Poradce Bílého domu Peter Navarro tvrdí, že EU využívá „právní válku“ k útokům na největší americké technologické firmy.
Evropská unie 9. dubna uvedla, že v rámci žádných obchodních jednání neustoupí ze svých pravidel v oblasti digitálních technologií.
Prohlášení EU následovalo po komentáři Petera Navarra, hlavního obchodního poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v článku pro Financial Times ze 7. dubna obvinil EU z vedení „právní války“ proti americkým technologickým gigantům a vyzval ke změnám „rozbitého“ obchodního systému.
„Tyto nástroje zahrnují manipulaci s měnou, zvýhodňující daňové podmínky, dumpingové ceny, vývozní subvence, státní podniky, krádeže duševního vlastnictví, diskriminační produktové normy, kvóty, zákazy, neprůhledné licenční režimy, zatěžující celní postupy, požadavky na lokalizaci dat a stále častěji také využívání ‚právní války‘ v místech, jako je EU, k útokům na největší americké technologické firmy,“ uvedl Navarro.
Na dotaz ohledně Navarrových poznámek na tiskové konferenci 8. dubna mluvčí Evropské komise Olof Gill řekl: „Pokud jde o naši evropskou technologickou a digitální regulaci, mluvíme tu o oddělených věcech.“
„A tyto dvě oblasti nebudeme v našich jednáních s USA slučovat.“
K obviněním dochází v době, kdy sedmadvacítka čelí 25procentním dovozním clům na ocel, hliník a automobily, stejně jako nově zavedeným širším clům ve výši 20 procent na téměř veškeré ostatní zboží v rámci Trumpovy politiky recipročních cel vůči zemím, které podle něj uplatňují vysoké překážky pro americký export.
Prezident nedávno odmítl návrhy EU na „nulová cla za nulová cla“ („zero-for-zero“) u automobilů a průmyslového zboží a dříve naznačil možnost střetu s Evropou kvůli regulaci velkých technologických firem.
Zákon o digitálních službách (DSA) a zákon o digitálních trzích (DMA) tvoří jednotný soubor pravidel v rámci balíčku zákonů o digitálních službách, který platí v celé EU.
DMA se zaměřuje na zajištění férového a otevřeného digitálního trhu, zatímco DSA je orientován na přísnější moderaci obsahu, práva uživatelů a transparentnost – a to jak u subjektů působících v EU, tak mimo ni.
První z nich stanovuje pravidla pro tzv. digitální strážce trhu – tedy firmy, které ovládají přístup k důležitým online službám, zatímco druhý vyžaduje, aby platformy sociálních médií odstraňovaly nelegální obsah, prováděly hodnocení rizik, bránily nelegálním a škodlivým aktivitám online a omezovaly šíření „dezinformací“.
Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Riberaová uvedla 8. dubna v Evropském parlamentu, že rozhodnutí EU o tom, zda technologické firmy Apple a Meta porušily pravidla DMA, která mají omezit jejich tržní moc, má být vydáno v příštích týdnech.
Firmám může být za první porušení uložena pokuta až do výše 10 procent jejich celosvětového ročního obratu a v případě opakovaného porušení může tato sankce vzrůst až na 20 procent.
„Rozhodnutí by mohla být přijata během několika týdnů,“ řekla poslancům na dotaz ohledně načasování.
„Pokud neuvidíme ochotu ke spolupráci, nebudeme váhat udělit pokuty, které stanoví zákon.“
Společnost Meta zopakovala svou kritiku očekávaných rozhodnutí.
„Nejde jen o pokuty – komise se snaží záměrně poškodit úspěšné americké firmy jen proto, že jsou americké, zatímco čínským a evropským konkurentům dává volnou ruku,“ komentoval mluvčí společnosti Meta.
„Centralizováno“
Podle německé poslankyně Evropského parlamentu Christine Andersonové z populistické konzervativní strany Alternativa pro Německo je kvůli centralizovanému rozhodování a právnímu rámci EU pro členské státy obtížné změnit nebo zrušit zákon o digitálních službách.
Andersonová dříve řekla deníku Epoch Times, že Evropský parlament sám o sobě nenavrhuje nové zákony; může je pouze schvalovat, což omezuje možnosti politiků.
Evropský parlament a Rada EU sice společně přijímají nebo upravují návrhy zákonů, ale hlavním navrhovatelem je Evropská komise.
„My v podstatě přijímáme rezoluce,“ sdělila.
Poslanci mohou předkládat nezávazné rezoluce, kterými vyjadřují své názory nebo žádosti vůči komisi či radě, ale které nemají právní účinek.
Tento proces popisuje jako „psaní prosebného dopisu“, kdy poslanci komisi píšou: „Bylo by hezké, kdybyste udělali tohle, tamto a ono.“
„Ale oni nemusejí udělat vůbec nic. Takže komise je de facto vládou,“ dodává.
Podle ní jsou „jediní, kteří mohou legislativu iniciovat“.
Na článku se podíleli Guy Birchall a agentura Reuters.
–ete–
