Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné. Vědci je nachází v mořských hlubinách, na vrcholcích nejvyšších hor, v lidském mozku či v placentách žen. Kromě obav ze zdravotních dopadů jsou dle amerických vědců na místě i otázky dopadu na srážky, potažmo klima.
Tým vědců z Pensylvánské státní univerzity nyní zjistil, že mikroplasty mají schopnost formovat mraky, ovlivnit tvorbu srážek a v konečném důsledku modifikovat počasí.
„Během minulých dvou dekád vědci nacházeli mikroplasty všude. Takže toto je další kousek do skládanky,” uvedla pro webové stránky Pensylvánské státní univerzity Miriam Freedmanová, vedoucí vědeckého týmu.
Mikroplasty dle ní mohou mít dopad na charakter srážek, předpověď počasí, klimatické modelování a dokonce na bezpečnost letecké dopravy.
„Je nyní jasné, že potřebujeme mít lepší znalosti o jejich (mikroplastech) interakci s klimatickým systémem. Protože jsme byli schopni demonstrovat, že mikroplasty mohou spustit proces formování mraků,“ uvedla dále Freedmanová.
Podle ní mraky obecně zemi ochlazují, protože odráží solární svit. Ale některé mraky mohou mít v určitých atmosférických výškách opačný efekt a mohou úniku tepla ze zemského povrchu zabránit.
Kapičky s mikroplasty se mají v atmosféře měnit v ledové krystalky při teplotách o 5 až 10 stupňů Celsia vyšších než kapičky bez přítomnosti mikroplastů. Množství vodní kapaliny versus množství ledu pak určuje, jestli mraky planetu oteplují či ochlazují. Ale podle Freedmanové je extrémně obtížné na modelech zjistit jejich celkový efekt.
Mikroplasty mohou dle vědců měnit také intenzitu srážek.
„Ve znečištěném prostředí, které je plné aerosolových částic, například mikroplastů, se voda rozprostře mezi mnoho aerosolových částic. Voda se kolem těchto částic formuje na menší kapičky,“ konstatuje vědkyně s tím, že za normálních okolností vzhledem k této okolnosti prší méně.
Zároveň ale upozorňuje na paradox, kdy se situace může otočit při jejich hromadění: „Kapičky se pak přemění ve velké kapky, výsledkem toho mohou být intenzivnější deště.“
