Vyjednavač CDU Philip Amthor (CDU) zřejmě plánuje zrušit zákon o svobodném přístupu k informacím v černo-rudé spolkové vládě. Zástupci médií z toho rozhodně nejsou nadšeni. Konečné slovo má hlavní vyjednávací skupina pravděpodobných koaličních partnerů.
Záměr koaličních vyjednavačů z CDU a CSU (Unie) pohřbít zákon o svobodném přístupu k informacím (IFG) „v jeho dosavadní podobě“ vyvolal v kruzích vládních kritiků šok.
„Veřejná kontrola a transparentnost jsou pro Unii zřejmě trnem v oku,“ vysvětlil Arne Semsrott, šéfredaktor platformy Frag den Staat (Zeptej se státu), v rozhovoru pro Netzpolitik.org. Podle jeho názoru chtěly CDU a CSU „neomezeně vládnout“. Semsrott pokračoval:
„Demokratická práva veřejnosti jsou zřejmě jen na obtíž. To, že Unie právě zrušení IFG označuje jako opatření pro ‚posílení reprezentativní demokracie‘, je přímo směšné.“
„Základní pilíř demokracie“ v ohrožení
V nedávném prohlášení označil Semsrott IFG za „centrální pilíř demokracie v Německu“. Od jeho přijetí v roce 2006 bylo prostřednictvím Frag den Staat podáno téměř 300 000 žádostí na základě tohoto zákona. Díky nim vyšlo najevo „mnoho skandálů“. Zákon, oficiálně nazývaný „Zákon o přístupu k informacím státu“, umožňuje každému požadovat přístup k úředním informacím a dokumentům.
„Tento zákon je pro novinářskou praxi nepostradatelný,“ řekl Semsrott. Plány Unie znamenají „přímý útok“ na svobodu informací.
Amthor jako hnací síla
Semsrott kritizoval také skutečnost, že se právě Philip Amthor (CDU) jako vyjednavač ve vedení příslušné pracovní skupiny Unie č. 9 zasazoval o zrušení IFG.
Amthor měl s tímto zákonem osobní negativní zkušenosti: V roce 2018 se ukázalo, že Amthor používal hlavičkový papír Bundestagu, aby lobboval na Ministerstvu hospodářství za IT společnost Augustus Intelligence. Až na základě žádosti podle IFG prostřednictvím Frag den Staat byl tento dopis zpřístupněn veřejnosti.
Podobné zkušenosti měla podle Semsrotta v létě 2020 i Amthorova kolegyně z CSU Daniela Ludwigová. V jejím případě šlo o dopis týkající se legalizace marihuany, který Ludwigová jako tehdejší zmocněnkyně vlády pro drogy poslala poslaneckému klubu Unie.
Hlavní vyjednávací skupina by měla rozhodnout
Zatím se Amthorův záměr zrušit IFG nestal realitou. Příslušná pasáž v pracovním dokumentu „Snižování byrokracie, modernizace státu, moderní justice“ je označena modrou barvou. To znamená, že SPD zatím nesouhlasila.
Místa označená červeně znamenají, že Unie naopak nedala zelenou návrhu SPD.
O výsledcích pracovních skupin a tím i o sporných návrzích se bude od pátku 28. března 2025 důvěrně jedná ve vyšší hlavní vyjednávací skupině předpokládaných koaličních partnerů v Berlíně.
Předseda DJV: Nebezpečí pro žurnalismus a demokracii
Také Mika Beuster, předseda Německého novinářského svazu (DJV), požádal Unii, aby tento záměr opustila. Naopak, podle něj je potřeba více otevřenosti. „Kdo chce omezit transparentnost, očividně má co skrývat, a tím ohrožuje žurnalismus a demokracii ve prospěch udržení moci a neprůhledných machinací,“ řekl Beuster.
Podle Netzpolitik.org měla neúspěšná vládní koalice plán, že by IFG rozšířila na ještě přívětivější Federální zákon o transparentnosti pro občany. Tento plán však tehdy ztroskotal na odporu ministryně vnitra Nancy Faeserové (SPD).
Politik Zelených von Notz požaduje rozšíření stávajícího zákona
Také místopředseda frakce Zelených Konstantin von Notz nesouhlasí s vyřazením IFG. Naopak, v rozhovoru s agenturou AFP požádal, aby byla svoboda informací dále rozvíjena. K tomu se již vláda zavázala před několika lety v rámci Open Government Partnership (OGP) na mezinárodní úrovni. Vzhledem k tomu je podle něj již na čase „rozšířit zákon o svobodném přístupu k informacím“.
Je třeba, aby byly informace „proaktivně“ zveřejňovány správami a aby se řešil „skládačkový“ systém různých zákonů o svobodě informací na úrovni spolkových zemí a federálního státu.
Transparentnost vytváří „důvěru ve státní jednání“, zdůraznil von Notz. To je „dnes důležitější než kdy jindy“. Zákon o svobodném přístupu k informacím (IFG) byl „po mnoho let základním kamenem transparentního, moderního státu“. To, co nyní Unie plánuje, však podle něj ukazuje na „zcela zastaralé chápání státu“ a „hlubokou nedůvěru vůči občanovi jako suverénovi“.
Obává se, že pod novou černo-červenou koalicí politicky „hrozí nejen stagnace, ale i výrazný krok zpět“ v oblasti vnitřní a digitální politiky.
Co se stane s návrhem SPD na fond pro inovace v médiích?
Podle informací Table.Media (placený obsah) plánuje i SPD změnu, která by mohla mít vliv na pracovníky v médiích: V pracovní skupině 14 („Kultura a média“) navrhli sociální demokraté již před několika dny „fond pro inovace v médiích“. Unie se však nechtěla na tomto návrhu podílet.
V aktuálním pracovním dokumentu se pojem fond pro inovace v médiích neobjevuje. Epoch Times se písemně dotázal poslaneckého klubu SPD, co se stalo s tímto nápadem. Jakmile odpověď dorazí, budeme o tom informovat.
Platformě Frag den Staat se podařilo získat 15 mezivýsledků z 16 pracovních skupin koaličních vyjednavačů. Tyto dokumenty najdete zde.
–etg–
