Budoucnost firmy Meta visí na vlásku – v USA jí hrozí nucený prodej Instagramu a WhatsAppu, v Evropě mezitím sílí tlak na regulaci a zdanění.
V sázce je budoucnost společnosti Meta – hlavní firmy miliardáře Marka Zuckerberga. V pondělí ve Washingtonu začal soud, který má rozhodnout, zda technologický gigant porušuje americké antimonopolní zákony. Tlak na Metu však roste i v Evropě, kde ji omezují nová pravidla a chystá se digitální daň.
Federální obchodní komise (FTC), která firmu Meta vyšetřuje už šest let, bude před okresním soudcem Jamesem Boasbergem u federálního soudu ve Washingtonu argumentovat, že akvizice Instagramu a WhatsAppu vytvořila nezákonný monopol na poli sociálních sítí.
V krajním případě by Meta mohla být donucena obě dceřiné společnosti odprodat – jednalo by se o největší rozdělení korporace od rozpadu telefonního impéria AT&T před více než 40 lety.
Zde je přehled toho nejdůležitějšího o dosud nejzásadnějším soudním řízení v historii firmy Meta:
Průběh řízení
Případ se projednává u amerického okresního soudu E. Barretta Prettymana, jen pár set metrů od Kapitolu.
Jde o soud bez poroty, tedy takzvaný bench trial – rozhodnutí je plně v rukou soudce Boasberga. Ten tak získává mimořádný vliv na budoucnost jedné z nejmocnějších společností světa.
Argumenty Federální obchodní komise
Vyšetřování Federální obchodní komise začalo během prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa a za prezidenta Joea Bidena bylo výrazně zintenzivněno.
Komisi vadí především nákup aplikace Instagram v roce 2012 a platformy WhatsApp v roce 2014. Druhá z nich je obzvlášť populární mimo území Spojených států.
Očekává se, že během řízení bude FTC tvrdit, že nákupy byly součástí promyšlené strategie „koupit, nebo pohřbít“ potenciální konkurenty Facebooku.
V e-mailu z roku 2008, který FTC předložila v rámci předchozího podání u federálního soudu, Zuckerberg napsal: „Je lepší koupit než soutěžit.“
Předseda FTC Andrew Ferguson prohlásil, že jeho úřad je „plně připraven“ proti Metě, ale zároveň ujistil, že v případě prezidentského příkazu k ukončení případu bude postupovat podle zákona.
Reakce společnosti Meta
Meta obvinění z nezákonného monopolu dlouhodobě odmítá a tvrdí, že případ FTC je zastaralý a neodpovídá současné tržní realitě.
Mluvčí společnosti uvedl pro deník Epoch Times, že akvizice byly tehdy schváleny regulátory a Meta vždy působila v konkurenčním prostředí. Jako důkaz zmínil přítomnost konkurence v podobě platforem TikTok, YouTube, X, iMessage a dalších.
Podle něj žaloba „popírá realitu“ a pokud by soudce Boasberg vyhověl FTC, znamenalo by to, že „žádná dohoda už nikdy není skutečně konečná“.
Společnost také tvrdí, že případné rozdělení jejích vzájemně propojených služeb by poškodilo uživatele, kteří jsou zvyklí na jejich propojenost a sdílené technické zázemí.
Od znovuzvolení Donalda Trumpa Zuckerberg navštívil Mar-a-Lago, ukončil kontroverzní ověřování faktů, omezil programy diverzity a inkluze a do vedení firmy dosadil výkonné pracovníky vstřícné k Republikánské straně.
Redakce Epoch Times oslovila FTC s žádostí o vyjádření, ale do uzávěrky odpověď neobdržela.
„Skřípající antimonopolní precedenty“
Soudce Boasberg se případem zabývá už několik let v rámci předběžných návrhů a opakovaně dal najevo, že není plně přesvědčen o oprávněnosti argumentů vlády.
Původní žalobu FTC v roce 2021 zamítl s tím, že neobsahovala jasné vymezení trhu. Přesto však povolil upravené verzi pokračovat, a i nadále vyjadřuje skepsi – v posledních měsících varoval, že tvrzení FTC „zatěžují skřípající antimonopolní precedenty této země“.
Antimonopolní právní předpisy a soudní řízení patří k nejsložitějším oblastem federálního právního systému.
Boasberg však dal oběma stranám prostor, aby před soudem předložily své argumenty. Mezi svědky figurují mimo jiné sám Zuckerberg, bývalá provozní ředitelka Sheryl Sandbergová a vedoucí pracovníci konkurenčních platforem jako TikTok a Snapchat.
Soudní řízení by mělo probíhat až do léta, přičemž verdikt by mohl padnout v červenci.
Evropský pohled: tvrdší pravidla i tlak na zdanění
Zatímco americké úřady řeší možný monopol společnosti Meta soudní cestou, Evropská unie se rozhodla technologické giganty systematicky regulovat prostřednictvím nové legislativy. Zákon o digitálních trzích (DMA) vstoupil v platnost 1. listopadu 2022 a od 2. května 2023 se začal uplatňovat vůči tzv. „strážcům přístupu“ – tedy platformám, jako jsou Meta, Google či Amazon – s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž.
Spolu se Zákonem o digitálních službách (DSA), který nabyl plné účinnosti 17. února 2024, tvoří právní rámec, jenž má v EU chránit spotřebitele, omezit dominanci velkých platforem a zvýšit jejich odpovědnost.
Evropská komise zároveň odmítla tlak ze strany Spojených států, které ji obvinily z „právní války“ proti americkým firmám. Podle mluvčího Komise jsou digitální pravidla EU nezávislá a nejsou předmětem vyjednávání v rámci obchodních dohod.
Vedle přísné regulace Brusel zvažuje také zavedení digitální daně pro americké firmy působící na evropském trhu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že cílem je, aby technologické společnosti odváděly daně tam, kde vytvářejí hodnotu a zisk – tedy i v jednotlivých státech EU.
Na reportáži se podílela Samantha Flomová.
–ete–
