Zatímco Evropská unie a Spojené státy se od uhlí odvrací ve snaze snižovat uhlíkovou stopu, celosvětová těžba i poptávka poháněná asijskými zeměmi roste. Nejvíce znečišťující fosilní palivo tak zůstane ve hře zřejmě ještě pár desítek let.
Mezinárodní energetická aliance uvádí, že globální těžba uhlí stoupla za rok 2023 oproti předchozímu roku o 1,8 %. Hlad po uhlí panuje především v Číně a Indii a cena komodity se také drží, poznamenává server mining.com. Do roku 2026 by Čína a Indie měly podle odhadů tvořit 70 % poptávky. Zároveň jsou tyto dvě země největšími producenty uhlí. Komoditu používají především pro výrobu elektřiny.
Celosvětové vývozy uhlí za rok 2023 činily zhruba miliardu metrických tun, což je o 6,6 % více než v roce 2022, uvádí agentura Reuters. Globální produkce uhlí mezitím vloni dosáhla rekordních 8,7 miliardy tun. Pro porovnání, v České republice se v loňském roce vytěžilo 30,4 milionu tun, o 15 % méně než v roce 2022.
Dlouhodobá předpověď těžby uhlí vypadá příznivě i na příští roky, byť větší nárůsty se již nečekají. Čína, kde se vyprodukuje a spotřebuje polovina světového uhlí, narazila po třech letech výrazného růstu těžby na přirozené limity, kdy snadno dostupné povrchové zásoby začínají být vyčerpány a uhelné společnosti jsou nuceny jít do větších hloubek, čímž rostou náklady, informuje portál mining.com.
Produkce by naopak měla růst v Indii, kde domácí uhlí slouží k uspokojení rostoucí poptávky obyvatel i firem po elektřině.
Důležitým producentem, ale i vývozcem uhlí, je Indonésie. Vloni byla tato asijská ekonomika největším vývozcem uhlí s 505,4 miliony tun, a tedy na celosvětovém exportu se podílela z více než 50 %. Rok před tím přitom vyvezla jen 54 milionů tun.
