Čína dnes zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží ze Spojených států. Reaguje tak na opatření, k němuž minulý týden sáhla administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Kjódó. Clo nad rámec už zavedených poplatků se liší podle konkrétních položek a dosahuje až 15 procent v případě amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG), desetiprocentním poplatkem je pak zatížen dovoz ropy, zemědělských strojů či blíže nespecifikovaných aut.
Trump se minulý týden rozhodl zavést desetiprocentní dodatečné clo na dovoz zboží z Číny. Vyššími cly pohrozil i Mexiku a Kanadě, s lídry těchto dvou zemí se ale na poslední chvíli dohodl, a platnost cel odložil o měsíc. Zda je skutečně zavede, bude záležet na tom, jak bude Ottawa a Mexiko plnit jeho požadavky na zmírnění nelegální migrace a pašování drogy fentanyl.
Rozhodnutí Pekingu zavést nová cla znovu eskaluje obchodní válku, kterou spolu obě největší ekonomiky světa svedly už za Trumpova prvního funkčního období. Asijská velmoc už kvůli novým clům podala stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO) a zahájila antimonopolní vyšetřování americké technologické firmy Google, přestože služby tohoto podniku jsou v pevninské Číně fakticky zakázány.
Spojené státy zavedly nové desetiprocentní clo na čínské zboží 4. února. Trump Čínu předtím obvinil, že nedělala dost pro to, aby zastavila dodávky látek pro výrobu fentanylu, který je v USA hlavní příčinou úmrtí z předávkování. Trump řekl, že cílem zvýšení cel bylo přimět Peking, aby situaci napravil.
Zda Trump a čínský prezident Si Ťin-pching povedou v blízké budoucnosti telefonické rozhovory o zmírnění obchodního napětí, se teprve uvidí, píše agentura Kjódó. Bílý dům 3. února uvedl, že Trump by mohl s čínským prezidentem hovořit „v příštích dnech“.
