„V Německu pocházejí téměř dvě třetiny vyrobené elektřiny z obnovitelných energií,“ oznámily tiskové agentury v pátek 6. prosince s odkazem na Spolkový statistický úřad (Destatis). Podle zprávy vzrostl jejich podíl na výrobě elektřiny ve třetím čtvrtletí roku 2024 na 63,4 procenta, částečně díky příznivým povětrnostním podmínkám – rekordní maximum pro toto čtvrtletí roku. Ve stejném období loňského roku činil tento podíl 60,6 procenta.
Pokud se do těchto dat ponoříte hlouběji, najdete další rekord, ten, který je přinejmenším stejně důležitý. Podle statistiků z Wiesbadenu bylo v období červenec–září 2024 dovezeno celkem přes 23,5 terrawatthodin (TWh) elektřiny, opět rekord pro toto čtvrtletí.
Ve skutečnosti však nejen v žádném třetím čtvrtletí, ale ani v žádném čtvrtletí od zahájení sběru dat v roce 1991 nebylo dovezeno více elektřiny než ve třetím čtvrtletí roku 2024. Pokud opustíme striktní čtvrtletní perspektivu a místo toho se podíváme na jakékoli tři po sobě jdoucí měsíce, za posledních 33 let došlo pouze k jednomu případu, kdy bylo za tři měsíce dovezeno více elektřiny: červen až srpen 2024.
Jak oznámil Destatis, „výroba elektřiny z obnovitelných energií […] vzrostla o 7,1 procenta“ ve srovnání se stejným čtvrtletím loňského roku. Konkrétně větrné turbíny napájely do sítě 23,8 miliardy kilowatthodin (terawatthodin, TWh), což je o 0,5 TWh více než ve stejném čtvrtletí loňského roku. To odpovídá nárůstu o 2,4 procenta. Solární systémy dodaly 23,0 TWh. Nárůst o 2,8 TWh oproti roku 2023 představuje zvýšení o 13,5 procenta. Federální statistický úřad napsal:
„Nárůst výroby elektřiny z fotovoltaiky a větrné energie je způsoben zvláště slunečnými a větrnými měsíci […] a výrazným nárůstem fotovoltaických systémů: instalovaný výkon byl na začátku třetího čtvrtletí roku 2024 o 20,5 procenta vyšší než v roce začátkem třetího čtvrtletí roku 2023.“
Pokles výkonu navzdory „významnému nárůstu“
Pokud porovnáte instalovaný výkon a výtěžnost elektřiny, nevyhnutelně dojdete k závěru, že výroba elektřiny zaostává za expanzí. Zatímco fotovoltaické elektrárny zvýšily svou kapacitu o 20,5 procenta, do sítě dodaly pouze o 13,5 procenta více elektřiny.
Existuje několik důvodů, proč jsou přidávané elektrárny méně účinné. Jedním z nich je, že ty novější musí být nevyhnutelně stavěny ve stále slabších lokalitách, což znamená, že průměrná výroba elektřiny s každým dalším závodem klesá. Je také možné, že ačkoliv se budou stavět další a další elektrárny, nebudou moci v některých obdobích dodávat proud do sítě. Provozovatelé soustavy mohou jak solární, tak větrné zdroje odpojit kvůli zajištění stability v obdobích, kdy do sítě dodávají příliš mnoho energie. V obou případech se zdá být proklamované další rozšiřování obnovitelných zdrojů jako sporné.
Vzhledem k tomu, že výkon klesá, je také otázkou, do jaké míry „slunečné měsíce ve 3. čtvrtletí 2024“ skutečně vedly k nárůstu výnosu. To však není jediný rozpor, který z oznámení Spolkového statistického úřadu vyplývá.
63,4 procenta domácí výroby elektřiny?
Podle předběžných údajů klesla výroba elektřiny z konvenčních zdrojů energie ve třetím čtvrtletí roku 2024 o 4,7 procenta ve srovnání se stejným čtvrtletím loňského roku „na podíl pouze 36,6 procenta veškeré elektřiny vyrobené v tuzemsku“. Skutečnost, že to druhé není celá pravda, popisuje Spolkový statistický úřad ve svých „metodických poznámkách“, které většina médií z velké části ignorovala.
„Statistiky zahrnují všechny elektrárny a výrobní zařízení v Německu, které dodávají elektřinu do sítě pro všeobecné zásobování,“ uvádí úřad.
Jinými slovy, nejde o veškerou elektřinu vyrobenou doma. Například „elektřina, která je vyrobena v průmyslových elektrárnách a následně spotřebována přímo v průmyslových závodech“, není v datech zahrnuta. Patří sem mimo jiné elektrárny německých drah Deutsche Bahn. Rovněž je vyloučena „elektřina, která je vyráběna fotovoltaickými systémy v soukromých domácnostech a spotřebována v domácnostech“.
Totéž platí pro podíl „obnovitelných zdrojů“ na průmyslové elektřině. Vzhledem k tomu, že výrobní podniky, zejména ty, které mají vlastní elektrárny, vždy spoléhají na stabilní zdroje elektřiny, bude v těchto oblastech pravděpodobně převládat zemní plyn, uhlí a ropa. V důsledku toho je údaj „63,4 procenta z celkem vyrobené elektřiny“ s největší pravděpodobností zavádějící nejen kvalitativně, ale i kvantitativně.
Vyšší export, ještě vyšší import
O podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v posledních letech často hovořily Spolkový statistický úřad a média, která se na Destatis odvolávala. O tom, že je to prokazatelně nepravda, jsme v Epoch Times podrobně hovořili. V aktuální zprávě se statistici výslovně zmiňují o výrobě elektřiny, přičemž dovoz a vývoz elektřiny uvádějí odděleně. Ale i zde se ďábel skrývá v detailech.
Obecně se jedná o saldo dovozu a vývozu, tedy rozdíl mezi dovozem a vývozem. Elektřina je však velmi rychle se kazící zboží a z fyzikálních důvodů ji lze jen stěží „skladovat“. To znamená, že do sítě musí být v daném okamžiku přiváděno přesně takové množství, které je potřeba. Celková analýza ke konci určitého období proto není technicky přípustná, ale přesto se provádí.
„Dovozní přebytek se snížil z 13,3 miliardy kilowatthodin ve třetím čtvrtletí roku 2023 na 11,8 miliardy kilowatthodin ve třetím čtvrtletí roku 2024,“ shrnuje Destatis, ale zmiňuje také hodnoty pro dovoz a vývoz.
Podle nich vzrostlo množství dovezené elektřiny oproti loňskému roku o 2,2 procenta na 23,6 TWh. Dále se uvádí, že „došlo k výraznému nárůstu vývozu elektřiny. Export vzrostl o 19,2 procenta z 9,9 na 11,8 miliard kilowatthodin.“ To znamená, že ze zahraničí bylo dovezeno dvakrát více elektřiny, než bylo do zahraničí vyvezeno.
Závislost na cizích zemích nikdy nebyla větší
Na stránkách Destatisu lze vysledovat údaje o výrobě elektřiny až do roku 2018, údaje o dovozu a vývozu dokonce až do roku 1991. Zarážející je nejen to, že Německo se od dubna 2023, kdy byly odstaveny poslední tři jaderné elektrárny, stalo z čistého vývozce dovozcem, ale také to, že vývoz od roku 2016 prudce vzrostl, zatímco dovoz má od té doby tendenci klesat. Tedy až do 2. kvartálu 2024, kdy muselo být dovezeno rekordní množství elektřiny.
Skutečnost, že Německo je závislé na masivním dovozu elektřiny, se zdá být nepochopitelná s ohledem na nespočet prohlášení politiků o úspěchu energetické transformace. Z fyzikálního hlediska je to ale o to srozumitelnější a něco, před čím odborníci varují už léta: za zvyšující se dovoz, a s tím spojené náklady, může samotný přechod na bezemisní energetiku.
Celkový instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren se aktuálně pohybuje kolem 170 gigawattů. I ve špičce se z toho využije méně než polovina. Pokud tedy obnovitelné zdroje někdy dosáhnou své plné kapacity, Německo bude muset vyvážet více než polovinu tuzemské produkce elektřiny. To je zřejmě také důvod, proč byl export ve 3. čtvrtletí 2024 vyšší než v roce předchozím.
Jak však všichni víme, slunce v noci nesvítí a ani vítr nefouká stále. Během těchto časů musí elektřina pocházet z jiných zdrojů, včetně zahraničí. Proto dovozy vždy raketově vyskočí, když obnovitelné zdroje nejsou k dispozici.
Z toho vyplývá, že ani solární systémy, ani větrné turbíny nemohou nahradit klasické elektrárny. Alespoň ne tak dlouho, dokud nebudou k dispozici dostatečné kapacity pro ukládání energie.
– etg
