Uzákonění příspěvku studentkám vysokých škol na hlídání jejich malých dětí, takzvaného hlídačkovného, Senát kvůli jeho koncepci dnes odmítnul. Kritici, k nimž patřil i ministr školství Mikuláš Bek (za STAN), vytkli této poslanecké úpravě vysokoškolského zákona nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Výhrady k ní měla také Česká konference rektorů. Novelu vysokoškolského zákona tak bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Ministr senátorům řekl, že úprava je v rozporu s dohodami s ministerstvem práce a sociálních věcí o sociálních stipendiích. Ministerstvo chystá hlídačkovné, které má podle poslanecké úpravy činit polovinu minimální mzdy, aktuálně zhruba 10.500 korun měsíčně, začlenit do rodičovského příspěvku. Předseda školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) poznamenal, že hlídačkovné by musely hradit vysoké školy ze státního příspěvku na vzdělávací činnost, tedy na úkor ostatních studentů. Senát v této souvislosti vybídl obě ministerstva, aby návrh alternativního řešení finanční podpory studujících rodičů začlenila ve Sněmovně do zákona o dávce státní sociální pomoci.
Vysokoškolská novela má především upravit podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení a současně má uzákonit akreditační úřad jako samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl od července nově akreditovat i programy vyšších odborných škol, které by podle chystané úpravy školského zákona mohly nabízet i kratší studijní programy než dosud. Změna je podle Beka nutná kvůli dodržení evropských standardů, aby Česko mohlo přistoupit k některým mezinárodním smlouvám o uznávání vysokoškolské kvalifikace a co nejdříve zjednodušit uznávání kvalifikací. Akreditace programů vyšších odborných škol pak podle ministra nepovede ke změnám jejich financování. Vyšší odborné školy podle něho budou moci v budoucnu nabízet žádané jednoleté nebo dvouleté technické studijní programy.
Senát v této souvislosti požádal ministerstvo školství, aby mu do poloviny února předložilo harmonogram přechodu působnosti Národního akreditačního úřadu, aby nebyl dotčen chod vyšších odborných škol, veřejných a soukromých vysokých škol a jejich studijních programů. Ministerstvo by mělo také zajistit podmínky pro plnohodnotnou a kontinuální činnost Národního akreditačního úřadu.
Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS) prosadil úpravu, aby vysoké školy měly nově za úkol „usilovat o vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob“, nikoli „znevýhodněných skupin“. Podle senátora změna lépe odpovídá potřebě individuální pomoci hendikepovaným a nestane se tak nástrojem pro prosazování skupinových zájmů v rámci kulturních válek.
Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat k doktorskému studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy, nyní pobírají 10.000 až 12.000 korun měsíčně.
Novela rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50.000 korun, desetkrát více než nyní. Norma zavádí zvýhodněné studentské úvěry s mírnějšími pravidly, než jaká platí pro poskytování běžných spotřebitelských půjček, a úlevy ve studiu i pro těhotné studentky. Upravuje také řešení případné nečinnosti akademického senátu fakulty či akademického senátu vysoké školy při odvolávání děkana.
Novela obsahuje také zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe. Vysoká škola by s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit mimořádný školní stav. Škola nebo i její fakulta by mohly za jeho trvání upravit například lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho členění.
