Výzkumy přisuzují rostoucí emocionální zapojení otců do života dcer právě sdíleným fyzickým aktivitám, jako jsou například procházky.
Tyler Reed říká, že fyzické aktivity, které začaly v minulém století proměňovat pojetí otcovství, jsou i dnes účinným prostředkem pro posílení vztahu mezi otcem a dcerou.
„Jsem šťastný táta tří dcer, se kterými chodíme na pravidelné večerní procházky po stezce poblíž našeho domova,“ říká. „Někdy jedeme na kolech, jindy jdeme pěšky s batohy zatíženými závažím – trend zvaný Ruck, a při tom si povídáme o tom, co jsme přes den zažili.“
„Jako muži toho často hodně držíme v sobě a mluvit o emocích bývá těžké. Když jsem s mými malými slečnami, snažím se být otevřený a mluvím o tom, jak na mě různé události během dne zapůsobily, a zároveň si společně užíváme přírodu. Je to drobnost, ale vím, že pro ně znamená hodně,“ dodává.
Nedávná britská studie popisuje, jak se role otce vyvíjela od 50. let, kdy byl otec vnímán především jako vzdálený živitel, až k citově angažovanému rodiči v 80. letech. Podle autorů studie sehrálo zásadní roli právě sdílení fyzických aktivit – jako je chůze, jízda na kole nebo plavání – které se v té době staly běžnějšími.
Kvalita vztahu dcery s otcem má zásadní dopad na její psychické zdraví. Proto je důležité vědět, jak toto pouto prohlubovat a vyvarovat se chyb, které ho mohou narušit.
Společná aktivita jako cesta k blízkosti
Studie zahrnovala rozhovory se 14 ženami narozenými mezi lety 1950 a 1994. Ženy narozené v 50. letech často vzpomínaly na své otce jako na obdivované živitele, kteří však byli vzdálení, ale vzrušující „cizinci“, jejichž pozornost si bylo třeba zasloužit – a kteří zůstávali spíše v pozadí rodinného života.
Naprostý kontrast představovaly ženy narozené v 80. a 90. letech, které vyrůstaly v době, kdy bylo možné budovat vztah s otcem díky dvěma společenským změnám. Změna pohledu na otcovství, kdy se začal prosazovat model angažovaného otce, a rostoucí důraz na fyzickou aktivitu jako na prostředek prevence civilizačních onemocnění, zejména srdečních chorob – podporovaný i ze strany veřejného zdravotnictví. Fyzická aktivita se tak stala přirozenou součástí výchovy dětí a současně i prostředím, které umožňuje mužům zachovat si svou identitu, zatímco se věnují rodičovství. Díky tomu se ukázala jako ideální způsob, jak budovat emocionálně blízké vztahy.
„Zdá se, že dcery dnes bez problému navazují vztah s otci při společných sportovních aktivitách nebo i při pouhém rozhovoru o nich – a to považuji za velmi zajímavé. Naznačuje to, že právě probíhá hlubší společenská proměna,“ uvedl autor studie John Day z University of Essex, School of Health and Social Care, v e-mailu pro Epoch Times.
Protože šlo o kvalitativní studii s omezeným počtem účastnic, Day zdůrazňuje potřebu dalších výzkumů, které by závěry mohly potvrdit a dále upřesnit.
Výsledky však dávají smysl i Holly Ann Schiffové, klinické psycholožce z South County Psychiatry v americkém Rhode Islandu. V e-mailu pro Epoch Times rozvedla, proč mohou společné fyzické aktivity posilovat vztah otce a dcery:
„Jednoduchá procházka nabízí příležitost strávit nerušený kvalitní čas o samotě, a navíc podporuje uvolněnou, neformální komunikaci.“
Schiffová dodává, že tyto aktivity vytvářejí sdílené zážitky a pozitivní, dlouhodobé vzpomínky. Nabízejí otcům prostor být přítomní a vnímaví způsobem, který dříve – při důrazu na pracovní roli – často možný nebyl. Výsledkem je, že jsou otcové aktivněji zapojeni do života svých dcer, což jim umožňuje lépe vnímat jejich emocionální potřeby.
Vliv na další vztahy
Podle Schiffové má kvalita vztahu s otcem zásadní dopad na to, jak dcera navazuje vztahy s ostatními – ať už pozitivní, nebo negativní. Citově podporující otec pomáhá dceři rozvinout bezpečný styl citové vazby, což zvyšuje pravděpodobnost, že si v dospělosti vybuduje zdravé a vyrovnané vztahy.
Bezpečný styl vazby znamená, že člověk se ve vztahu cítí v bezpečí, má důvěru v druhé a věří, že je milován. Pokud je však vztah s otcem slabý nebo chybí úplně, může dcera zpochybňovat vlastní důležitost či hodnotu, což se často projevuje nízkým sebevědomím. Slabé citové pouto může vést také ke vzniku nejistého stylu vazby, což komplikuje vytváření zdravých a stabilních vztahů.
„Dcery, které mají se svým otcem silný vztah, mívají pozitivnější očekávání ohledně partnerských vztahů, a proto je pravděpodobnější, že budou vyhledávat respektující a zdravé partnery,“ říká Schiffová.
„Tento vztah ovlivňuje i to, jak sama sebe vnímá ve světě – a zda se cítí muži přijímaná. Dcera, která postrádá pozitivní mužský vzor, může mít problémy s důvěrou v partnerských vztazích a snáze tolerovat neúctu či špatné zacházení.“
Studie publikovaná v časopise Psychology, Research and Behavior Management doložila, jak vztah mezi otcem a dcerou ovlivňuje manželství. Výzkumníci požádali vdané ženy v Jordánsku ve věku nad 18 let, aby vyplnily dotazník zaměřený na spokojenost v manželství a vztah s otcem. Výsledky ukázaly, že ženy, které měly s otcem bezpečný a důvěrný vztah, častěji zažívaly tyto pocity i v manželství.
Vliv na duševní zdraví
„Dcery, které mají s otcem silné pouto, mají nižší riziko vzniku psychických problémů, protože cítí emocionální stabilitu a podporu,“ říká Holly Ann Schiffová. „Naopak slabé pouto může vést k vyšší citové labilitě a tím i k většímu riziku duševních obtíží.“
Jedním z možných projevů narušeného duševního zdraví mohou být poruchy příjmu potravy. Studie publikovaná v časopise European Psychiatry hodnotila sílu vztahu mezi otcem a dcerou u žen trpících poruchami příjmu potravy a porovnávala je s kontrolní skupinou zdravých žen. Výzkumníci zároveň sbírali data o stravovacích návycích, depresi a vnímání vlastního těla v obou skupinách.
Výsledky ukázaly, že špatný vztah s otcem byl významně spojen s poruchami příjmu potravy a příznaky deprese.
Jak prohlubovat vztah mezi otcem a dcerou
Kromě společných fyzických aktivit existují i další způsoby, jak posilovat vzájemné pouto. Lynn Zakeriová, licencovaná klinická sociální pracovnice z Chicaga a majitelka Lynn Zakeri Clinical Services, se o své tipy podělila v e-mailu pro Epoch Times.
„Jako dcera a terapeutka, která pracuje s otci a dcerami, mám několik doporučení, co mohou otcové udělat pro budování tohoto vztahu,“ říká.
Mezi její rady patří:
- Trávit spolu kvalitní čas: To, co považuje za smysluplné otec, nemusí být nutně to samé pro dceru. I když ji třeba nezajímá baseball, rozhovory před zápasem a po něm mohou udělat z celé události cenný zážitek.
- Naslouchat: Místo snahy „opravit“ každý problém je někdy lepší prostě naslouchat, projevit empatii a porozumění.
- Projevovat náklonnost: Jak dcery rostou, formy projevování lásky se mohou měnit, ale potřeba blízkosti zůstává. Otcové by měli respektovat hranice svých dcer, ale zároveň si uchovat vřelost a podporující přístup.
- Podporovat zájmy: Otcové mohou posílit vztah tím, že budou podporovat dceřiny zájmy a oslavovat její úspěchy.
- Být emocionálně přítomný: Každodenní zájem, podpora a sdílení radosti z dosažených cílů pomáhají budovat pevné a důvěrné pouto.
Na co si dát pozor: chyby, které mohou vztah narušit
„Ačkoli existuje mnoho způsobů, jak vybudovat silné pouto, některá chování mohou nevědomky vytvářet odstup,“ upozorňuje Carolina Estevezová, klinická psycholožka z centra Soba New Jersey, v e-mailu pro Epoch Times. Otcům doporučuje vyhnout se těmto častým úskalím:
- Přehnaná ochranitelskost: Nabízejte podporu a vedení, ale nechte dceru rozvíjet samostatnost – právě to posiluje její sebevědomí.
- Nekomunikativnost: Pouhá fyzická přítomnost nestačí – důležité jsou smysluplné rozhovory, které budují důvěru a propojení.
- Přehnaná kritika nebo nereálná očekávání: Konstruktivní zpětná vazba může být užitečná, ale důraz na dokonalost poškozuje sebevědomí.
- Nechat čas protéct mezi prsty: Vztah vyžaduje aktivní přítomnost – prioritou by měly být společné chvíle a účast v důležitých okamžicích dcery.
Změna v roli otců, která začala v 80. letech, je podle Schiffové jednoznačně pozitivní posun ve společnosti, protože přinesla uznání důležitosti emočního zapojení a pečující role otce.
„Dnes už to není jen o materiálním zajištění. Právě zapojení otce do citového života rodiny vede ke zdravému vztahu, který se stává základem pro psychickou pohodu dcery po celý život,“ uzavírá.
–ete–
