Naši předkové říkávali: „Řemeslo má zlaté dno“. Byť jsme v technologicky vyspělejší době, bez řemeslníků se neobejdeme ani dnes. Jak se dívají na změny plánované ministerstvem školství cechy?
„Řemeslníků je celosvětově nedostatek. Cena jejich práce roste, jejich diáře se plní novými zakázkami a čekací lhůty se prodlužují na měsíce,“ uvedla nedávno tisková zpráva Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
V minulém díle jste se mohli dočíst, že i když v posledních letech zájem o studium řemesla vzrostl, dle ředitele „SOŠky“ Miloslava Janečka pro zájemce nejsou dostatečné kapacity a některé faktory, jako třeba i chystaná tzv. Inovace oborové soustavy, tomu brání. Tomu MŠMT oponovalo a přidalo svůj pohled na věc.
„Některé učební obory napadlo ministerské úředníky spojit do jednoho, například ,Ečkové´ obory, tedy obory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, podlahářské, sklenářské, pokrývačské a klempířské práce mají být nově nahrazeny jediným učebním oborem nazvaným Stavební práce,“ přibližuje Janeček.
Co říkají cechmistři
Jak se plánované změny dotknou učebního oboru pokrývačů, odpověděl pro Epoch Times Ladislav Kubias z představenstva Cechu klempířů, tesařů a pokrývačů ČR, jenž má v dikci školství: „K tomu se odehrál kulatý stůl na Národním pedagogickém institutu České republiky (NPI). Ve zkratce – mají se sloučit obory a pak z toho má být stavební obor nebo něco takového. Jenže někdo asi zaměnil ‚Ečkové‘ obory a ‚Háčkové‘ obory.“
Seznam jednotlivých oborů vzdělání:
- J – střední vzdělání (bez výučního listu a maturitní zkoušky)
- E – střední vzdělání s výučním listem s nižšími nároky v oblasti všeobecného i obecně odborného vzdělání
- H – střední vzdělání s výučním listem
- L/0 – střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých je součástí vzdělávání i odborný výcvik
- L/5 – poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – nástavbové studium
- K – střední vzdělání s maturitní zkouškou v gymnáziu
- M – střední vzdělání s maturitní zkouškou
- P – vyšší odborné vzdělání v konzervatoři
Podle Kubiase možná mediální zkratka vzbudila zmatek. Klasické H obory zůstávají tak, jak jsou, a změna se týká pouze „Ečkových“ učebních oborů, které by se sloučily. Inovace by se tedy dotkla jen oborů kategorie E. Ovšem pokud někdo vyjde z E oboru, nemůže pokračovat k maturitě nebo k nějaké nástavbě, upozornil. Musel by si udělat některý obor H – a pak by teprve mohl pokračovat k maturitnímu oboru.
Za Cech čalouníků a dekoratérů a truhlářů sdělila pro Epoch Times Ing. Helena Prokopová, statutární zástupkyně cechu: „Jsou učební obory, které naše společnost potřebuje, ale hlásí se na ně málo žáků. Takže by školy nemohly vůbec otevřít třídu,“ odpověděla v e-mailu.
A dále rozvedla, že „druhým problémem je, že patnáctiletí žáci často dobře nechápou, na jaký obor se hlásí, co to obnáší, a proto nedokončí vyučení, nebo se oboru po vyučení nevěnují a jdou na další školu nebo do jiného zaměstnání.“
Proto podle ní vzniklo rozhodnutí sloučit první ročníky zabývající se třeba zpracováním dřeva, seznámit se v tom prvním ročníku se všemi obory včetně dílenské části a rozhodnutí, který obor si žák zvolí, posunout na konec prvního společného ročníku. Další ročníky ve všeobecných předmětech by měly učit všechny žáky společně, ale odborné předměty a dílny zvlášť, míní statutární zástupkyně. Podle ní by se hodilo duální vzdělávání a praktická výuka v podnicích.
Podle Prokopové má takový záměr své opodstatnění, je rozumný a logický. Ovšem záleží na realizaci.
„U povolání, která nebudou mít učební obor, se bude využívat zřejmě Národní soustava povolání, školy budou dělat kurzy na dílčí kvalifikace, tak, jak již to některé školy dnes dělají,“ dodává. Jejich cech, jenž je autorizovaným společenstvím Hospodářské komory pro obor truhlářů a obor čalouníků, byl Národním pedagogickým institutem, který pro MŠMT celou problematiku zpracovával, vyzván k připomínkování. Prozatím se neví, jaký je finální výsledek a zda připomínky cechu budou ve finální verzi zohledněny a použity.
Když si kuchař může zřídit truhlářství…
Jak se plánované změny mohou dotknout učebního oboru podlahářství zodpověděl pro Epoch Times Martin Pertl, ředitel Cechu podlahářů ČR, Praha: „Jedná se zatím o návrh, který je negativně komentován právě z oblasti technického-řemeslného vzdělávání a pozitivně z oblasti všeobecného, který je momentálně jaksi protěžován. Oficiálně jsme jako autorizovaný cech při Hospodářské komoře ČR k připomínkování vyzváni nebyli.
V ČR máme dva vzdělávací obory; H – podlahář a E – podlahářské práce. E obor se v České republice vyučuje pouze na 2 školách v Praze (Střední odborná škola Jarov a Akademie řemesel Praha – Střední škola technická) a aktuálně je ve třech ročnících celkově 34 žáků.“
„Obě pražské školy mají také H obor, takže nyní může žák, když nezvládá H obor, přejít na méně náročnější E obor stejného zaměření,“ vysvětluje ředitel Pertl, „a právě proto jsme jednoznačně pro zachování E oboru, a to především resp. výhradně na školách, kde je i H obor. Zrušením E oboru podlahářské práce by mohl obor zbytečně přijít o takové lidi, co chtějí pracovat rukama a více jim vyhovuje zaměstnanecký poměr než podnikání.“
Podle Pertla bude také důležité, jaký výstupní dokument budou mít E obory:
„V současné době, když máte E i H, dostáváte výuční list, a ještě ten den si můžete dojít pro živnostenský list. Ač jiná úroveň či obsah vzdělání, tak stejně hodnotný ŽL. Pokud bude obor E – podlahářské práce zachován a změní se výuční list na vysvědčení, tak podle aktuálního zákona nebude možné živnostenský list získat. S ohledem na situaci okolo našeho živnostenského listu – truhlářství, podlahářství, tuhle situaci vítáme. Nicméně bychom se nebránili tomu, kdyby se do živnostenského zákona pro lidi vyučené s vysvědčením vrátila potřeba praxe (např. 2 roky) v oboru před získáním odpovídajícího ŽL.
My máme živnost spojenou s truhláři. Spojení jsme se v minulosti marně bránili a praxe ukazuje, že je to především ke škodě spotřebitele
Výjimky samozřejmě existují, ale spotřebitel netuší, zda osoba s živnostenským listem – truhlářství, podlahářství je erudovaný H – podlahář (E – podlahářské práce) nebo H – truhlář (E – truhlářské práce), kterému se spojením a to bez patřičných znalostí ‚zdarma‘ rozšířily podnikatelské možnosti, nebo H – tesař (E – tesařské práce), který po roce podnikatelské praxe ‚zdarma‘ dostane další živnostenský list z příbuzného oboru – truhlářství (ač nemá znalosti ani zkušenosti, tak mu automaticky k tomu státní správa přibalila i právo dělat jakékoliv podlahy).
S vysvědčením tak nezačnou podnikat vyučenci z E oboru, neb jejich menší znalosti z jiného oboru nedosahují znalostí příslušného H oboru. Nicméně i tito lidé by mohli využít při získání ŽL odpovědnou osobu z oboru, stejně jako to může nyní udělat třeba kuchař, který si za jeden den zřídí truhlářství, podlahářství, když mu odpovědnou osobu udělá vyučený truhlář nebo podlahář.
Je to džungle a přitom spotřebitel očekává, že když máte příslušný ŽL tak tomu rozumíte. Není tomu tak, zvlášť v době, kdy se vše jaksi rozvolňuje, snižují se nároky, požadavky atd.“