné služby, se podle Jochové „situace ještě zhorší a arogance těchto médií jen vzroste“.
„Nechceme, aby se redaktoři placení z poplatků, které budou fakticky daní z internetu, nadále vysmívali lidem, kteří uznávají manželství jako svazek muže a ženy. A to doslova v přímém přenosu,“ dodává předsedkyně Aliance, která spustila petiční akci požadující definování veřejnoprávní služby.
Současný návrh nové legislativy zahrnující i navyšování koncesionářských poplatků za provozování České televize a rozhlasu předložilo ministerstvo kultury vedené Martinem Baxou (ODS).
Paradoxně, v roce 2009 členové ODS – senátor Richard Svoboda a kandidát do Evropského parlamentu Edvard Kožušník – organizovali petici proti koncesionářským poplatkům.
„Takové množství registrovaných svědčí o tom, že koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu jsou nestandardní formou daně. Mnohými živnostníky a provozovateli hotelů je tato daň vnímána doslova jako výpalné,“ prohlašoval tehdy Kožušník.
„Poplatky se nezvyšovaly dlouhá léta, u ČT naposledy v roce 2008, u ČRo dokonce v roce 2005. Jejich hodnota je nyní na méně než polovině té původní,“ zmínil v červnové tiskové zprávě Baxa.
Poplatek za televizi by se ze stávajících 135 korun navýšil na 150 Kč měsíčně a u rozhlasového přijímače o deset korun na 55 korun měsíčně. Nově by měly platit i domácnosti, jejichž obyvatelé používají chytré telefony nebo mají internetové připojení.
„Navíc se technologie posunuly mílovými kroky. Proto mírně zvyšujeme poplatky a definujeme nově i další okruh zařízení, která přijímají televizní a rozhlasový signál – chytré mobilní telefony, tablety, počítače. Nemění se základní princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení, kterými domácnost disponuje,“ doplňuje ministr.
Baxa ještě v polovině roku 2022 prohlašoval, že poplatky vláda zvyšovat nechce. „Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí v současné době to takto otevřeně říci,“ sdělil 3. července 2022 v pořadu Otázky Václava Moravce ministr kultury Baxa.
Členové strany Svobodní spustili v prosinci 2021 petiční akci, v níž „vyjadřují nesouhlas se zákonem uloženou povinností placení rozhlasového a televizního poplatku“ a žádají, aby byla tato povinnost zrušena.
„Domníváme se, že základem kvalitních služeb je možnost svobodné volby a s tím související zdravé konkurenční prostředí, ze kterého by Český rozhlas a Česká televize neměly být vyjmuty,“ uvádí petice do dnešního dne podepsaná více než 20 tisíci občany ČR.
Nevládní organizace Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) upozorňuje na to, že mediální novela chce podle nich také „změnit definici jednoho z hlavních úkolů ČT a ČRo“.
„Nově mají poskytovat informace, které přispějí k postupu proti dezinformacím a stát se hlavním nástrojem boje proti tzv. dezinformacím. Co to má konkrétně znamenat?“ ptá se SOSP.
Není jasné, zda by dodatek neznamenal novou povinnost aktivně vyhledávat dezinformace.
„Samotný pojem dezinformace se v právním řádu neobjevuje a rozlišit dezinformaci od jiného nepravdivého či zavádějícího sdělení (např. misinformace) může v praxi činit problémy. Navíc není jasné ani to, kdo by měl být hlavním realizátorem postupu, ke kterému by Česká televize a Český rozhlas měly přispívat,“ uvedla Legislativní rada vlády podle deníku Echo24.
Někteří občané ČR se z placení koncesionářských poplatků vyvázali čestným prohlášením. Tato možnost by se mohla změnit novou povinností platit poplatky pro všechny uživatele internetu. Platit budou muset i organizace. Chystaný zákon má zahrnovat také takzvanou indexaci, což by mohlo vést k navyšování poplatků v závislosti na inflaci.
