Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí přehled finančního hospodaření státu za rok 2024. Zatímco premiér, který v minulosti kritizoval řádově nižší deficit Babišovy vlády, je se schodkem ve výši 271,4 miliardy spokojený, stínová ministryně financí za ANO jej ostře kritizuje, byť její rezort projektoval schodek na rok 2024 ještě vyšší.
Přehled 2019–2024
Před pandemií covidu činil v roce 2019 deficit státního rozpočtu necelých třicet miliard. Rok 2020 představoval ohromný skok na téměř 370 miliard, aby v roce 2021 překročil hranici čtyř set miliard korun. Od roku 2022, kdy Babišovu vládu vystřídala Fialova, dochází k postupnému snižování na 360,4 mld. a dále pak na 288,5 a 271,4 mld. Původní vládní odhad letošního schodku byl 252 miliard, který se však na podzim kvůli povodním zvedl na 282 mld.
Pokud jde o poměr schodku k HDP, v roce 2019 šlo o 0,5 %, v roce 2020 o 6,3 %, v roce 2021 o 6,7 %, v roce 2022 o 3,7 %, v dalším pak 3,8 % a odhad v roce 2024 je 3,4 % k HDP.
Fiala obhajuje, Schillerová kritizuje
Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že koalice vládu přebírala v době, „kdy se naše země zadlužovala skoro nejrychleji v Evropě“, a že se „záchranou veřejných financí“ musela jeho vláda „začít prakticky hned po jmenování“.
„I přes řadu krizí, kterým jsme museli čelit, jsme dokázali provést potřebné úspory a současně zajistit rekordní investice do silnic, dálnic, železnice, obrany či vzdělávání. Náš přístup a výsledky rozpočtů za poslední tři roky dokazují, že rozpočtovou disciplínu lze spojit se strategickými investicemi. A to je dobré hospodaření – a to je jediná cesta k prosperitě a dobré budoucnosti naší země,“ kvitoval výsledek rozpočtu premiér.
V reakci na Fialův post napsala stínová ministryně financí hnutí ANO Alena Schillerová, že „netuší“ odkud premiér čerpá informace, neboť podle jejích informací přebrala Fialova vláda „šestou nejméně zadluženou zemi v EU“, aby z ní „po zvýšení daní o 100 miliard korun udělali devátou“.
„Váš přístup i výsledky jsou takové, že i přes balík mimorozpočtových půjček, které budou splácet ještě letošní novorozenci, jste dokázali za 3 roky snížit náš naposledy schválený deficit 376,6 mld. na rok 2022 Kč sotva o to, co vyberete od lidí a firem na daních navíc,“ napsala Schillerová.
„Bez nesystémového příjmu z WFT [Windfall Tax] ve výši 36,7 mld. Kč a mimorozpočtových půjček za cca 25 mld. Kč by byl deficit prakticky na úrovni covidového roku 2020, kdy byla ekonomika zcela uzavřena,“ dodala Schillerová a dále komentovala: „Důvodem tristního výsledku je nejen zaškrcení ekonomiky škodlivým daňovým balíčkem a škrty v energetické politice, ale hlavně katastrofální výběr většiny klíčových daňových titulů. Například daň z příjmů právnických osob nebyla na úrovni veřejných rozpočtů naplněna o 14,5 mld. Kč a DPH dokonce o neuvěřitelných 16,7 mld. Kč.“
Vláda Andreje Babiše ale ještě v „covidovém roce“ 2021 projektovala schodek na rok 2024 ve výši 343 miliard korun, což je o skoro 72 miliard více než výsledek Fialovy vlády.
Co říkají ekonomové?
Helena Horská, ekonomická poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, na síti X poukázala na vývoj některých parametrů rozpočtu a upozornila na rostoucí splátky prudce se zvyšujícího zadlužení ČR.
„Splátky starých dluhů stouply z 68 miliard na loňských 89 miliard ročně,“ napsala Horská a doporučila „přiblížit rozpočtové nůžky k sobě a ‚stříhat‘ menší dluhy“.
Ekonom Lukáš Kovanda tvrdí, že vláda by se ani bez povodní nevešla do původně (před povodněmi) vytyčeného cíle 252 miliard korun a musela by novelizovat rozpočtový zákon.
„Akorát by k takovému navýšení neměla kloudnou záminku, jakou takto poskytly povodně – kabinet by musel přiznat, že schodek stanovil příliš ambiciózně a těsně a že se do něj prostě nevejde,“ dodal Kovanda.
Podle něj schodek státního rozpočtu za rok 2024 nelze srovnávat s deficity let 2020 až 2023, kdy „nejprve zuřil covid, pak válečná inflace“ a je třeba jej srovnávat se schodkem roku 2019 – tedy srovnat schodek 271,4 miliardy (2024) s 28,5 miliardy (2019).
„Takřka desetinásobně vyšší nominální schodek prostě nelze zdůvodnit výhradně inflací a ekonomickým růstem, tedy souhrnně nominálním růstem HDP, jenž od té doby, od roku 2019, nastal. Pokud tedy současní vládní politici označovali – ještě v opozici – schodek rozpočtu roku 2019 za špatný, ba dokonce za takřka zločinný (viz níže), musí nutně za zločinný označit výsledek svého hospodaření loňského, mají-li zůstat konzistentní,“ kritizoval ekonom s odvoláním se na rok 2019, kdy Petr Fiala nadnesl princip, že „rozpočty v době ekonomického růstu mají být vyrovnané“ a deficit v objemu několika desítek miliard měl dle Českého rozhlasu označit za zločin.
Státní dluh
Český státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,365 bilionu korun. O rok dříve činil 3,111 bilionu korun. Jen roční splátka dluhu, resp. „výdaje na obsluhu státního dluhu“ dosáhnou dle predikce ministerstva financí až 100 miliard, což je 41,5 % z projektovaného schodku na letošní rok (241 mld. Kč)
