25. 2. 2025

Po parlamentních volbách se jako jediná reálná možnost vlády jeví velká koalice CDU/CSU a SPD. Rozdíly mezi oběma stranami jsou však obrovské – čekají je obtížná jednání, zejména v oblasti migrace, hospodářské a sociální politiky. Zda se černo-červená koalice nakonec skutečně uskuteční, závisí na tom, zda se lídrovi CDU Friedrichu Merzovi podaří překlenout rozpory s SPD.

Výsledek voleb do Spolkového sněmu z 23. února umožňuje pouze reálnou koalici CDU, CSU a SPD. Pro většinu ve Spolkovém sněmu je zapotřebí celkem 316 křesel. CDU/CSU a SPD by měly dohromady 328 křesel, což by stačilo.

Čistě matematicky vzato by koalici na příští čtyři roky mohly vytvořit také CDU/CSU a AfD – dohromady by tyto dvě strany měly 360 křesel. Kandidát CDU/CSU na kancléře Friedrich Merz však dal opakovaně veřejně najevo, že s ním a AfD žádná koalice nebude. Tuto variantu lze tedy v tuto chvíli vyloučit.

„Vyhráli jsme volby do Spolkového sněmu,“ prohlásil včera večer Merz před jásajícími příznivci v berlínském Domě Konrada Adenauera. „Vím, jak velký úkol nás nyní čeká.“ Setkává se s tím s největší úctou. Nyní jde především o to, co nejrychleji vytvořit akceschopnou vládu v Německu. „Dnes večer slavíme a zítra ráno začneme pracovat,“ řekl Merz.

Šéf CDU chce nyní rychle zahájit průzkumné rozhovory. Řekl to v rozhovoru pro televizní kanál Phoenix:

„Nejpozději po zemských volbách v Hamburku nastal čas intenzivně spolu hovořit. Doufám, že nejpozději do Velikonoc budeme se sestavováním vlády hotovi.“

Žádný zápas lásky mezi CDU/CSU a SPD

Velká koalice nakonec rozhodně nebude milostným zápasem. Lídr SPD Lars Klingbeil na tiskové konferenci v pondělí odpoledne řekl, že poslední týdny spíše prohloubily rozpory mezi CDU/CSU a SPD. Nyní je na Friedrichu Merzovi, aby tyto trhliny opět zaplnil.

Na tiskové konferenci po zasedání výkonného výboru v Domě Konrada Adenauera Merz prohlásil, že je připraven zahájit jednání se sociálními demokraty „konstruktivně a rychle“. Konečným výsledkem musí být „životaschopná vláda“.

Z obsahového hlediska existují zřetelné rozdíly. Sporných bodů v nadcházejících jednáních je více než dost.

Jablko sváru: migrační politika

V migrační politice lze očekávat velké konflikty. To se ukázalo již během volební kampaně. CDU/CSU chce například odmítat žadatele o azyl na německých hranicích, jak formulovala ve svých „Požadavcích k migraci“. SPD opakovaně zdůrazňovala, že tento požadavek považuje za neslučitelný s evropským právem.

CDU/CSU rovněž oznámila, že opět pozastaví slučování rodin u osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu. V současné době platí pro tuto skupinu osob s omezeným ochranným statusem kvóta 1 000 víz měsíčně. SPD by chtěla toto nařízení zachovat.

Stacionární kontroly na státních hranicích budou pravděpodobně prozatím pokračovat. Spolková ministryně vnitra Nancy Faserová (SPD ) prodloužila tyto kontroly o dalších šest měsíců teprve v polovině února.

Otázka, zda se budoucí spolková vláda zasadí o zrušení doplňkové ochrany na evropské úrovni, může být ošemetná. CDU/CSU k tomu vyzvala ve svém návrhu ve Spolkovém sněmu na konci ledna. SPD tehdy tento požadavek odmítla. Doplňková ochrana se uplatňuje v případě, že nelze udělit ani ochranu uprchlíka, ani povolení k azylu a v zemi původu hrozí vážná újma. To se v poslední době týkalo mnoha žadatelů o azyl ze Sýrie.

Rozdíly v hospodářské politice

Mezi CDU/CSU a SPD bude pravděpodobně nutná diskuse také o hospodářské a daňové politice. Všechny tři strany se shodují na tom, že německé hospodářství musí být znovu nastartováno. Po posledních dvou letech recese očekává spolková vláda v letošním roce pouze miniaturní růst o 0,3procentního bodu. Podnikatelské organizace proto tlačí na rychlé sestavení vlády.

„Německá ekonomika potřebuje novou vládu, která bude schopna jednat velmi rychle,“ vysvětlil po parlamentních volbách předseda Svazu německého průmyslu Peter Leibinger. „Všichni musí okamžitě přepnout z režimu volební kampaně do režimu sestavování vlády,“ řekl Jörg Dittrich, prezident Německého svazu kvalifikovaných řemesel (ZDH).

CDU/CSU i SPD se shodují, že snížení cen elektřiny by mohlo být důležitou pákou. Rozdíly však panují v otázce daňové politiky. CDU ve svém hospodářském dokumentu oznámila rozsáhlé daňové úlevy pro podniky. SPD během volební kampaně volala po „bonusu Made in Germany“.

„Bonus Made in Germany“, který navrhuje SPD, je daňová pobídka, jejímž cílem je posílit investice v Německu a zajistit konkurenceschopnost domácího průmyslu. Konkrétně plán počítá s přímou slevou na dani ve výši 10 % na investice do strojů a zařízení. Kromě toho mají společnosti, které investují do technologií budoucnosti a vytvoří nebo udrží pracovní místa v Německu, získat daňové úlevy. Další součástí koncepce je zavedení dočasné daňové úlevy na nákup elektromobilů vyrobených v Německu s cílem podpořit prodej a podpořit automobilový průmysl.

Uvidíme tedy, který daňový model nakonec v koaličních jednáních zvítězí.

Bude dluhová brzda reformována?

Dosáhnout dohody o dluhové brzdě bude pravděpodobně mnohem obtížnější. SPD by ráda viděla reformu dluhové brzdy zakotvenou v německé ústavě, aby se vytvořil větší manévrovací prostor pro investice do infrastruktury. Kandidát Unie Merz reformu dluhové brzdy dlouho kategoricky vylučoval.

V listopadu na ekonomickém summitu Süddeutsche Zeitung to již neznělo nepřekonatelně. Dluhová brzda je technická záležitost, řekl tehdy Merz podle pořadu Tagesschau. „Samozřejmě ji lze reformovat. Otázka zní: proč, za jakým účelem? Jaký je výsledek takové reformy? Je výsledkem to, že utratíme ještě více peněz za spotřebu a sociální politiku? Pak je odpověď záporná.“

I když se Merz ve svém listopadovém prohlášení k dluhové brzdě vyjadřuje poněkud neurčitě, ostatní politici CDU se svým odporem k reformě netají. Zrovna nedávno Zelení navrhli, aby reformu dluhové brzdy schválil starý Spolkový sněm. „Nemyslím si, že je nutné dluhovou brzdu reformovat,“ řekl Thorsten Frei, parlamentní tajemník frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu.

Rozpočet s miliardovými dírami

Dalším sporným bodem jednání bude pravděpodobně rozpočet na rok 2025, který se nepodařilo dokončit kvůli rozpadu vlády a nyní bude úkolem nové federální vlády.

Vládní návrh počítal s celkovými výdaji ve výši přibližně 488,6 miliardy eur. Plánované investice dosahují rekordní výše 81 miliard eur. Navzdory dluhové brzdě se plánuje čisté zadlužení ve výši 51,3 miliardy eur. Významný podíl na rozpočtu má Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí ve výši 179,3 miliardy eur, dále rozpočet na obranu ve výši 53,3 miliardy eur a Spolkové ministerstvo pro digitalizaci a dopravu ve výši 49,7 miliardy eur.

Existují však značné nedostatky ve financování. Tehdejší ministr financí Christian Lindner vyčíslil chybějící prostředky na 13,5 miliardy eur v důsledku poklesu daňových příjmů a oslabení ekonomiky. CDU dokonce varovala před možnou finanční mezerou ve výši přibližně 100 miliard eur do roku 2028 kvůli již přijatým závazkům a stagnující ekonomice.

Nyní je třeba doplnit chybějící miliardu eur, což bude pro novou spolkovou vládu pravděpodobně velkým problémem. Hlavní otázkou bude pravděpodobně to, o kolik by se měly v příštích letech zvýšit výdaje na obranu a jak by měly být financovány.

Spolková ministryně stavebnictví Clara Geywitzová (SPD) proto očekává obtížná jednání s CDU a CSU o rozpočtových otázkách. „CDU Friedricha Merze představila volební program, který by z již tak napjatého rozpočtu vytrhl další miliardy,“ uvedla politička SPD v rozhlasové stanici RBB-Inforadio. „V tomto ohledu jsme na začátku velmi obtížného procesu, jehož výsledek je podle mého názoru stále otevřený.“

Výbušná témata: občanský příspěvek a vyšší minimální mzda

Obtížná jednání se rýsují také v oblasti sociální politiky. Během volební kampaně CDU/CSU opakovaně zdůrazňovala, že chce zrušit občanský příspěvek a nahradit jej novým „základním příjmem“. Podle CDU/CSU občanský příspěvek snižuje motivaci k nástupu do zaměstnání.

Jens Spahn, místopředseda parlamentní frakce CDU/CSU, požadoval v pondělním ranním vysílání ARD od SPD v této otázce ústupky. Podle něj je v Německu zapotřebí „pocitu, že věci musí být opět spravedlivé, pokud jde o příjmy občanů“.

Diskuse probíhají také na téma minimální mzdy. SPD požaduje zvýšení ze současných 12,82 eur na hodinu na 15 eur. CDU se proti tomu dosud opakovaně stavěla a vždy zdůrazňovala, že stanovení mezd je věcí sociálních partnerů. CDU/CSU odmítá „politickou minimální mzdu“.

Vzhledem k různým sporným bodům na cestě ke koalici mezi CDU/CSU a SPD není jisté, že nakonec vznikne černo-červená vláda. Generální tajemník SPD Matthias Miersch proto pro televizní kanál ntv jasně řekl, že pro černo-rudou koalici „neexistuje žádný automatismus“. Lídr CDU Merz musí znovu získat důvěru. „Do koalice nelze nikoho vtloukat.“

etg

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dramatický pokles porodnosti je podle expertky výsledkem dvou faktorů. Podpora prarodičů hraje při rozhodování mladých velkou roli

Současný citelný propad porodnosti českých žen připomíná křivku z 90. let a je výsledkem dvou faktorů, uvedla prof. Kocourková. Na rozhodnutí založit rodinu má u mladých párů vliv i pomoc prarodičů.

NATO bez USA: Evropské armády by nestačily odradit Rusko 

Evropské země by podle analýzy musely bez USA rychle navýšit armády o 300 000 vojáků, zvýšit výdaje nad 3,5 procenta HDP a posílit průmyslový základ, aby čelily Rusku.

Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta

Česká republika a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea.

Piráti a Starostové vyzývají Mrázovou k rezignaci. Ministryně reaguje

Po Pirátech vyzývají ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou k rezignaci také opoziční Starostové a nezávislí. Ministryně na několik obvinění reagovala po jednání hospodářského výboru.

Případ starší ženy odsouzené na 7,5 roku ukazuje tvrdou represi proti praktikujícím Falun Gongu v Číně

Kampaň čínského režimu za vymýcení Falun Gongu probíhala z velké části v utajení. Rozsudek z případu z roku 2025 nabízí vzácný pohled na celostátní pronásledování.

Pád Saigonu: Jak se zrodil současný Vietnam

30. duben 1975 znamenal sjednocení Vietnamu pod komunistickou vládou i definitivní konec amerického angažmá v jihovýchodní Asii.

Co je dobré vědět o odchodu Spojených arabských emirátů z OPEC

Spojené arabské emiráty oznámily odchod z OPEC a aliance OPEC+, reagují tak na výkyvy v Perském zálivu a růst poptávky. Analytici uvádějí, že krok může oslabit kartel, umožnit vyšší těžbu a ovlivnit globální trhy.

Psychologie peněz: 7 slepých míst a jak je napravit

Správa investic může do každodenního života vnášet stres. S několika jednoduchými principy se ale můžeme cítit klidněji a rozhodovat se s větší jistotou. Ve Spojených státech dnes působí stovky tisíc finančních poradců, přesto společnost McKinsey předpovídá, že do roku 2034 jich bude chybět až 100 000. Poptávka po lidech, kteří dokáží v bohatých zemích odborně […]

Jedna minuta známých zvuků přírody může zlepšit náladu

Minuta poslechu známého ptačího zpěvu snižuje stres a zlepšuje náladu účinněji než exotické zvuky. Zjistěte, jak nás ovlivňuje příroda.