Austrálie žádá Čínu o vysvětlení původu anonymních dopisů, které některým lidem v Austrálii nabízely odměnu za informace o místě pobytu dvou hongkongských disidentů. S odvoláním na australské ministerstvo zahraničí to napsala agentura Reuters.
Někteří obyvatelé jihovýchodního Melbourne ve státě Victoria obdrželi koncem minulého týdne dopisy s nabídkou jednoho milionu hongkongských dolarů (bezmála tři miliony Kč) za informace o Kevinu Yamovi, který v zemi žije. Hongkongské úřady jej hledají kvůli organizování protivládních protestů v roce 2019.
Podobně napsaný leták dostaly také mešity v Adelaide, které se nachází asi 655 kilometrů severozápadně od Melbourne. Týkal se dalšího prodemokratického aktivisty Teda Huie, jenž je vylíčen jako „proizraelský právník“.
ABC upozornil, že dopis s Yamovou podobiznou je téměř identický s tím, kteří dostali občané Británie žijící poblíž hongkongské političky Carmen Lauové.
„Jsme suverénní národ. Nesouhlasíme s tím, aby byl kdokoli z našich občanů šikanován, obtěžován nebo ohrožován cizí mocností. Očekáváme, že naše demokracie a naši občané budou moci žít bez takového vměšování, nátlaku nebo výhrůžek,“ citoval web australskou ministryni zahraničí Penny Wongovou.
Dopisy s letáky odsoudil i stínový ministr vnitra státu Victoria James Paterson, který pronásledování obou mužů označil za „zcela nepřijatelné a nezákonné“ a vyzval k vyšetřování incidentu.
Místní média uvedla, že dopisy s kontaktními údaji na hongkongskou policii byly zaslány z této zvláštní oblasti Čínské lidové republiky. Podle Wongové však není jasné, kdo je poslal, a kabinet ani nemá důkazy, že by se na jejich posílání podílel Peking nebo Hongkong. Ministryně však o věci informovala obě strany a počká na závěry vyšetřování.
Aktivista Yam na síti X poděkoval Wongové i Patersonovi za podporu a ujistil, že bude nadále žít svůj život a do Hongkongu se vrátí, až bude tato oblast svobodná.
Mluvčí hongkongské vlády ani čínského velvyslanectví v Canbeře na žádosti Reuters o komentář bezprostředně nereagovali.
Po masivních protestech v roce 2019, proti kterým centrální vláda v Pekingu tvrdě zasáhla, se politické klima ve městě změnilo a Peking přijal takzvaný zákon o národní bezpečnosti.
Ten v Hongkongu vešel v platnost v roce 2020 a ukončil činnost desítek sdružení občanské společnosti i skupin, které každoročně pořádaly bohoslužby na památku obětí masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu na jaře 1989. Mnoho předních aktivistů bylo na základě zákona stíháno, další byli přinuceni odejít do exilu nebo byli umlčeni, připomněla agentura AP.
