Alice Weidelová byla donedávna celosvětově neznámá. Ne tak Elon Musk. Díky jeho online rozhovoru s ní se nyní vůdkyně AfD dostala i do povědomí zahraničních médií, ačkoli Musk je vždy zmiňován jako první. Přestože se má za to, že AfD nemá v médiích šanci, v zahraničním tisku se jí dostává velké pozornosti. Níže uvádíme výběr zahraničních hlasů.
Alternativa pro Německo (AfD) je „populistická, radikálně pravicová“ strana, vysvětluje Americko-německý institut (AGI) ve Washingtonu, D. C., který se považuje za „jediný think tank, který se zabývá výhradně nejnaléhavějšími otázkami důležitými pro Německo a Spojené státy“.
Na svých webových stránkách institut dále vysvětluje, že strana zastává „islamofobní, xenofobní a […] krajně pravicové postoje“. „Současná normalizace a radikalizace z ní činí outsidera i ve srovnání s jinými krajně pravicovými stranami v Evropě,“ uvádí institut, který je spojen s washingtonskou Univerzitou Johnse Hopkinse. AGI rovněž vysvětluje, že vypracovává „hloubkové analýzy“ s cílem „ovlivnit politická rozhodnutí“.
Polsko: Důsledky zákazu AfD
Také v Polsku existuje institut, který provedl hloubkovou analýzu toho, jak by bylo možné AfD „zvládnout“: Varšavské centrum východních studií –- „Ośrodek Studiów Wschodnich“ (OSW) – ve své studii dochází k následujícímu závěru: „Je nepravděpodobné, že by v brzké době mohlo být zahájeno řízení o zákazu AfD. […] Část voličů AfD by se s největší pravděpodobností obrátila na jiná extrémní uskupení, aby vyjádřila svůj nesouhlas s vládní politikou. Někteří by mohli podpořit jiné iniciativy, které působí mimo politický systém, což by mohlo vést k nárůstu sociálního radikalismu a zabránit orgánům činným v trestním řízení v monitorování jejich aktivit.“
Hodnocení AfD ze strany Americko-německého institutu a OSW platí i pro všechny přední světové deníky. Všude je strana označována za „krajně pravicovou“ a za „extrémní“ a „radikální“. Toto vnímání vychází především z hodnocení Spolkového úřadu na ochranu ústavy, jak některá zahraniční média svým čtenářům výslovně vysvětlují.
Americká média: Od pozorování k výzkumu
Tradiční americká média dlouhou dobu sledovala politický vývoj AfD především jako pozorovatel. Rozhovor mezi technologickým miliardářem Elonem Muskem a vůdkyní AfD Alicí Weidelovou nyní výrazně zvýšil pozornost novin a televizí k AfD.
Jeden z největších amerických televizních kanálů, Public Broadcasting Service (PBS), přešel od pozorování k investigativní žurnalistice a nyní nabízí řadu pořadů o „pravicovém extremismu“ v Německu, v nichž se AfD objevuje stále znovu: „Co byste měli vědět o německé krajně pravicové politice a protestech proti ní, „Němečtí neonacisté a krajní pravice – ‘Frontline‘ zkoumá vzestup krajně pravicového extremismu a násilí v Německu“, „Nepřítel uvnitř Německa – zkoumání vzestupu krajně pravicového extremismu“.
Mimochodem, americká média začala v poslední době ve svých zprávách o AfD zdůrazňovat Muska a jeho podporu této straně. Koneckonců se zdá, že je nejbližším důvěrníkem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Velká Británie: Obavy z přenosu
V komentáři politicky levicového britského deníku The Guardian z 10. ledna se píše: „Obdiv vůdkyně AfD k Elonu Muskovi by měl její stranu hnát do propasti. Místo toho jí to dodá sílu“. Autor článku naráží na skutečnost, že mnozí příznivci AfD nejsou přáteli USA, ale Muskovu podporu uvítali.
Přední internetové noviny The Independent jsou téměř denně doslova přeplněny zprávami o AfD. Například 3. ledna bylo hlavní zprávou na domovské stránce vyjádření jmenovaného amerického viceprezidenta J. D. Vance o Muskovi: Vance považuje za „zajímavé“, že pochválil „krajně pravicovou AfD“. Další články se zabývaly otázkou, zda anglický volební systém umožňuje i krajně pravicovou stranu, jako je ta německá, protesty proti stranické konferenci AfD v Řezně a shromážděním AfD v Magdeburku po útoku na vánoční trh. Tón článků je důsledně kritický ke všemu, co AfD říká nebo dělá.
Britská státní televizní stanice BBC nevyslovuje žádné přímé soudy o AfD, ale vybírá či vynechává témata. V hlavní reportáži o Riese se píše: „Alice Weidelová dokonce veřejně použila termín ‚remigrace‘ – slovo, které je široce chápáno jako masové ‚vracení‘ nebo deportace lidí z migrantského prostředí“.
Soukromý zpravodajský kanál GBNews se obává, zda by výsledky průzkumů a volební úspěchy AfD mohly mít dopad na Spojené království, a do centra svého zpravodajství staví požadavky AfD na ‘uzavření hranic“ a „remigraci“.
Španělsko: Uzavření kruhu
Přední španělský deník EL PAÍS podrobně informoval o stranické konferenci AfD a popisuje AfD jako „jednu z nejradikálnějších krajně pravicových stran v Evropě, která s každými volbami získává stále větší podporu“.
Zejména lídryně AfD si zasloužila podrobný portrét v novinách: „Je to žena ve straně, kde dominují muži. Žije s jinou ženou ze Srí Lanky, s níž má dvě děti, a přesto je obklopena politiky, kteří hájí tradiční model rodiny muže a ženy, ale odmítají imigraci. Je političkou ze západního Německa, ale vede stranu, která je nejúspěšnější na východě, kde žije její nejhlasitější základna.“
„Liberální ekonomka s kosmopolitní kariérou stojí v čele hnutí, které má kořeny ve starém německém nacionalismu – ideologii, která vzhledem k historii země zneklidňuje mnohé uvnitř i vně jejích hranic.“
„Na pódiu je silnou řečnicí, která vyzývá k „remigraci“ cizinců, ale při osobních setkáních působí téměř plaše, jako by si nevěřila na roli, kterou nyní hraje na národní a mezinárodní scéně. Je zjevně umírněná v čele strany, která se na rozdíl od svých protějšků ve Francii a Itálii postupem času stále více radikalizuje.“ EL PAÍS se domnívá, že AfD se s takovou kandidátkou na kancléřku snaží „uzavřít kruh“.
Čtvrtá největší světová zpravodajská agentura EFE se sídlem v Madridu se 12. ledna kromě „remigračních“ požadavků zaměřila také na životní styl Weidelové a stejně jako EL PAÍS se domnívá, že ve straně existuje rozpor: „Přestože partnerkou Weidelové je žena a má s ní dvě děti, delegáti hlasovali pro to, aby se do programu dostalo, že rodinu tvoří ‚otec, matka a děti‘ jako základní buňka společnosti.“
Latinská Amerika: Musk před Weidelovou
Brazilské noviny The Rio Times se zaměřily na Muskův online rozhovor. Prostřednictvím technologického miliardáře sděluje také vše, co chce říci o AfD. Typická věta: „Musk opakovaně vyzval německé voliče, aby podpořili AfD. Kritizoval přitom současnou situaci Německa pod vedením kancléře Olafa Scholze“. Výroky Weidelové byly zmíněny až na druhém místě.
Totéž lze nalézt v argentinských novinách La Nación a nejčtenějším deníku Clarín, které 14. ledna informovaly o akci „pravicových extremistů“, kteří v Německu rozdávali falešné „lístky na vyhoštění imigrantů“. „Vyšetřování se týká krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou podporuje Elon Musk,“ napsal Clarín.
Arabský svět: AfD více v anglickém programu
Al-Džazíra, nejčtenější arabské médium, informuje o AfD v televizi a na svých internetových stránkách již několik let. Dne 12. ledna věnovala katarská televize AfD 28minutový speciál ve svém anglicky vysílaném programu. Na internetu se objevují i další články.
Kritici se vyjadřují několikrát, například Maria Schmidtová, kterou Al Džazíra označuje za „mluvčí organizátorů protestů v Riese“. Je citována: „Dnes chráníme právo lidí žít v bezpečí, beze strachu z deportace nebo útoku.“ A tak Al Džazíra věnuje tématu „remigrace“ ve svých reportážích o AfD velký podíl, ale v doprovodném textu zůstává věcná.
Arabský program Al Džazíra využívá mnoho migrantů v Německu jako hlavní informační médium. AfD je však v arabském vysílání Al Džazíry sotva zaznamenána. Totéž platí pro četné arabské zpravodajské kanály v Perském zálivu s širokým dosahem.
Austrálie
Také australská média se zaměřila především na Muskův X-talk a multimiliardáře postavila do centra pozornosti. The Australian Financial Review přinesl titulek: „Musk vítá německou krajně pravicovou vůdkyni na X a podněcuje obavy z vměšování do voleb“.
Deník Sydney Morning Herald o tom informoval pod titulkem „Evropská unie“ a zaměřil se na německou kritiku. Němci považují Muskův krok za „přehnaný a troufalý“. V Německu panuje „hněv poté, co Musk před volbami podpořil krajně pravicovou stranu“.
Musk „vyvolal v německých médiích debatu o hranicích svobody projevu“. O AfD se téměř nezmínil, ale na podzim 2024 vyvolala AfD svými volebními úspěchy v Durynsku, Braniborsku a Sasku širokou publicitu v australských médiích.
Žádný vlastní názor
Z výše uvedených a dalších zahraničních médií je patrné, že zřejmě přebírají styl tradičních německých médií zaměřený proti AfD. Přestože si řada z nich všimla, že životopis Weidelové neodpovídá úsudkům o AfD, přestože vědí, že AfD má ve svých řadách politiky s migračním pozadím, že existují židovská média, jako například Jüdische Rundschau, která publikují pro-AfD články, a že existují dokonce židovští členové AfD, zahraniční zpravodajové to nereflektují.
Místo toho soudy o AfD šířené v dominantních německých médiích předávají dál do světa, občas obohacené o konkrétní informace, které by mohly zajímat jejich vlastní čtenáře.
V dohledné době se AfD pravděpodobně nepodaří zbavit se nyní zakořeněného a inkriminovaného obrazu Německa jako nové „nacistické strany“ v zahraničí, a to i proto, že odpovídá dlouhodobě zakořeněným a často opakovaným předsudkům o Německu v mocném anglosaském světě.
O autorovi:
Tom Goeller je novinář, amerikanista a politolog. Pracoval jako dopisovatel ve Washingtonu a v Berlíně, mimo jiné pro noviny amerického hlavního města The Washington Time. Od dubna 2024 píše mimo jiné pro deník Epoch Times.
–etg–
