Aktualizace v 10:46 o vyjádření ministryně obrany Jany Černochové
Armáda potřebuje víc lidí, zdůraznil dnes na zahájení velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Odhady podle něj hovoří o 37 500 vojáků z povolání, Koncepce výstavby armády ČR stanovuje hranici 30 000, realita je zhruba 24 000. Česko podle šéfa armády stojí také před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Považuje to za prioritu, změny budou revoluční.
Česko podle něj nemá dost vojáků z povolání ani v aktivní záloze. „Tento problém už má opravdu strategický rozměr,“ řekl Řehka. Zájemců o službu je podle něj ročně zhruba 7000, armáda ale nabere nepatrný zlomek z nich. „Proces náboru je zoufale pomalý a odrazující,“ podotkl. Náborem se podle Řehky sotva pokrývají odchody, v tomto roce se možná nepodaří ani to. Nábor trvá až osm měsíců, kritizoval.
Naplněnost některých útvarů považuje náčelník generálního štábu za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. „Nechám za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních,“ řekl Řehka.
Přečtěte si také: „Tohle už pro mě není armáda, do které jsem vstupoval,“ říká voják, který chce dát své velitele k soudu
Opatření podle něj možná budou radikální. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná, míní. Armáda nyní podle Řehky směřuje ke stavu, kdy bude mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat.
Příští rok ministři obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) schválí nové cíle výstavby obranných schopností. Podle Řehky přinesou zásadní změny v kvalitě i rozsahu. „Česká republika stojí před zásadním úkolem, připravit se na nové závazky kolektivní obrany. To je naše výzva a priorita. Nebojím se říct, že změny budou skutečně revoluční,“ podotkl.
Filozofie tvorby cílů výstavby armád se podle Řehky změnila v celé alianci, nyní se klade důraz na přímou reakci na konkrétní hrozby, nikoli na teorii či na splnění formálních požadavků. „Jde o skutečnou připravenost na rizika, ze kterých se může stát realita,“ uvedl.
„Hrozby nejsou pouze teoretické, nebo někde tisíce kilometrů daleko od nás. Jsou přímo před námi a vidíme je každý den, díváme se jim přímo do tváře,“ řekl. Aliance na to reaguje rozvojem protivzdušné obrany ve všech směrech či schopností likvidovat staré tradiční zbraně, ale i nové, jako jsou hypersonické střely nebo bezpilotní letouny.
Nové alianční cíle se podle Řehky v mnohém shodují s českými prioritami, ať už jde o protivzdušnou obranu, logistiku či podporu nasaditelných sil. „Nové cíle nejsou zaměřeny jen na těžkou brigádu, která se hodně veřejně skloňuje, ale na všechny bojové jednotky,“ podotkl. České vojáky podle něj čeká častější cvičení s většími jednotkami. Armáda podle Řehky bude muset také přepracovat koncepci výstavby armády.
Modernizace armády podle jejího šéfa probíhá v nejrychlejším možném tempu, nicméně ani to nestačí. Rusko podle něj přešlo minimálně částečně na válečnou ekonomiku a hrozby se vyvíjí příliš rychle. Vzhledem k vnitřnímu dluhu, nedostatku materiálu na trhu, vyšším cenám či vzrůstajícím nárokům nebude podle Řehky přezbrojení hladké.
Česko by letos mělo poprvé vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Deficit z minulosti ale podle náčelníka generálního štábu činí zhruba 618 miliard korun. Zdůraznil však, že si uvědomuje nárůst zdrojů v poslední době.
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP nebude stačit, řekla Černochová
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla dnes na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha, uvedla. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO).
Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.
„Pro fungující odstrašení potencionálního agresora potřebujeme mít silné obranné kapacity a nezpochybnitelné odhodlání je v případě napadení použít,“ řekla Černochová.
Armáda se podle ministryně dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Chybí například lékaři, odborníci na informační technologie, ale také řidiči či kuchaři. Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, uvedla Černochová. Negativně se to projevuje na nezbytném doplňování zálohy, dodala.
