Aktualizace 12:56
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Nejvyšší státní zástupce se k rozhodnutí vyjádří na tiskovém briefingu ve 13:00. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Reakci ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti.
„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.
Blažek navrhne Střížova nástupce tak, aby se mohl ujmout funkce k 1. dubnu
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navrhne vládě nového nejvyššího státního zástupce tak, aby mohl být nástupce Igora Stříže ustanovený k letošnímu prvnímu dubnu. Uvedl to na síti X. Stříž dnes oznámil rezignaci k 31. březnu, důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil.
„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ napsal ministr.
Pekarová Adamová patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“. Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí.
Dnes ČTK napsala, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla. Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží.
Vondráček nepovažuje rezignaci za překvapení. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl. Jako ženu oddanou spravedlnosti připomněl v té souvislosti nedávno zesnulou bývalou ministryni Marii Benešovou (za ANO), která Stříže do čela NSZ navrhla.
Předseda koaličních lidovců Marek Výborný ČTK řekl, že informaci vzal na vědomí. „Pokud se nepletu, tak (Stříž) již dříve avizoval, že nepředpokládá, že by dokončil celý mandát. Já osobně jsem s ním žádnou špatnou zkušenost neměl, byť nebudu popírat, že když byl jmenován, vnímal jsem kriticky jeho minulost před rokem 1989,“ uvedl. Nástupcem by podle něj měla být respektovaná osoba ze státního zastupitelství, nikoliv však řadový státní zástupce.
Stříž měl funkční období do léta 2028. Zveřejnil, že svou rezignaci předal Blažkovi v pondělí. Média i zdroje z justice již delší dobu spekulují, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Její reakci ČTK shání.
