Souboj s časem zažívají na Jesenicku v těchto dnech lidé z oblastí zaplavených v září katastrofálními povodněmi. V domech s omítkami osekanými až do půldruhého metru naplno jedou přímotopy a rozpálená krbová kamna. Za dveřmi přitom již teplota i přes den atakuje bod mrazu. Někteří lidé stále ještě nemají plyn a i když je dodávka obnovena, nezprovoznili zaplavené plynové kotle. Rodiny, které nemají možnost se odstěhovat, se přesunuly alespoň do vyšších pater. „Žijeme tu všichni na hrubé stavbě,“ posteskl si čtyřiačtyřicetiletý Lubomír Oškera z České Vsi.
Dvaasedmdesátiletý Mirek má dům v České Vsi v ulici Za řekou otevřený ze všech stran dokořán. Omítky má po celém domě osekané do 140 centimetrů. S příchodem zimy bojuje po svém a to bez plynu – jeho dodávka obnovena stále nebyla. „Když je teplo, tak luftujeme. Dnes je vítr, tak si myslím, že to pomůže. My ani nevysoušíme, topení nemáme, protože se zvedlo stejně jako podlahy, ve kterém bylo položené,“ uvedl senior, když prochází jednotlivými místnostmi. Ty před povodněmi procházely rekonstrukcí. „Všechny omítky byly hotové, podlahy, podlahové topení…Tak jsme to zase vybourali,“ popsal muž.
S nastávající zimou neskrývá obavy, jak se budou stěny chovat. „Když na to sáhnete, tak je to napité vodou, drolí se to. Čekáme, co s tím udělá zima. Spravit to chceme na jaře,“ uvedl senior, který se před povodněmi včas evakuoval. Se svou manželkou nyní žije v sousedním domě v patře. „Tam vytápíme místnosti krbovými kamny. Ty jsme si naštěstí zakoupili s energetickou krizí. Je to katastrofa, ale člověk se s tím musí poprat,“ podotkl muž.
Krbová kamna naplno sálají i v domě na protějším břehu, v Jánského ulici. Lubomír Oškera do svého domova jezdí jen jako na stavbu, s dětmi si našel zázemí jinde. „Zapojil jsem krbová kamna, zatím temperuju, protože plynový kotel je zaplaven. Až se natáhnou veškeré sítě, tak ho přemístím výš než ve sklepě. Pak začneme topit – ale to nebude dřív než na jaře,“ podotkl Oškera. S postupem prací si každý musí poradit sám, řemeslníků je nedostatek. „Co člověk, to odborník – jeden řekne osekej jen vlhké, druhý nesekej a počkej, co opadá. Teď jsme vysušovali, pak jsme se dozvěděli, že jsme to měli mít při vysušování hermeticky uzavřené. Možná zbytečně pálíme kilowatty,“ posteskl si.
On i sousedé nyní žijí na hrubé stavbě, ti co zůstali, se snaží přežívat. „Podle mého odhadu zůstala čtvrtina lidí. Kdo mohl, tak si sehnal náhradní ubytování nebo u příbuzných. Když nemáte vodu a žijete v prachu, to se nedá vydržet,“ dodal. Složitou situaci lidí vnímá i starosta obce Petr Mudra. „Je to obtížné, většinou jsou lidé sestěhovaní do jedné místnosti. Mají plyn připojený, ale nemají ještě koupené či dodané kotle,“ řekl ČTK Mudra.
Podle mluvčího společnosti GasNet Tomáše Pernise se po ničivých povodních podařilo technikům obnovit dodávky plynu pro téměř všech 7500 postižených zákazníků. K dnešku zbývá připojit posledních 25 odběratelů v České Vsi a Mikulovicích. Jsou to poslední a nejsložitější případy, řekl dnes ČTK Pernis.
Problém je na mnoha místech však stále s pitnou vodou. Svědčí o tom i postavené cisterny v Mikulovicích; řada lidí je tam totiž podle starosty Romana Šťastného odkázána na studny. A voda z nich stále není pitná. „Máme tady více než sto domácností, které dosud nemají vodu, proto stále máme po celé vesnici cisterny, stále pro ně poptáváme balenou vodu,“ řekl ČTK starosta. „Voda není pitná ani po převaření, přijde zima a cisterny stáhnou,“ projevil obavy v rozhovoru s ČTK muž z Kamenické ulice. Právě v této ulici se snaží plynaři tento týden zprovoznit připojení pro poslední domy.
Obavy neskrývají lidé ani z budoucna. „S regulací řeky nemají co udělat a hrozí to furt; říkají, že přírodní katastrofy budou čím dál častější. Ani dětem se tady nechce. Na náladě to nepřidá,“ dodal dvaasedmdesátiletý Mirek z České Vsi. „Člověk do baráku teď nasype půl milionu za opravy a na jaře to může přijít znova. Dům se momentálně prodat nedá,“ doplnil také jeho soused z protějšího břehu.
