V parlamentních volbách zůstala Unie vedená Friedrichem Merzem pod vysněnou hranicí 30 procent hlasů. Zatímco AfD a Levice slaví výrazné zisky, Merz plánuje sestavit vládu do Velikonoc. Šéf zemské skupiny CSU Alexander Dobrindt už ve volební večer zdůraznil, že Zelení „nejsou pro vznik vlády potřeba“.
Po volbách do Spolkového sněmu, které se konaly v neděli 23. února, stojí CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze před obtížným úkolem sestavit vládu. SPD, která dosáhla s 16,4 procenty nejhoršího výsledku od roku 1887, uznala v podvečer mandát Unie k sestavení vlády. Merz vyzval k rychlému sestavení akceschopné vlády. Není však jasné, kdo za sociální demokraty povede sondážní rozhovory – ani kdo nakonec bude součástí nové vlády.
Strany alespoň dokázaly mobilizovat voliče. Volební účast 83,1 procenta nejenže představuje nárůst o 6,3 procentního bodu oproti roku 2021, ale zároveň se jedná o nejvyšší podíl od roku 1998, kdy svůj hlas odevzdalo 82,2 procenta voličů.
CSU nadále vylučuje účast zelené vlády
Kandidát na kancléře za Unii Friedrich Merz oznámil svůj záměr sestavit vládu do Velikonoc, které letos připadají na 20.–21. dubna. Až do noci však nebylo jasné, jaké možné vládní konstelace připadají v úvahu. Zda by černo-červená vládní aliance společně dosáhla parlamentní většiny, záviselo na tom, zda by byly zvoleny FDP a BSW.
Vedoucí zemské skupiny CSU Alexander Dobrindt prohlásil, že Zelení „nejsou k sestavení vlády potřeba“. V tuto chvíli se stále očekávalo, že BSW neuspěje na pětiprocentní hranici. V pondělí ráno kolem 00:30 se na webových stránkách spolkového volebního komisaře krátce objevil výsledek strany Wagenknechtové 5,0 procenta. O půl hodiny později se BSW vrátila k číslu 4,987. Několik posledních volebních okrsků v západním Německu, které ještě nebyly sečteny, naznačovalo, že to straně k postupu do voleb již stačit nebude. Nakonec chybělo necelých 14 000 hlasů.
Podle předběžných výsledků mají CDU/CSU a SPD dohromady 329 křesel. Potřebná většina je 316 hlasů. Se SSW získala mandát i strana, která ve většině případů hlasuje se sociálními demokraty. Pokud by se BSW dostala do Spolkového sněmu, musely by se CDU/CSU a SPD spoléhat na dalšího koaličního partnera, aby si zajistily stabilní většinu.
S výkonem Scholze a Merze jsou spokojeni pouze voliči jejich vlastních stran
Analýzy motivů mezi voliči jasně ukázaly, že SPD a spolkový kancléř Olaf Scholz nejsou vnímáni jako dostatečně kompetentní k tomu, aby zemi vyvedli z krize. Scholz předstihl Merze z hlediska sympatičnosti (41 ku 24 procentům) a osobní důvěryhodnosti (35 ku 29 procentům). Nicméně v poměru 43 procent ku 30 procentům vidí výrazně více voličů Merze jako „schopného“ a 39 procent věří Merzovi, že bude silným vůdcem v krizových situacích – oproti 27 procentům u Scholze.
Z hlediska spokojenosti s politickou prací však oba dosáhli smíšených výsledků. S prací Olafa Scholze bylo spokojeno pouze 26 procent německých občanů, opačně se vyjádřilo 72 procent. Rovněž u Friedricha Merze byla bilance negativní: zatímco 35 procent respondentů uvedlo, že odvedl dobrou práci, 59 procent vyjádřilo nespokojenost. V obou případech to byli pouze voliči jeho vlastní strany, kteří se vyslovili pro svého vedoucího kandidáta.
Také z dalších údajů je zřejmé, že zklamání z SPD nebylo doprovázeno nadšením pro CDU/CSU. Pouze 32 procent voličů dotázaných v průzkumu Infratest dimap věří, že CDU a CSU s největší pravděpodobností vyřeší problémy v Německu. V to, že by to mohla udělat SPD, však věřilo jen 15 procent a AfD 14 procent, tedy ani ne všichni jejich voliči.
Které motivy byly pro rozhodování o volbě relevantní
Zajímavý detail: Celkem 24 procent voličů viní z problémů v zemi SPD, 21 CDU/CSU a 20 Zelené. Pokud však jde o otázku migrace, která je pro velkou část voličů rozhodující, 54 procent z „vysokého počtu uprchlíků a žadatelů o azyl“ viní CDU/CSU.
Zatímco snížení imigrace a zpřísnění příjmu občanů patřily mezi hlavní důvody rozhodnutí voličů CDU/CSU, voliči SPD uváděli jako motiv volby především důvěru v Olafa Scholze a sociální vyrovnání. Pro voliče AfD byly relevantní otázky jako imigrace, ale také inflace a strach o vlastní ekonomickou existenci. Taková jsou zjištění analýz společnosti Infratest dimap ze dne voleb.
Nejmenší obavy z obou aspektů měli voliči Zelených. Zajímala je především ochrana klimatu a větší podpora Ukrajiny. Ti, kteří volili levici, chtěli především vyslat signál ve prospěch sociální rovnosti a proti zpřísnění azylové politiky. Voliči BSW chválili svou stranu za snahu udržet dobré vztahy s Ruskem – a za to, že ve svém programu zdůrazňuje zájmy východních Němců a ekonomicky slabších. Příznivci FDP chtěli především zachovat dluhovou brzdu a volali po orientaci spolkové politiky na tržní hospodářství.
CDU/CSU získala zejména bývalé voliče SPD a FDP
Migrace voličů je zvláště výmluvná s ohledem na změny celkového politického klimatu. SPD ztratila ve prospěch CDU/CSU 1,81 milionu voličů. Ani v éře Merkelové nedošlo k tak masivnímu přesunu ve prospěch CDU a CSU.
Sociální demokraté navíc ztratili dalších 680 000 hlasů ve prospěch AfD. Celkem 300 000 bývalých voličů SPD přešlo k Zeleným, čistý nárůst zaznamenala pouze FDP (80 000 hlasů) a SPD dokázala mobilizovat 340 000 původních nevoličů.
Kromě voličů SPD získala CDU/CSU také přes 1,3 milionu bývalých příznivců FDP, 1,04 milionu nevoličů a 390 000 voličů Zelených. Naopak CDU a CSU ztratily 910 000 hlasů ve prospěch AfD a 200 000 hlasů ve prospěch BSW. Přibližně 60 000 hlasů ztratila také Levice.
AfD a BSW mobilizovaly více než dva miliony nevoličů
Migrace voličů byla podle očekávání nejnižší u Zelených, kteří s 11,6 procenta zůstali pod svými výsledky v průzkumech. Strana se mohla spolehnout na své voličské jádro, které ji volilo kvůli politice ochrany klimatu a Ukrajiny. Mohli zaznamenat čistý zisk od SPD (300 tis. hlasů), nevoličů (190 tis.) a FDP (170 tis.). Naopak ztratili 600 000 hlasů ve prospěch Levice, 390 000 ve prospěch CDU/CSU, 130 000 ve prospěch BSW a dokonce 90 000 ve prospěch AfD.
FDP výrazně ztratila ve srovnání se všemi ostatními stranami – nejen s CDU/CSU, ale také s AfD (800 000 hlasů) a BSW (240 000). AfD se podařilo přivést k volbám zpět 1,86 milionu nevoličů. Rovněž odebrala 100 000 hlasů Levici. K BSW však přešlo také 60 000 bývalých voličů AfD.
Levicová strana dokázala odebrat hlasy všem ostatním politickým silám s výjimkou BSW (minus 340 000) a AfD. Z bývalých nevoličů nejvíce těžila strana Wagenknechtové a SPD, které získaly po 410 tisících.
Strana Zelených zaznamenala nadprůměrný úspěch pouze mezi mladými ženami ve městech
CDU/CSU a SPD vděčí za své výsledky především voličům starší generace. Ve věkové skupině 60+ dosáhla CDU/CSU 37 procent, nadprůměrně si vedla také SPD s 23 procenty. AfD se umístila na třetím místě s 15 procenty. FDP, Linke a BSW se dostaly se čtyřmi procenty každá pod pětiprocentní hranici.
Naopak ve věkové skupině do 25 let se poprvé stala nejsilnější silou levicová strana. S 25 procenty zřejmě předstihla zejména Zelené. Zelení se v této věkové skupině umístili s 11 procenty za CDU/CSU a SPD. AfD dosáhla mezi mladými voliči 21 procent. Pouze mezi mladšími ženami ve městech dokázali Zelení zopakovat svůj dřívější úspěch s 20 procenty.
Dalším pozoruhodným vývojem bylo, že se volební chování ve východním a západním Německu ještě více rozdělilo. To se týká především výsledků AfD, která se v některých volebních obvodech na východě země dokonce přiblížila hranici 50 procent.
AfD nejsilnější silou ve všech východoněmeckých spolkových zemích
V Sasku-Anhaltsku si AfD v roce 2021 polepšila o téměř 20 procentních bodů na 37,1 procenta. V Durynsku dosáhla 38,6 procenta a v Sasku 37,7 procenta. CDU ve východních spolkových zemích získala jen mírně, zatímco SPD ztratila ještě více, než je celostátní průměr. Pouze ve velkých městech se zástupci ostatních stran dokázali prosadit proti kandidátům AfD – například bývalý durynský ministerský předseda Bodo Ramelow, který těsně získal přímý mandát v Erfurtu a Výmaru.
Také v Braniborsku AfD vede s 32,5 procenta druhých hlasů, zatímco SPD klesá z 29,5 na 14,8 procenta. CDU mírně posílila o 2,8 procenta na 18,1 procenta. Dvouciferného výsledku zde dosáhly také BSW a Levice. Zelení si dokázali udržet 6,6 procenta, a to především díky berlínským předměstím.
S 35 procenty se AfD dostala na první místo také v Meklenbursku-Předním Pomořansku. SPD, která je zemskou favoritkou od roku 1994, zaostala za CDU s 12 procenty.
Liberálové neuspěli se svým postojem k válce na Ukrajině?
FDP propásla svou šanci znovu se dostat do Spolkového sněmu, zejména ve východních spolkových zemích. Tam liberálové zůstali ve všech spolkových zemích hluboko pod čtyřmi procenty. Výrazné ztráty ve prospěch BSW naznačují, že to byla především podpora Ukrajiny a závazek dodávek Taurus, který byl během volební kampaně rovněž ofenzivně prezentován, co stálo liberály rozhodující procentní podíl potřebný k opětovnému vstupu do Spolkového sněmu.
Na druhou stranu se BSW sotva dokázala prosadit v západních spolkových zemích a očekávání nesplnila ani v městských státech. Výjimkou je Berlín, kde se strana Wagenknechtové s přibližně sedmi procenty udržela nad celostátním průměrem. Ve spolkovém hlavním městě byla nejsilnější silou strana Levice s 19,9 procenta hlasů. Na druhém místě skončila CDU/CSU před Zelenými.
CDU dosáhla nadprůměrných zisků zejména v západních spolkových zemích, jako je Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko, Hesensko a Porýní-Falc, zatímco v Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku, ale také v Sársku a Berlíně zůstaly zisky pod celostátním průměrem. Sársko bylo také jedinou západoněmeckou spolkovou zemí, v níž BSW získala více než pět procent. AfD zde dosáhla svého nejlepšího západního výsledku s 21,6 procenty. CSU v Bavorsku si polepšila o šest procentních bodů na 37,2 procenta. S 19 procenty je tam AfD na druhém místě.
Wulff: AfD a Levice „pravděpodobně pošlou Merzovi kytici“
Bývalý německý prezident Christian Wulff překvapivě jasně kritizoval volební kampaň CDU/CSU. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici NDR Wulff uvedl, že polarizace v posledních týdnech volební kampaně byla „zjevně špatná, protože okrajové strany posílily“. Předpokládal, že AfD a strana Levice „pravděpodobně pošlou Friedrichu Merzovi kytici“.
Ve skutečnosti Infratest dimap bezprostředně po rozpadu vládní koalice vyčíslil CDU/CSU na 34 procent. Naproti tomu AfD byla stále na 18 procentech a Levice na třech procentech. V den voleb večer dosáhly CDU a CSU dohromady pouze 28,5 procenta, AfD 20,8 procenta a Levice 8,8 procenta.
Na politické scéně se již objevují dvě drastické změny. Odstupující spolkový kancléř Olaf Scholz večer po volbách oznámil, že se nebude účastnit nadcházejících koaličních jednání s CDU/CSU. Předseda FDP Christian Lindner rovněž oznámil, že odstoupí z čela strany, pokud jeho strana opustí Spolkový sněm. Lindner převzal FDP v roce 2013, kdy rovněž nedosáhla pětiprocentní hranice.
–etg–
