Spotřebitelé a živnostníci, kteří se rozhodnou předčasně odejít od dodavatele elektřiny nebo plynu, s nímž mají uzavřenou smlouvu na dobu určitou, budou muset zaplatit smluvní pokutu. Tato pokuta bude představovat až 40 procent z částky, kterou by jinak zaplatili při trvání smlouvy až do jejího konce. Do novely energetického zákona to dnes vložila Poslanecká sněmovna. Musí to ještě posoudit Senát. Poslanci nepřijali návrh svého kolegy Tomáše Müllera (STAN), který ji chtěl snížit na nejvýše 30 procent.
Dosud energetický zákon sankce při předčasném ukončení smlouvy nespecifikoval. Mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Hamrník ČTK řekl, že nyní dodavatelé při udělování pokut za předčasný odchod zákazníka postupují podle občanského zákoníku, podle něhož musí být sankce přiměřená například dosavadním platbám spotřebitele za energie. Přesné číslo však stanoveno v zákoně nebylo a zákazníci se mohli při nesouhlasu s vyměřenou pokutou obrátit na soud.
Spotřebitel či podnikatel bude mít právo se domáhat u soudu snížení pokuty až do výše vzniklé škody v souladu s ustanovením občanského zákoníku i po změně energetického zákona.
Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) už při projednávání tohoto návrhu ve výboru poukazoval na to, že obchodníci musí komodity nakupovat s předstihem, a zbytek, který neprodají, zkoušejí prodat jinde. Pokud by se sankce snížila, rozpočítali by podle něj obchodníci náklady na všechny zákazníky. Podporoval proto sankci 40 procent, kterou už dříve výbor doporučil.
Ředitelka legislativně právního odboru ERÚ Ivana Rychnovská při dřívější debatě ve výboru poukazovala na to, že úroveň 30 procent byla v návrhu, který vláda předložila Sněmovně. Byl to podle ní výsledek poměrně intenzivních diskusí. „My jsme za ERÚ navrhovali ještě nižší číslo,“ řekla tehdy. Uvedla také, že evropské směrnice požadují, aby pokuty pro spotřebitele byly přiměřené.
Vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu René Neděla popsal, že návrhy se pohybovaly mezi 20 a 40 procenty. V rámci konzultací podle něj zaznělo, že 40 procent je příliš, do návrhu zákona se poté dostalo 30 procent, ale výbor doporučil opět horní hranici sankce 40 procent.
Sněmovna naopak schválila jiný návrh poslance Müllera, který ukládá další informační povinnosti výrobcům elektřiny, obchodníkům s elektřinou i dodavatelům plynu vůči zákazníkům. Zákazníci by si tak mohli lépe porovnávat jednotlivé nabídky. Smluvní podmínky mají být bez dalších podmínek veřejně přístupné a měly by zahrnovat veškeré součásti smlouvy, které formuluje dodavatel. Dokumenty a informace mají být volně dostupné tak, aby je mohly analyzovat a porovnávat třeba spotřebitelské organizace nebo firmy, které takové nabídky porovnávají.
