Spolkový kancléř Olaf Scholz hodlá do konce roku vyvolat hlasování o důvěře ve Spolkovém sněmu. CDU a CSU však prosazují rychlejší jednání, zatímco tiskárny a spolková zmocněnkyně pro volby varují před organizačními nejasnostmi, pokud budou termíny příliš krátké.
Před Vánocemi, ale rozhodně ne ve středu: takový je aktuální stav v otázce, kdy by spolkový kancléř Olaf Scholz chtěl předložit Spolkovému sněmu takzvané hlasování o důvěře. Po minulé středě 6. listopadu, kdy byla přehlasována „semaforová“ koaliční vláda, existuje jen málo indicií, že se kancléři podaří přesvědčit CDU/CSU, aby podpořila klíčové zákony, které jsou stále v jednání.
CDU a CSU ze své strany naléhají na kancléře, aby co nejdříve uvolnil cestu k novým volbám do Spolkového sněmu. Spolkový volební komisař mezitím varuje, že osoby odpovědné za organizaci by mohly být přetíženy, pokud by byl časový plán příliš napjatý.
Otázka důvěry jako nástroje a rizika pro kancléře
Minulou středu Scholz oznámil svůj záměr vyvolat 15. ledna hlasování o důvěře. Po silném tlaku veřejnosti však v neděli v pořadu ARD Caren Miosga prozradil, že je připraven vyvolat hlasování o důvěře ještě před Vánocemi, pokud se na tom dohodnou vedoucí parlamentních frakcí SPD a CDU/CSU Rolf Mützenich a Friedrich Merz.
Přísně vzato, jde o falešné hlasování o důvěře: kancléřovým cílem přece není shromáždit za sebou většinu poslanců.
Pokud by kancléř – v rozporu se svým přáním – získal důvěru většiny poslanců, spolkový prezident by neměl pravomoc rozpustit Spolkový sněm. Aby se Scholz vyhnul neplodnému pokračování vlády, stačilo by mu k odvrácení této choulostivé situace podat demisi.
Steinmeier vyhoví žádosti o rozpuštění Spolkového sněmu
Poté, co kancléř ztratí hlasování o důvěře, trvá ještě více než dva měsíce, než může být Bundestag znovu zvolen. Spolkový prezident může rozpustit parlament do 21 dnů. Nemá však žádnou povinnost tak učinit. Mohl by proto také kancléře pověřit, aby se zabýval vytvořením nové vládní většiny.
Pravděpodobnost, že tak Frank-Walter Steinmeier učiní, se však považuje za nízkou. Jednak by takový krok nepřispěl ke stabilitě země. Za druhé by taková vláda mohla v nejlepším případě setrvat u moci několik měsíců, neboť v září stejně končí volební období.
Načasování hlasování o důvěře určuje načasování voleb
Pokud Scholz vyvolá hlasování o důvěře 15. ledna, může požádat spolkového prezidenta o rozpuštění Spolkového sněmu. Ten by měl 21 dní na vysvětlení. O hlasování o důvěře musí kancléř požádat nejméně 48 hodin předem. Pokud by jej prohrál a spolkový prezident by rozpustil Spolkový sněm, což se považuje za pravděpodobné, došlo by k tomu pravděpodobně ještě před koncem ledna.
Další lhůta, kterou je třeba dodržet, je 60 dní. V této lhůtě se musí konat nové volby poté, co Spolkový prezident rozpustí Spolkový sněm. Pokud by se hlasování o důvěře konalo v polovině ledna, stalo by se tak pravděpodobně až koncem března nebo začátkem dubna 2025.
CDU/CSU naopak vyzvala kancléře, aby hlasování o důvěře vyvolal již příští středu 13. listopadu. V pondělí se k tomu vyjádřil mluvčí vlády Steffen Hebestreit:
„Již nyní vás mohu ujistit, že kancléř ve středu hlasování o důvěře nevyvolá.“
V takovém případě by se očekávaly nové volby již koncem ledna – a volební kampaň mezi svařeným vínem a ohňostrojem na přelomu roku.
CDU/CSU by krátkodobý termín voleb prospěl
Pan Scholz však naznačil, že by se netrpělivě očekávané hlasování mohlo uskutečnit ještě před koncem roku. Je připraven vzít v úvahu konsenzus předsedů parlamentních skupin. Pokud se uskuteční v polovině prosince, jeví se jako reálný termín volby na konci února nebo začátkem března. Termín by případně mohl být spojen i s plánovanými parlamentními volbami v Hamburku nebo s novými volbami v Sasku či Durynsku, pokud by byly nutné.
CDU a CSU mají největší zájem na co nejrychlejším konání nových voleb. Spoléhají na to, že mnozí voliči by neúspěch vládního systému využili jako příležitost hlasovat ve prospěch CDU/CSU, aby jim dali jasný mandát ke změně vlády. Čím déle bude hlasování trvat, tím méně může být tento bonus zrušen: V roce 2005 průzkumy veřejného mínění přisuzovaly tehdejší Unii Merkelové hodně přes 40 %. Ve volební noci byla jen těsně před SPD.
Scholz naopak těží spíše z delšího období mezi rozpadem koalice a novými volbami. Naproti tomu nejprve FDP ve vládě a poté CDU/CSU v přechodném období by ze stranických taktických důvodů odmítl.
Kandidát na kancléře za Unii Friedrich Merz má podezření, že Scholz chce ještě pomoci utvářet volební kampaň v Hamburku. Volby se budou konat 2. března. Podle lídra CDU chce kancléř zřejmě využít zbývající čas k tomu, aby CDU/CSU předložil návrhy zákonů.
Kromě SPD by delší období před volbami možná využila i FDP. Měla by čas na regeneraci, vzpomínka na léta strávená ve vládní koalici by mezi lidmi ustoupila do pozadí, a místo toho by se mohla pokusit o tematickou kampaň. Na rozdíl od roku 2005 by však již neměla opoziční bonus.
„Účtenka za semafory“ jako volební motiv s postupem času ztrácí na významu
Obecně platí, že čím déle trvá volební kampaň, tím větší pozornost se věnuje možným budoucím rozhodnutím. Nespokojenost s prací vládnoucích stran by mohla časem ustupovat stále více do pozadí. Kromě toho by nové, nepředvídané události – od teroristických útoků přes mírové iniciativy pro Ukrajinu až po cenové šoky – mohly vyvolat novou dynamiku.
Mezitím tiskárny volebních lístků varují, že termín voleb je příliš blízko. Bastian Beeck ze společnosti „Köllen Druck und Verlag“ řekl časopisu Stern, že by byli schopni zvládnout i lednový termín. Pak by však nezbyl téměř žádný čas na případné opravy chyb a v případě korespondenčního hlasování by voliči měli na vyplnění dokumentů jen asi týden.
Doručení před Novým rokem nelze očekávat. To je další důvod, proč by se na stanovení termínu mělo počkat „o dva až tři týdny déle“. Federální volební komisař již minulý týden varoval před „nevypočitatelnými riziky“ v případě, že by byl nový termín voleb stanoven příliš brzy.
V úterý se sejdou parlamentní skupiny a ve středu pan Scholz (SPD) vydá vládní prohlášení k současné vnitropolitické situaci. Do té doby by mělo být skutečně jasno.
–etg–
