Svět by měl po sérii únosů po celém světě obnovit staré pravidlo: s teroristy se nevyjednává.
Komentář
Od Íránu přes Čínu, Rusko, Venezuelu až po řadu afrických zemí se množí případy braní rukojmích ze strany darebáckých států a teroristů. Důvodem jsou lukrativní obchody s rukojmími, které motivují darebácké režimy, jež nyní mohou výměnou za jediného rukojmího získat až 1,2 miliardy dolarů nebo dosáhnout propuštění desítek násilných zločinců.
Ačkoli na životě každého rukojmí záleží, uzavírání takových dohod je krátkozraké a neprozíravé. Do budoucna to problém jen zhoršuje.
Místo toho by Spojené státy a jejich spojenci měli politiku „maximálního tlaku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa uplatnit kromě Íránu i na další darebácké státy a teroristy po celém světě. Pokud to bude vyžadovat zvýšení počtu dronových úderů na teroristy a vojenských výdajů Spojených států a jejich spojenců, budiž. Alternativou je pokračující viktimizace demokracií, jejichž voličská veřejnost vyvíjí tlak na naše vůdce, aby platili nepřiměřeně vysoké výkupné za momentální rukojmí. Teroristé a diktátoři pod takovým tlakem voličů nejsou, takže jsou v této smrtící hře ve výhodě.
Krize s rukojmími v Izraeli je v současnosti celosvětově nejhorší, ale taktika únosů se šíří i jinde a přináší nová rizika pro mezinárodní obchod, cestovní ruch a svobodný tisk. Pro obyvatele Západu je po sérii globálních únosů rizikové zejména cestování do zemí, jako je Čína, Rusko, Írán a Severní Korea, ale také do zemí, jako je Venezuela, Mali, Etiopie a Tanzanie.
Způsob řešení krizí s rukojmími je kontroverzní, protože na jedné straně veřejnost pochopitelně tlačí na demokratické vlády, aby rukojmí zachránily, ale na druhé straně strategické úvahy vyžadují, abychom neustupovali požadavkům teroristů. Ze dvou důvodů ví Izrael o kompromisech, které to obnáší, více než většina ostatních.
Za prvé, v roce 2011 Izrael vyměnil 1 000 palestinských vězňů za jednoho izraelského vojáka. Mezi propuštěnými Palestinci byly desítky teroristů, včetně jednoho z Hamásu jménem Jahjá Sinvár. Ten později zosnoval masakr ze 7. října 2023, při němž zahynulo více než 1 200 lidí. Během téhož útoku teroristická skupina Hamás zajala 251 rukojmích.
Izrael se poučil a nyní dělá vše pro to, aby se nepodřizoval dalším požadavkům teroristů. Izraelští představitelé až příliš dobře vědí, že ustupování jen odkládá problém do budoucna a nechává jej narůst. Sponzorování regionálního terorismu Íránem a jeho snaha o získání jaderné zbraně činí toto budoucí riziko mnohem nebezpečnějším než útok ze 7. října 2023. Pokud nezastavíme taktiku braní rukojmí v zárodku, nebudeme mít brzy co do činění s jedním, dvěma nebo 251 rukojmími, ale s celými městy, která budou držet jako rukojmí jaderní teroristé.
Za druhé, incident ze 7. října 2023 nebyl pouze důsledkem propuštění rukojmích Izraelem v roce 2011. Vinu nesou i Spojené státy. V roce 1973 Nixonova administrativa správně přijala politiku namířenou proti vyjednávání s teroristy. Tato politika však byla často ignorována, zejména v případě teroristických režimů. K jejímu snad nejhoršímu porušení došlo v září 2023, pouhý měsíc před masakrem 7. října 2023. Spojené státy souhlasily s uvolněním 6 miliard dolarů Íránu výměnou za pět Američanů, kteří tam byli drženi jako rukojmí. To je 1,2 miliardy dolarů za každého rukojmího, což je obrovská pobídka pro darebácké režimy a teroristy po celém světě, aby se zapojili do dalších únosů a neoprávněného zadržování Američanů.
Zranitelní jsou také španělští, francouzští a němečtí občané, a to z podobných důvodů. Nemají politiku, která by vyjednávání s teroristy zakazovala. Často se podřizují požadavkům na výkupné v hodnotě milionů dolarů. Tím se evropští cestovatelé stávají ještě větším terčem.
Braní rukojmí je dnes běžným nástrojem nejen teroristů a zločinců, ale také zahraniční politiky darebáckých režimů v Číně, Rusku, Íránu a Venezuele. Neoprávněným zadržováním se pravděpodobně vzdávají jakéhokoli nároku na to, že jsou legitimními státy, a místo toho se řadí do kategorie teroristických států. Peking v roce 2018 zatkl Kanaďany Michaela Spavora a Michaela Kovriga, aby dosáhl propuštění finanční ředitelku společnosti Huawei. V roce 2022 Moskva zatkla basketbalovou hvězdu Brittney Grinerovou a v roce 2023 novináře Evana Gershkoviche. Byli vyměněni v rámci obchodů, díky nimž byli propuštěni různí údajní ruští zločinci, včetně údajného vraha, obchodníka se zbraněmi, hackera a špiona, a také zloději, kteří ukradli stovky milionů dolarů. Jinými slovy, nejnebezpečnější zahraniční zločinci na světě mohou v našich demokraciích volně porušovat zákony, protože diktátoři mohou vždy někoho unést, aby své zločince osvobodili.
Spojené státy a jejich spojenci by měli přijmout zákony, které budou vyžadovat uvalení tvrdších automatických důsledků, jako jsou sankce a cla, na země, které se podílejí na braní rukojmí a dalších druzích kriminálního chování. Teroristé a další únosci rukojmí by se nikdy neměli těšit z vyjednávání a případného výkupného. Vojenské operace k osvobození rukojmích by měly být téměř vždy upřednostňovanou možností před výkupným.
Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se nikdy neustupovalo požadavkům teroristů, včetně zločinných režimů v nepřátelských státech, protože je to jen motivuje k dalším únosům v budoucnu. Nese to s sebou rizika pro rukojmí, ale bohužel je to cena, kterou musíme zaplatit, abychom zabránili únosům mnohem více našich lidí v budoucnosti.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
