Minulý týden si v USA zvolili svého 47. prezidenta, kterým se stal podruhé Donald J. Trump. Spolu s ním do Bílého domu zamíří i první dáma, bývalá úspěšná modelka a podnikatelka slovinského původu Melania Trumpová. Čemu se ve své funkci věnovala a jak se proměňovala role první dámy v Americe a u nás?
Melania Trumpová se narodila 26. dubna 1970 v bývalé Jugoslávii, současném Slovinsku, jako Melanija Knavsová. Má starší sestru a nevlastního bratra. Vystudovala střední školu designu a fotografie. Studia na vysoké škole nedokončila, aby se mohla profesionálně věnovat modelingu v zahraničí.
Kariéra modelky jí přinesla velký úspěch a objevovala se v televizních reklamách, módních časopisech i na billboardech. V roce 1996 se přestěhovala do USA, kde získala po deseti letech občanství.
Mimo svět módy se v Americe ještě za svobodna věnovala i charitativním činnostem. Například jí byl udělen titul velvyslankyně dobré vůle Amerického červeného kříže – tuto funkci vykonávala po čtyři roky. Trumpová také působila jako čestná předsedkyně newyorského chlapeckého klubu nebo předsedkyně Americké kardiologické asociace, která v roce 2010 vybrala 1,7 milionu dolarů na výzkum.
V roce 2005 se provdala za podnikatele a realitního magnáta Donalda J. Trumpa, se kterým má syna Barrona.
Když se Donald Trump stal v roce 2017 prezidentem, jako první dáma se mimo společné oficiální návštěvy, ceremonie a zahraniční cesty zaměřila na pomoc mladým lidem, kteří čelí různým výzvám v současné společnosti.
V roce 2018 vyhlásila osvětovou kampaň Be Best, která propagovala zdravý životní styl, laskavost a respekt mezi dětmi a k dětem. Iniciativa se skládala ze tří pilířů:
- životní pohoda – sociální a emocionální zdraví dětí,
- sociální média – pozitivní a negativních účinky na děti,
- zneužívání opiátů – ochrana nejzranitelnějších před účinky zneužívání drog, vzdělávání lidí všech věkových kategorií o škodlivých účincích závislosti na návykových látkách.
Během svého působení v roli první dámy navštívila řadu zemí, například Saúdskou Arábii, Izrael, Kanadu, Velkou Británii, Belgii, Finsko, Itálii, Vatikán a Indii.
V roce 2018 se vydala na týdenní samostatnou cestu po Africe ve spolupráci s Agenturou Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Během této cesty navštívila Keňu, Ghanu, Malawi a Egypt a setkala se s místními vedoucími představiteli, učiteli a studenty všech věkových kategorií.
Kromě charitativní činnosti podporovala probíhající restaurování historického nábytku v apartmá Bellangé v Bílém domě. Spolupracovala také s Historickou asociací Bílého domu na řadě projektů, včetně nové textilie na stěnách v Červeném pokoji, nových koberců pro Diplomatický přijímací pokoj a Žlutý oválný pokoj, a několika dalších projektů v oblasti obnovy historického vybavení Bílého domu.
Role americké první dámy
První dámy Spojených států zastávaly v průběhu americké historie řadu rolí. S tím, jak se měnilo kulturní prostředí, měnila se i očekávání a povinnosti, od zajišťování domácího chodu Bílého domu přes pořádání společenských akcí až k vlastním iniciativám.
Z pohledu americké ústavy nejsou funkce a činnosti první dámy v historickém dokumentu nijak definovány a manželky prvních amerických prezidentů tento titul v minulosti ani neužívaly. Podle dochovaných informací použila poprvé toto spojení ve svém článku americká novinářka Emily Briggsová v roce 1870, která titulem „první dáma v zemi“ označila Marthu Washingtonovou, manželku prvního prezidenta George Washingtona.
S titulem první dámy se v současné době pojí i její úřad, který je nyní součástí kanceláře Bílého domu a má několik zaměstnanců. Jeho prostory se nacházejí ve východním křídle Bílého domu.
První dámou, která formování tohoto úřadu začala, byla manželka prezidenta Franklina D. Roosevelta Eleanor Rooseveltová, která měla jako první také svou osobní sekretářku. Úřad jako takový nicméně vznikl až v 70. letech 20. století s první dámou Rosalynn Carterovou, která jej formálně vytvořila a významně tak ovlivnila pozici první dámy a její fungování.
Jak to bylo a je u nás
Stejně jako v Americe ani v České republice (bývalém Československu) není zatím pozice první dámy v zákonu nijak definována. Její role je zejména reprezentativní, ale i u nás s vývojem doby se činnosti související s ní mění.
První dámou samostatného Československého státu se stala Američanka, rodačka z New Yorku, Charlotta Garrigue Masaryková, manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Paní Masaryková byla velmi angažovaná v sociálním životě a hovořila dobře česky. Roli první dámy si bohužel, kvůli nemoci, dlouho neužila. Hodně času pobývala v sanatoriu nebo na zámku v Lánech, který byl prezidentskému páru přidělen jako reprezentační sídlo.
„Američanka se stala Češkou, mravně i politicky. Věřila v génia našeho národa, pomáhala mně v mých bojích politických a v celé politické činnosti. Až tehdy za války, za hranicemi, jsem musel pracovat bez ní, ale věděl jsem, že jednám ve shodě s ní. Bývaly vůbec chvíle, kdy jsem – od ní vzdálen – souběžnost našich myšlenek na dálku přímo cítil. Nemyslím, že to je telepatie, ale paralelní myšlení a cítění lidí, kteří se ve všem shodují a dívají na svět. Žena – to bylo její přesvědčení – nežije jen pro muže a muž nežije jen pro ženu: oba mají hledat zákony Boží a je uskutečňovat,“ vzpomínal Tomáš Garrigue Masaryk na svůj vztah s Charlotte podle serveru iDnes.
Výraznou osobností prvních dam současnosti byla bezpochyby nenápadná vzhledem, ale nepřehlédnutelná svým duchem Olga Havlová, manželka prvního demokratického prezidenta Václava Havla. Ve své funkci se intenzivně věnovala charitativním aktivitám. Počátkem roku 1990 založila společně s přáteli z Charty 77 Výbor dobré vůle, který patřil k prvním projektům tohoto druhu v Československu. O dva roky později založila Nadaci Olgy Havlové. Cílem obou jejích projektů je pomáhat lidem se zdravotním postižením a lidem opuštěným a diskriminovaným se začlenit zpátky do společnosti.
S Charlottou Masarykovou měla Olga Havlová podobný osud, zemřela během prezidentského mandátu svého manžela. Za svou činnost obdržela mimo jiná ocenění i Řád Tomáše Garrigua Masaryka (in memoriam) za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Dalo by se říci, že ve šlépějích Olgy Havlové, co se týče charitativní činnosti, se vydaly i její následovnice.
Dagmar Havlová, druhá manželka Václava Havla, založila nadaci Vize 97, která se později sloučila s Nadací pro rozvoj Pražského hradu. Současný název nadace je Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Nadace se zaměřuje ve své pomoci na několik oblastí, a to sociální, zdravotnickou, vzdělávací a kulturní.
Livia Klausová založila spolu s manželem Václavem Klausem Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových se zaměřením na vzdělávání.
Aktivity současné první dámy Evy Pavlové
Eva Pavlová, současná první dáma, žena Petra Pavla, se od počátku manželovy funkce pustila do práce. Na Pražském hradě je jí vyhrazena kancelář a dvoučlenný tým. V rámci svých aktivit v posledních měsících reprezentovala Českou republiku po boku manžela v USA, kde navštívila například ve státě Iowa Národní české a slovenské muzeum a knihovnu, která dokládá historii českých emigrantů ve Spojených státech.
Během povodní navštívila lidi zasažené povodněmi na Jesenicku, kde poděkovala všem, kteří během povodní pomáhali, jednotkám IZS, dobrovolným hasičům, příslušníkům Armády ČR, starostům a dalším. Během září navštívila první dáma azylový dům Otevřené srdce, oslavila se seniory 100 let Domova pro seniory Elišky Purkyňové nebo zahájila nový školní rok s prvňáčky na Základní škole v Hanušovicích, kam sama jako malá žákyně chodila.
Před rokem založila manželka prezidenta Nadační fond Evy Pavlové, který se zaměřuje na podporu dětí a mládeže ve vzdělávání a rozvoji, pomoc samoživitelkám a samoživitelům a zlepšení kvality života seniorů. Zároveň si fond klade za cíl podporovat mladé lidi v jejich inovativních projektech, které mají pozitivní dopad na celou naši společnost.
