Datum posledního mrazu je pro každého zahrádkáře klíčovým bodem sezóny – jenže příroda bývá nevyzpytatelná. Buďte připraveni.
Přízemní mrazík nepřichází jen v jedné, ale hned ve dvou odlišných podobách.
Tou zjevnější je situace, kdy do oblasti dorazí studená fronta a teploty prudce klesnou. Jeden den je slunečno a 18 °C, a druhý den teploměr spadne na nulu – čímž ohrozí citlivé nové výsadby i rašící ovocné stromy.
Druhý typ se označuje jako radiační mrazík. Vzniká za klidných, jasných nocí s bezmračnou oblohou, kdy se teplo z půdy vyzařuje zpět do atmosféry a teplota u země klesá pod bod mrazu. S radiačním mrazíkem se nejčastěji setkáme na začátku a konci pěstitelské sezóny.
Radiační mrazík zpravidla sníží teplotu jen o pár stupňů pod ideální hodnoty pro růst rostlin, takže řešení může být překvapivě jednoduché – a osvědčené už za časů našich prababiček: přikrýt zahradu starými prostěradly nebo dekami. Přes den textilie odstraňte, aby se půda mohla prohřát sluncem, a na noc rostliny opět přikryjte.
Ideálně by se látka neměla dotýkat listů, ale někdy to zkrátka není možné – udělejte to, jak nejlépe umíte. Jen dbejte na to, aby látka nezvlhla nebo nezůstala přes noc mokrá od rosy, protože vlhký materiál může udržovat chlad přímo u rostlin. Můžete prostěradlo podepřít, aby se rostlin nedotýkalo, nebo ho ráno vyměnit za suché.
Tato rada – a další tipy, které následují – vám mohou pomoci získat náskok do nové pěstitelské sezóny.
Mrazuvzdorní bojovníci
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak se vyrovnat s hrozbou přízemních mrazíků, je sázet rostliny, kterým chlad nevadí – ba naopak, někdy se jim v teplotách kolem –2 až 0 °C přímo daří. Patří sem například brokolice, zelí, mrkev, pažitka, salát, pórek, hrách, ředkvičky, špenát nebo mangold.
Většina těchto mrazuvzdorných druhů zeleniny navíc nepotřebuje opylovače, takže není nutné vysazovat květiny, které by je lákaly. Přesto je příjemné přidat do jarní zahrady trochu veselých barev. Oblíbenou volbou jsou měsíček lékařský (jedlý), narcis, tulipány, modřence nebo nenápadně pojmenované, ale překvapivě odolné macešky – krátkodobý mrazík je nijak nevyvede z míry.
Nejlepší a nejhorší místa pro výsadbu
Teplý vzduch stoupá, studený klesá. Právě na tomto principu fungují stropní klimatizace, které nejprve rozptýlí chladný vzduch podél stropu a teprve potom ho nechají klesat do prostoru.
Stejná fyzika platí i venku. Vyhýbejte se tzv. mrazovým kotlinám – prohlubním v terénu, do kterých se studený vzduch stahuje, ale už z nich neuniká. Mohou být malé jako místo pro jedinou rostlinu, nebo zabírat celou část zahrady. Teplota v těchto místech bývá výrazně nižší než v okolní půdě.
Sazenice proto vysazujte spíš na vyvýšená místa v zahradě nebo na svah, kde je menší pravděpodobnost výskytu mrazíků. Velkou pomocí mohou být i okolní stavby – například zdi domů nebo ploty.
Zvlášť užitečné jsou zdi a ploty orientované na jih a západ, zejména pokud jsou natřené tmavou barvou. Dokážou déle udržet teplo a zároveň chrání rostliny před studeným větrem. Mezi další vhodná místa pro výsadbu patří prostory u živých plotů, keřů, laviček a dalších zahradních prvků či staveb.
Extra síla pro vaše rostliny
Zatímco mrazuvzdorné sazenice lze bez obav vysadit rovnou do záhonu, u rostlin teplomilných je situace složitější. Pokud už sice pominulo období posledních mrazíků, ale počasí stále není ideální pro výsadbu rajčat, paprik, cuket, okurek a podobné zeleniny, je důležité rostliny nejprve otužit – a to po dobu dvou týdnů.
K otužování sazenic je umístěte ven na 2–3 hodiny během nejteplejší části dne (obvykle mezi polednem a 17. hodinou). Postupně prodlužujte dobu, kterou tráví venku. Zalévejte je jen mírně a na noc je vracejte zpět dovnitř. Jakmile si zvyknou na 10–12 hodin venku, nechte je posledních pár dní venku i přes noc – a pak už je můžete vysadit do záhonu.
Když mrazík překvapí
Kromě prostěradel a dek můžete pro rychlou a dostupnou ochranu před nečekaným mrazíkem využít i převrácené květináče z hlíny nebo plastu, plastové lahve od mléka či dvoulitrovky s odříznutým dnem – všechny tyto varianty poslouží jako ochrana pro malé rostlinky a sazenice. Skvěle se hodí i kbelíky, kartonové krabice, staré závěsy, ručníky, pytle z juty, malířské fólie nebo plachty.
Během dne je však nezapomeňte sundat – zejména pokud používáte neprodyšné fólie a plachty, které by mohly rostliny „udusit“. Přikrytí opět vraťte před setměním nebo dříve, než teplota začne klesat.
Dalším osvědčeným trikem, často používaným u růží, mladých keřů a citlivých trvalek, je nakopčení rostlin pomocí mulče nebo domácího kompostu. Jakmile pominou mrazíky, vrstvu opět odstraňte, aby se u paty rostliny nezačali množit škůdci nebo nevznikla plíseň.
Zachytit teplo
Naplňte plastové lahve vodou, dobře je uzavřete a postavte na slunce – ideálně na místo s přímým slunečním svitem. Můžete použít láhve od mléka, džusu, vody nebo dvoulitrové PET lahve. Skleněné lahve nejsou vhodné, protože mohou prasknout, pokud voda v nich zmrzne.
Obecně platí, že čím větší objem, tím lépe – někteří zahrádkáři dokonce používají 200litrové sudy k vyhřívání neizolovaných skleníků. Podobný účinek ale docílíte i s větším počtem menších plastových lahví.
Cílem je přeměnit tyto nádoby na akumulátory tepla, které přes den nasají sluneční energii a během noci ji budou pomalu uvolňovat. Jednu nebo více lahví můžete umístit přímo pod přikrývku vedle rostlin – poslouží jako jednoduchý zdroj tepla bez potřeby elektřiny.
Tipy pro pěstitele
Staré okenní sítě nevyhazujte – můžete je použít jako jednoduché větrolamy kolem záhonů. Jsou levnější a jednodušší na instalaci než i ty nejzákladnější síťové zástěny z juty.
Konvičku do ruky
Zalévejte zahradu ráno před očekávaným mrazíkem. Možná si řeknete: nezchladí to půdu ještě víc? Naopak – vlhká půda lépe udrží teplo a pomůže udržet kořeny v teple. Na čerstvě zalitou zem pak přidejte silnější vrstvu mulče – poslouží jako izolační přikrývka.
Vytvořte teplotní ostrůvek
Ideálně by se měly rostliny v květináčích před mrazem přenést dovnitř, ale ne vždy je to možné. Druhou možností je seskupit je k sobě, aby si navzájem předávaly teplo a vytvořily tzv. teplotní ostrůvek. Zakryjte je a mezi ně umístěte plastové láhve naplněné vodou, které poslouží jako akumulátory tepla.
Nůžky ještě nechte být
Omrzlé listy a větvičky možná nevypadají hezky, ale nechte je být, dokud noční teploty trvale nevystoupí nad 4 °C. Předčasné prořezávání může stimulovat nový růst, který pak snadno zničí další mrazík. Až se oteplí, odstraňte jen nutné části – tedy opravdu jen konečky s jasným poškozením. Obecné pravidlo zní: méně je více, protože mnoho rostlin se dokáže překvapivě dobře vzpamatovat.
–ete–
