Komentář
Necelý rok před koncem druhé světové války vypracoval tehdejší americký ministr financí Henry Morgenthau noční můru v podobě plánu, jak potrestat poválečné Německo.
Po prusko-francouzské válce v letech 1870–1871, první a druhé světové válce – spolu s neúspěšnou Versailleskou mírovou smlouvou z roku 1919 – chtěli Spojenci ve druhé světové válce zajistit, aby už nikdy neexistovalo agresivní Německo dostatečně silné na to, aby napadlo své sousedy.
Když v září 1944 unikl do médií takzvaný Morgenthauův plán, byl zprvu všeobecně chválen. Koneckonců, údajně by znemožnil Německu rozpoutat v Evropě další světovou válku.
Morgenthau si jistě představoval kartaginský mír, který měl zajistit trvale deindustrializované, neozbrojené a pastevecké Německo.
Poválečné Německo by se podobalo něčemu podobnému starověkému, předcivilizačnímu pohraničí, o němž psal historik Tacitus v prvním století ve své Germánii.
Plán měl zajistit, že do šesti měsíců po kapitulaci Německa budou demontovány všechny jeho průmyslové závody a zařízení.
Porúří, proslulé centrum evropské průmyslové síly, mělo být trvale vykastrováno, zbaveno energie, surovin a infrastruktury.
Po válce plán požadoval prakticky úplné odzbrojení Německa. Jeho kdysi obávané ozbrojené síly měly přestat existovat.
Bylo také přislíbeno rozsáhlé zmenšení německých hranic. Různým zemím, například Sovětskému svazu, Polsku a Francii, měly být přiděleny velké části staré Třetí říše.
Budoucí bezpečnost Německa měla záviset pouze na síle a dobré vůli vítězných Spojených států a jejich spojenců.
Když se o tomto plánu dozvěděla umírající nacistická strana, Hitlerův ministr propagandy Joseph Goebbels měl radost. Křičel na Němce, že v případě prohrané války jsou všichni odsouzeni k zapomnění, a to i rostoucí odpůrci nacistické strany.
Dokonce i mnozí Američané byli tímto plánem zděšeni.
Generál George Marshall, náčelník generálního štábu, varoval, že pouhá zmínka o něm podnítila německé vojáky k boji až do konce, což zvýšilo ztráty USA, které se blížily k německé vlasti.
Exprezident Herbert Hoover plán odsoudil jako nelidský. Obával se masového vyhladovění německého lidu, pokud by byl redukován na předmoderní venkovské rolnictvo.
Jakmile však vítězní spojenci obsadili zdevastované Německo, viděli jeho měsíční krajinu zničenou masivním bombardováním a boji dům od domu a zjistili, že jejich ruský „spojenec“ Josif Stalin je bezohledný a pekelně odhodlaný změnit celou Evropu na komunistickou baštu, Trumanova administrativa od plánu ustoupila.
Ke zmařeným hrůzám Morgenthauova plánu existuje tragická poznámka pod čarou. V současné době Německo dělá samo sobě téměř vše, o čem Morgenthau kdysi snil.
Zelené iluze Německa způsobily, že bylo odstaveno až příliš mnoho jaderných, uhelných a plynových elektráren.
Nevyzpytatelná solární a větrná „udržitelná energie“ znamená, že náklady na elektřinu jsou čtyřikrát vyšší, než je průměr ve Spojených státech.
Kdysi dominantní evropští giganti Volkswagen, BMW a Mercedes nyní ztrácejí zákazníky a zisky. Nařízení jejich vlastní vlády týkající se ekologických a elektrických vozidel jim zajišťují, že se stanou celosvětově nekonkurenceschopnými.
Německá ekonomika se v roce 2023 skutečně snížila. A zmenšené Porúří již nemůže zachránit německou ekonomiku před vlastními utopickými politiky.
Německá armáda je téměř odzbrojena a chybí jí tisíce rekrutů.
Německý průmysl nevyrábí dostatek munice, tanků, lodí a letadel, aby vybavil i svou zmenšenou armádu, námořnictvo a letectvo.
Jen několik set kilometrů od Německa na Ukrajině je více než milion Ukrajinců a Rusů mrtvých, zraněných nebo nezvěstných – nejnákladnější evropská bitva od dob hrůz Stalingradu.
Kdysi dynamická poválečná německá země však nyní nemá dostatek pracovních sil, munice a peněz, aby mohla Ukrajině významně pomoci v boji proti nastupujícímu ruskému útočníkovi.
Do země nelegálně vstoupilo více než milion přistěhovalců, z nichž naprostá většina pochází z Blízkého východu. Mnozí z nich jsou nepřátelští vůči evropským hodnotám a kultuře, jak ukázaly nedávné teroristické vraždy. Pětina obyvatel se nenarodila v Německu.
Zmenšující se počet Němců je stále rozhněvanější, rozdělenější a depresivnější. Jejich porodnost 1,4 % je jednou z nejnižších v západním světě.
Tragická ironie nyní převládá.
Po druhé světové válce Trumanova administrativa odmítla představu pasteveckého, deindustrializovaného a nejistého Německa jako krutý recept na chudobu, hlad a vylidňování.
Nyní však sami Němci hlasovali pro vlastní aktualizovanou verzi Morgenthauova plánu – když ochotně zkrátili pracovní dobu v továrnách, omezili dodávky energie a pohonných hmot a potýkali se s miliony ilegálních přistěhovalců a děravými hranicemi.
Němci se smířili s tím, že nemají žádnou armádu, která by mohla ochránit jejich nejisté hranice – bez NATO pod vedením USA.
Před osmdesáti lety bývalí dobyvatelé Německa odmítli rozbití poraženého národa jako příliš tvrdé. Nyní však Německo úmyslně pastoralizuje, odzbrojuje, deindustrializuje – a ničí – samo sebe.
Victor Davis Hanson je klasický filolog a vojenský historik. Je emeritním profesorem klasické filologie na Kalifornské státní univerzitě, vedoucím pracovníkem v oboru klasické filologie a vojenské historie na Stanfordově univerzitě, členem Hillsdale College a významným členem Centra pro americkou velikost. Pan Hanson je autorem 17 knih, mimo jiné „The Western Way of War“, „Fields Without Dreams“, „The Case for Trump“ a „The Dying Citizen“.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
