Spojené státy ve středu oznámily, že lodě jejich vlády dostaly povolení proplouvat Panamským průplavem bezplatně. Jeho správa ale později uvedla, že žádné změny ohledně poplatků nebo využívání průplavu neudělala. Kvůli této důležité obchodní vodní cestě vyvíjel na Panamu nátlak americký prezident Donald Trump.
„Americká vládní plavidla mohou jezdit Panamským průplavem bez poplatku, což americké vládě ročně ušetří miliony dolarů,“ oznámilo americké ministerstvo zahraničí na sociální síti X.
Správa Panamského průplavu, na kterou dohlíží panamská vláda, to ale popřela. V prohlášení, z něhož cituje agentura AFP, uvedla, že coby úřad, jehož pravomocí je určovat výši poplatků za využití kanálu, „neprovedla žádné změny“ těchto poplatků. Podle agentury Reuters dala správa najevo, že bude „ochotná navázat dialog s příslušnými americkými činiteli ohledně tranzitu amerických válečných lodí“.
AFP připomněla, že americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli na návštěvě Panamy řekl, že mu zástupci této země nabídli ústupky. Sdělil jim také, že je nespravedlivé, aby Spojené státy byly v pozici, kdy mají průplav bránit a zároveň za jeho používání platit.
Nový americký prezident Donald Trump po lednovém nástupu do úřadu pohrozil převzetím Panamského průplavu a na otázku novinářů nevyloučil v této souvislosti použití vojenské síly. Trump to zdůvodňuje rostoucím vlivem Číny v této důležité dopravní cestě, kterou USA před více než 100 lety postavily a měly ve správě do konce roku 1999, kdy ji převzala Panama.
Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu telefonicky hovořil s panamským ministrem bezpečnosti Frankem Ábregem, uvedl Pentagon. Sdělil mu, že pro Spojené státy je „nejvyšší prioritou“ obrana jejich národních zájmů, včetně zajištění nijak neomezeného přístupu k Panamskému průplavu a jeho ochrany před vměšováním cizích zemí.
Na obou stranách Panamského průplavu provozuje velké kontejnerové terminály hongkongská společnost Hutchison Ports PPC. Firma sice patří hongkongskému miliardáři Li Ka-shingovi, nicméně podle DPA existují obavy, že Čína, pod kterou Hongkong spadá, by se mohla snažit i prostřednictvím soukromé firmy získat vliv v klíčových přístavech a v důležité dopravní cestě.
