Vatikánská smlouva podle ministra Lipavského „neztíží“ vyšetřování případů zneužívání dětí v katolické církvi. Někteří senátoři mají pochybnosti o obsahu smlouvy.
Senát dnes jednal o takzvané Vatikánské smlouvě, kterou vláda České republiky schválila v říjnu 2024, tedy návrh smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem, která upravuje některé právní otázky.
Smlouvu v Senátu představil ministr zahraničí Jan Lipavský (nezávislý, dříve Piráti). Prohlásil, že smlouva je „zpracována tak, aby nepřekračovala český právní řád“. Podle Lipavského se „nemusíme obávat, že se smlouva stane součástí českého ústavního pořádku“.
Smlouva podle Lipavského nikterak nevymezuje rozsah „zpovědního tajemství“, které je ve smlouvě také zahrnuto. Přesto však podle něj smlouva zpovědní tajemství „neposiluje“ a ani „nezhoršuje“ postavení obětí zneužívání v církvi. Podle ministra smlouva nepovede ke znemožnění vyšetřování případů zneužívání dětí v katolické církvi.
Senátor Láska požaduje ústavní přezkum smlouvy
Senátor Václav Láska (SEN 21) uvedl, že navrhuje předběžný přezkum ústavnosti Vatikánské smlouvy, aby Ústavní soud poskytl poradní asistenci a rozhodl, zda smlouva je nebo není v rozporu s Ústavou ČR.
Láska uvedl, že má přislíbenou podporu dostatečného množství senátorů na to, aby podal dotaz směrem k Ústavnímu soudu (pozn. redakce: i když by plénum neodhlasovalo celosenátní žádost o posouzení). Sněmovna bude podle senátora o smlouvě rozhodovat až v březnu, a proto je dobré využít čas k jejímu posouzení.
Senátor poté přečetl senátorům dokument o 115 bodech (pdf), kterým se může Senát na soud s dotazem obrátit.
„Musím oponovat sdělení ministra Lipavského, že podobnou smlouvu má 64 zemí. Ty smlouvy byly vyjednány zcela individuálně. A naprosto rozdílného pojetí a obsahu,“ řekl Láska.
Podle něj je třeba posoudit charakter smlouvy v tom smyslu, zda jde o lidskoprávní úmluvu a zda se stane součástí ústavního pořádku.
Láska dále diskutoval otázku „rovnosti církví“, která není ve smlouvě zachycena a dává tak výhodu katolické církvi.
Další problematickou věcí je podle senátora „rozšiřování zpovědního tajemství“. „Česká republika garantuje zpovědní tajemství“, ale kdo je tajemstvím vázán a co tento pojem znamená bude podle něj definovat církev. „My ho garantujeme předem neurčitému okruhu lidí,“ míní.
„Když došlo a dochází k vyšetřování deliktu trestných činů sexuální povahy v církvi, katolické církvi, a policie požádá o přístup k materiálům z té dané fary, ta církev to odmítne, s odvoláním na zpovědní tajemství. Kde je tam ochrana věřícího? To není ochrana věřícího, to je ochrana církevních hodnostářů. Tomu přece zpovědní tajemství nikdy sloužit nemělo a nemá,“ dodal senátor.
Smlouva dle Kovářové „rozšiřuje“ zpovědní tajemství
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) uvedla, že smlouva podle ní není vyvážená, neobsahuje srovnatelná práva a povinnosti. „Česká republika se zavazuje Svatému stolci, že si upravíme vnitrostátní prostředí. Proč v ní není upraven jednoduší přístup do archivu Svatého stolce?“
„Pastoračním pracovníkem může být podle výkladu, kdokoliv, kdo duchovně doprovází druhé, dokonce to ani nemusí být kněz, čímž přisuzujeme právo jiným,“ míní Kovářová a v důsledku toho prohlásila tvrzení, že nerozšiřuje zpovědní tajemství je „lživé“.
Pohled katolíků
Senátorka Adéla Šípová (Piráti) uvedla, že je katoličkou a zastánkyní náboženských svobod, ale podle ní Vatikánská smlouva „není potřebná“ a je také v určitých ohledech „velmi problematická“.
Podle ní je zpovědní tajemství zmíněno „nedostatečně určitým ustanovením“ a podle senátorky ji policie nechápe správně.
„V otázce této smlouvy se ale bohužel nemůžu zbavit dojmu, že Česká republika při vyjednávání smlouvy přijala jakousi pozici poslušného věřícího, který přijal to, co mu bylo předloženo, aniž by žádal od druhé strany jakoukoli spolupráci na řešení potíží, jaké v církevním prostředí bohužel vznikají,“ řekla senátorka.
„Dalo by se říct, že tento dokument ani není smlouvou, ale jednostranným závazkem ČR směrem ke Svatému stolci,“ dodala Šípová.
Senátor Zdeněk Hraba (bez politické příslušnosti, zvolený s podporou KONS+ODS+Mon+Sv), který se hlásí k římskokatolické církvi, sdělil během dne na sítí X, že „jde o standardní smlouvu, která krom toho, že posiluje naše vzájemné vztahy, nepožaduje z naší strany nic, co by již naše zákony neobsahovaly“.
„Argumenty pirátů nepovažuji za relevantní, a to hlavně z důvodu, že vzhledem k jejich vyjadřování k tomuto tématu není problémem sama smlouva, ale jejich bolševický postoj k církvi a víře,“ dodal.
Ministrův projev označil jako „pečlivé racionální vysvětlování významu a obsahu Smlouvy“ a schválení podpořil.
Výsledek hlasování
Ratifikaci smlouvy v hlasování podpořilo 52 ze 73 přítomných senátorů. Proti bylo osm
Žádost o ústavní přezkoumání smlouvy Senátem neprošla, ze 72 senátorů ji podpořilo jen 32. Stejný počet se zdržel a 8 bylo proti.
