Aktualizace v 11:58
Ústavní soud (ÚS) vyhověl poslancům ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, vznikla však jako neústavní přílepek. ÚS zasáhl kvůli vadám legislativního procesu, kritizoval parlamentní kulturu, obsahem zákona se nezabýval. Nález má za následek „obživnutí“ původní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele. Představitelé ANO nález přivítali jako dobrou zprávu, iniciátor lex Babiš II Jakub Michálek (Piráti) avizoval, že se pokusí přísnější pravidla prosadit znovu.
Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k nesouvisejícímu materiálu. Před přijetím lex Babiš II se Sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Michálek do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Sněmovna novelu schválila loni v červnu.
ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly úřadu. Zrušil to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. Michálek chtěl opozici překvapit a obejít „obstrukční peklo“. Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše. „Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat,“ reagovali ústavní soudci.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová dnešní nález označila za dobrou zprávu i pro budoucí menšiny ve Sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ řekla Schillerová. Místopředseda ANO Radek Vondráček doufá, že nález přispěje ke kultivaci české politiky. Vyjádření Babiše ČTK shání.
„Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu,“ napsal ČTK Michálek.
Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první „lex Babiš“, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.
Dnešní nález připravil soudce zpravodaj David Uhlíř, jehož funkční období končí. Získal podporu devíti z 15 soudců. Šest přehlasovaných členů soudu se domnívá, že nález působí nepřesvědčivě a nesoudržně, v řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. S ohledem na dělbu moci měl podle nich soud zaujmout spíše zdrženlivý postoj.
Uhlíř připustil, že aktuální nález se rodil nejobtížněji za dobu jeho působení, což přičítá tomu, že šlo o širší problematiku vytváření zákonů. „S disentujícími soudci jsme se lišili v míře toho, jak daleko chceme jít v kritice neústavních přílepků a kritice legislativního procesu,“ uvedl Uhlíř. Podle předsedy soudu Josefa Baxy jsou odlišná stanoviska obrazem názorové pestrosti soudu.
