Zatímco v Evropě rezonuje odchod od uhlí a dekarbonizace, asijské země se zřejmě zaslouží o to, že vývoz a využití energetického uhlí letos dosáhne nových výšin. Česko jde s těžbou dolů, zatím prakticky neexportuje.
Poprvé v historii překonala v roce 2023 světová spotřeba uhlí 164 exajoulů. Mezinárodní agentura pro energetiku (IEA) dříve předpovídala, že poptávka po uhlí dosáhne vrcholu právě v roce 2023. Dnes se ukazuje, že letošek by mohl být pro uhlí ještě silnější, než předchozí rok.
Podle analytického komentáře na Reuters dosáhnou celosvětové vývozy a využití energetického uhlí v roce 2024 historických maxim, a to navzdory faktu, že poptávka v Americe i Evropě klesá v důsledku přechodu na bezemisní energetiku.
„Vývoz energetického uhlí během prvních 11 měsíců roku 2024 vzrostl o 9 milionů metrických tun oproti stejným měsícům v roce 2023,“ uvádí článek Reuters s odvoláním na údaje společnosti Kpler, která sleduje náklady lodí. V prosinci se očekává další růst, protože energetické firmy na severní polokouli se zásobují na zimu.
Také výroba elektřiny z uhlí vzrostla v roce 2024 o přibližně 2 % na nová maxima, podotýká think-tank Ember s tím, že spolu s tím rekordně stoupají i emise z tohoto fosilního paliva. Autor článku však pro klimatické nadšence poznamenává, že příští rok by už snad spotřeba uhlí mohla opravdu klesat. Nasvědčují o tom některé indicie, míní.
Asie táhne poptávku i nabídku
Jak lze vidět z grafu níže, na kterém je zobrazena celosvětová spotřeba uhlí v roce 2023, Asie jde zcela opačným směrem než zbytek světa, kde uhlí pomalu, ale jistě upadá v nemilost a zapomnění.
Jen samotná Čína spotřebovala vloni 56 % světového uhlí, a Indie předčila ve spotřebě Severní Ameriku a Evropu dohromady.
Také těžba uhlí dosáhla vloni ekvivalent rekordních 179 exajoulů, když asijsko-pacifický region obsáhl 80 % produkce. Nejvíce uhlí se vytěžilo v Austrálii, Číně, Indii a Indonésii.
Odhady pro letošní rok
Podle Kpler bude rok 2024 pro největšího vývozce, Indonésii, skutečně hvězdným. Poprvé v historii země vyexpeduje přes 500 milionů tun energetického uhlí. Druhá Austrálie vyveze kolem 203 milionů tun, následuje Rusko (94 milionů tun), Jihoafrická republika (55 milionů tun) a Kolumbie (50 milionů tun), líčí analytik v článku Reuters.
Hlavním odběratelem zůstává opět Čína s 35 % celosvětového objemu veškerého dovozu energetického uhlí. Podle Kpler zvedl Peking dovoz o zhruba 8 % na rekordních 340 milionů tun v období od 1. ledna do prvního prosincového týdne.
Ember uvádí, že výroba elektřiny z čínských uhelných elektráren vzrostla za prvních 10 měsíců roku 2024 o 2 % na nový rekord 4 838 terawatthodin. Jde už o devátý rok uhelné expanze v Číně. Přesto podíl uhlí na výrobě elektřiny rok od roku klesá díky zapojení obnovitelných zdrojů, podotýká analytik.
Vietnam zvýšil dovoz uhlí o téměř 7 milionů tun (o 24 %) a výroba elektřiny z uhlí tam stoupla o 17 %, čímž země bortí dosavadní rekordy. Rovněž Filipíny a Malajsie letos zvedly dovoz uhlí na rekordní maxima a s tím vzrostl i objem výroby elektřiny z uhlí.
V některých asijských zemích ale během prvních 11 měsíců roku 2024 došlo ke snížení dovozu uhlí v porovnání se stejným obdobím 2023 – u Jižní Koreje, Japonska i Tchaj-wanu. U Indie sice také, ale tak je pokles dovozu kompenzovaný vyšší domácí těžbou.
Výhledy na 2025
Významní hráči v Asii v čele s Japonskem, Jižní Koreou a Taiwanem by podle analytika Reuters měli dál od spotřeby uhlí ustupovat v souladu s dekarbonizačními cíli. Naopak rychle rostoucí indická ekonomika pravděpodobně zhltne uhlí víc, protože až 70 % elektřiny se z něj vyrábí.
„Vietnam a Filipíny také pravděpodobně v nadcházejících letech dále zvýší dovoz uhlí, protože jejich poptávka po energii převyšuje růst domácí nabídky čisté energie,“ pokračuje expert.
Mezinárodní agentura pro energetiku (IEA) ve své analýze z poloviny roku 2024 uvádí, že „celosvětová poptávka po uhlí pravděpodobně zůstane do roku 2025 zhruba stejná, a to na základě dnešního nastavení politik a tržních trendů“. To však agentura tvrdila i o letošním roku, přesto se tato predikce ukazuje jako chybná.
Hlavním motorem světové poptávky po uhlí jsou elektrárny a protože spotřeba elektřiny v několika velkých ekonomikách velmi silně roste, roste i zájem o uhlí. „Bez tak rychlého růstu poptávky po elektřině bychom letos byli svědky poklesu celosvětové spotřeby uhlí,“ uvádí letošní analýza IEA.
A co Česko?
České uhlí se takřka nevyváží, takže to, co se u nás vytěží, se tu i spotřebuje. Rok 2023 zaznamenal patnáctiprocentní propad vůči roku 2022. Vytěžilo se 28,7 milionů tun uhlí hnědého a 1,4 milionu tun černého.
Analytik uhelného průmyslu Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica uvedl pro Epoch Times, že letošní rok „vypadá na pokračující pokles těžby“, který odhaduje kolem 10 %. Definitivní čísla spotřeby budou známa až příští rok na jaře.
Pro ČR je uhlí stále důležitým zdrojem energie, jak té elektrické, tak tepelné. Na výrobě elektřiny se uhlí v roce 2023 podílelo 39 %, na výrobě tepla dokonce bezmála 50 %.
Co se týče vývoje v příštím roce, Vondráš očekává další propad spotřeby, nicméně poukazuje, že bude záležet na třech klíčových faktorech – cena emisní povolenky, cena elektřiny na trhu a z ní plynoucí marže a pak také vývoj počasí.
„Pokud bude teplá zima, tak bude pokračovat dál trend poklesu, protože nebudou tolik topit teplárny a samozřejmě se nebude z uhlí vyrábět tolik elektřiny,“ konstatuje expert. Vliv na spotřebu a těžbu bude mít také vývoj v energeticky náročném průmyslu, dodává.
