Ještě než Musk uskutečnil rozhovor s Alicí Weidelovou, vůdkyní německé pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), v živém rozhovoru na své sociální platformě X, už volali vedoucí představitelé Evropské unie po zásahu Evropské komise do plánovaného rozhovoru.
Rozhovor se uskutečnil před celostátními volbami, jež mají v Německu proběhnout 23. února, a vedoucí představitelé EU vyzývali Brusel k přímému zásahu, který měl prosadit aplikaci zákona o digitálních službách (DSA).
DSA je celoevropské nařízení z roku 2022, které vyžaduje, aby platformy sociálních médií odstraňovaly a přijímaly další specifikované kroky k řešení toho, co je považováno za „dezinformace“.
V prosinci 2024 Musk veřejně podpořil AfD a 28. prosince německý list Welt am Sonntag zveřejnil jeho příspěvek jako úvodník s titulkem „Německo může zachránit jen AfD“.
Musk v něm kritizoval německou energetickou politiku jako „geopoliticky naivní“, včetně rozhodnutí postupně ukončit jadernou energetiku a zároveň se do značné míry spoléhat na uhlí, dovážený plyn a přerušované obnovitelné zdroje energie bez odpovídajících baterií v síťovém měřítku.
„Německá ekonomika, kdysi evropská velmoc, se nyní utápí v byrokracii a dusivých předpisech,“ napsal Musk.
Tvrdil také, že masová migrační politika Berlína způsobila značné kulturní a sociální napětí.
Evropská komise vs Musk
Mluvčí Evropské komise 8. ledna uvedl, že komise v prosinci 2024 zahájila formální řízení, aby posoudila, zda společnost X mohla porušit nařízení DSA.
„Pokud jde o tento možný živý přenos (pozn.: rozhovor s vůdkyní Afd), může se stát součástí probíhajícího vyšetřování společnosti X,“ uvedl mluvčí.
Francouzský ministr pro digitální technologie Jean-Noël Barrot 8. ledna vyzval EU, aby tvrdě zasáhla proti tomu co označil za Muskovo zapojení do evropské politiky.
„Buď bude Evropská komise s největší tvrdostí uplatňovat zákony, které existují na ochranu našeho jedinečného prostoru, nebo je uplatňovat nebude, a v takovém případě by měla přemýšlet o tom, že tuto schopnost vrátí členským státům Evropské unie,“ řekl Barrot.
Thierry Breton, bývalý šéf digitální agendy Evropské komise, se 4. ledna na síti X přímo obrátil na Alici Weidelovou a upozornil ji, že její živý projev, sdílený s 210 miliony Muskových sledujících, jí poskytne „významnou a cennou výhodu“ oproti konkurenci.
Breton již dříve varoval Muska před jeho rozhovorem s Trumpem v srpnu 2024 a uvedl, že existuje „riziko zesílení potenciálně škodlivého obsahu“, který uvidí významné publikum po celém světě.
6. ledna Ferda Ataman, nezávislý německý spolkový zmocněnec pro boj proti diskriminaci, řekl spolkové vládě, aby se vzdala sítě X, a tvrdil, že její algoritmy zesilují „pravicově extremistické výroky“.
Veřejnoprávní televize ARD uvedla, že se platforma X se stala „nástrojem politického vlivu nejbohatšího muže na světě“, čímž měla na mysli Elona Muska.
Policejní projev
Někteří však kroky vysokých představitlů EU kritizují.
Norman Lewis, hostující výzkumný pracovník think tanku MCC Brussels, bývalý ředitel společnosti PwC a ředitel technologického výzkumu ve společnosti Orange UK, ve zprávě za rok 2024 uvedl, že EU pod záminkou „dodržování civilizovaných norem chování“ institucionalizuje zákony proti nenávistným projevům a dezinformacím, které představují „zásadní útok na svobodu projevu a demokracii v Evropě“.
„V podstatě je to jen způsob, jak říci: ‚Nedělejte rozhovor, protože cokoli řeknete, použijeme proti vám,“ řekl Lewis deníku The Epoch Times.
Dodal, že EU používá zákon o digitálních službách (DSA) k policejnímu dohledu nad projevy.
„Myslíte si, že Musk v rozhovoru s vůdkyní AfD bude vyzývat k násilí v ulicích?“ ptá se Lewis politiků.
„Nejsem si jistý, o čem budou mluvit, ale předpokládám, že to bude legitimní diskuse o německé politice, budoucnosti Německa a EU. Proč by se to mělo hlídat? Proč to zakazovat? Není to součást demokratické debaty? Komise se bojí diskuse, která je v rozporu s jejich narativem, která zpochybňuje status quo,“ komentuje situaci Lewis.
Dále uvedl, že komise „cítí, že na to má právo, a samozřejmě, že DSA jim toto právo dává, protože přesně o tom ten zákon je: regulovat, co se smí a nesmí říkat online“.
Lewis míní, že postoj EU odráží přesvědčení, že běžní občané jsou „snadno manipulovatelní“ a nedokáží rozlišit pravdu od dezinformace.
„Ve skutečnosti lidé přesně vědí, v co věří – nejsou to dezinformace, kvůli kterým lidé volí populisty. Je to jejich nespokojenost se stávajícími politickými stranami,“ míní Lewis.
Nejnovější průzkumy veřejného mínění
Podle průzkumu agentury INSA zveřejněného 6. ledna vedou v Německu Křesťanští demokraté s 35 procenty hlasů, následováni AfD s 21,5 procenta. Strana SPD kancléře Olafa Scholze má 15,5 procenta.
Navzdory rostoucí popularitě AfD ostatní velké strany vyloučily, že by s ní vytvořily koalici.
Platforma AfD zahrnuje přísné hraniční kontroly, odpor k akčním programům v oblasti klimatu a kritiku integrace EU spolu s výzvami k zachování tradiční německé kultury a odmítnutím představy, že islám je součástí Německa.
AfD byla v některých německých spolkových zemích označena domácími zpravodajskými službami za pravicově extremistickou stranu.
Domácí bezpečnostní služby považují hlavní stranu AfD od roku 2021 za potenciálně extremistickou stranu a dávají bezpečnostním službám právo ji sledovat. Strana však popírá, že by byla extremistická.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier sdělil deníku The Epoch Times v e-mailové komunikaci, že „svobodné a spravedlivé volby jsou základem našich demokracií“.
„Podle zákona o digitálních službách musí velmi velké on-line platformy posoudit a zmírnit řadu různých systémových rizik, která jejich služby představují, včetně rizik pro nezletilé, rizik pro základní práva, jako je svoboda projevu, a rizik pro volební procesy a občanskou diskusi,“ dodává Regnier.
Uvedl, že to zahrnuje „povinnost analyzovat a zmírňovat rizika plynoucí z jakéhokoli přednostního zacházení nebo zviditelňování obsahu na dané platformě, včetně obsahu pana Muska na jeho vlastní platformě“.
Ve zprávě bylo čerpáno z agentury Reuters.
