Rok 2024 byl pro evropský elektrárenský sektor v mnoha aspektech rokem významným, ukazují data Eurelectric, asociace evropského průmyslu s elektřinou, jež si pochvaluje investice do vyšší výroby obnovitelných zdrojů energie.
Emise a výroba elektřiny
Díky většímu podílu obnovitelných zdrojů spadly energetické emise v EU o 59 % oproti roku 1990, uvádí zpráva asociace. Unie díky tomu dosáhla svého nejčistšího energetického mixu pro výrobu elektřiny.
Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu o 13 % (z ekvivalentu 542 MtCO2 na 471), což má být dle zprávy nové minimum v energetickém sektoru EU.
Obnovitelné zdroje se podílely na výrobě elektřiny ze 48 %, následovaly jaderná energie s 24 % a fosilní paliva s 28 %. Přesto jádro jako jednotlivý zdroj dominovalo s 656 TWh. U fosilních paliv jde o historicky nejnižší podíl.
Elektřina z vodních a solárních elektráren meziročně výrazně vzrostla o více než 40 TWh u každého z obou zdrojů, tj celkem 397 TWh z vody a 281 TWh ze slunce. Celková kapacita solárních zdrojů však dle nedávné zprávy Solar Power Europe tvořila 338 GW, to znamená, že oněch vyrobených 281 TWh tedy odpovídá pouze 9,5 % skutečného využití solární flotily.
Z větru se v EU vloni opět vyrobilo více elektřiny než ze zemního plynu, tj. celkem 497 TWh vs. 401 TWh.
Spotové ceny
Velkoobchodní ceny elektřiny dle dat Eurelectric klesly ve srovnání s rokem 2023 průměrně o zhruba 16 %. Elektrárenské firmy trápí především slabá poptávka, která je podle asociace zapříčiněna nízkou průmyslovou spotřebou.
V roce 2024 klesly velkoobchodní ceny na denním trhu na 82 EUR za megawatthodinu (EUR/MWh) ve srovnání s 97 EUR/MWh v roce 2023, konkretizuje zpráva. Tento průměr byl až do posledního čtvrtletí roku ještě nižší, konkrétně 76 EUR/MWh. Přišel ale prudký nárůst cen plynu, vyšší zimní poptávka, a období s minimem slunce a větru, což způsobilo několik prudkých nárůstů cen v Německu, Maďarsku, Rumunsku a Švédsku.
Nový rekord měly překonat v uplynulém roce záporné výkupní ceny elektřiny. Dle zprávy k nim došlo celkem 1 480krát, a byly zaznamenány u 17 % případů alespoň v jedné nabídkové zóně.
„Údaje Eurelectric znovu dokazují, že investice do vyšší výroby obnovitelných zdrojů energie jsou správnou cestou pro konkurenceschopnější a dekarbonizovanou ekonomiku, ale musí být doplněny pevnějšími a flexibilnějšími kapacitami, aby se vyvážila jejich variabilita, omezila se závislost na nákladných fosilních palivech a aby se omezily cenové výkyvy,“ konstatuje ve zprávě Cillian O’Donoghue, ředitel pro politiku ve společnosti Eurelectric.
Průmysl stagnuje
Poptávka po elektřině v roce 2024 vzrostla o méně než 2 % ve srovnání s rokem 2023, ale stále zůstává nižší než před krizí. „Část tohoto snížení pochází z vyšší energetické účinnosti a úspor energie, nicméně více než 50 % tohoto poklesu je způsobeno zpomalením průmyslu,“ uvádí se ve zprávě Eurelectric.
Spotřeba elektřiny v německém průmyslu klesla v roce 2023 o 13 % ve srovnání s rokem 2021 a očekává se, že i v roce 2024 dojde k propadu, protože průmyslová výroba se snížila meziročně o 4 %. Podle O’Donoghuea „poptávka po elektřině dnes není tam, kde by měla být“.
Eurelectric proto vyzývá novou Evropskou komisi, aby si vzala posílení elektrifikace v průmyslu za svou prioritu.
Situace v Česku
V České republice vloni dominovala výrobě elektřiny jaderná energetika s podílem 40,8 % nasledovaná černým a hnědým uhlím (34,4 %). Solární elektrárny vyrobily vloni 5,7 % elektrické energie, plyn 5,1 %, vodní elektrárny 3,7 %, biomasa 3,2 %, přečerpávací elektrárny 1,3 % a větrné elektrárny 1 %. Zbytek připadl na ostatní zdroje.
