Policie zřejmě získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Umožnit to má poslanecká úprava vládní novely, která upravuje pravidla přeshraničního předávání informací policií v EU kvůli prevenci a potírání trestné činnosti. Sněmovna dnes doplněnou novelu schválila navzdory výhradám Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), podle něhož by poslanecká úprava mohla být v rozporu s pravidly ochrany soukromí. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Doplnění novely prosadila čtveřice vládních poslanců kolem Petra Letochy (STAN). Podle nich by policie měla mít přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků, které vede ministerstvo spravedlnosti, a to ve stejném režimu, jaký využívají vojenská policie a celní správa.
Tyto bezpečnostní orgány podle ÚOOÚ mohou údaje z rejstříku a evidence využívat omezeně na rozdíl od policie, jejíž působnost je širší. Rozšíření jejích pravomocí by mohlo podle úřadu přinést „neproporciální narušení práv občanů“ a „riziko stigmatizace osob“ vzhledem k možnosti získat informace i o zahlazených trestech.
Ministerstvo vnitra se proti stanovisku úřadu ohradilo. Podle něj nepřipadá v úvahu, aby do rejstříku či evidence vstupoval jakýkoli policista. Informace bude moci podle ministerstva získat pouze v rozsahu potřebném k plnění konkrétního úkolu. Nebude možné, aby policista při vyšetřování dopravního přestupku mohl získat informace, že řidič byl odsouzen například za maření voleb, uvedlo ministerstvo.
Vládní novela má kvůli unijní regulaci užívání umělé inteligence rovněž zachovat možnost vzdálené neodkladné biometrické identifikace cestujících na mezinárodních letištích. Systém už funguje v praxi na Letišti Václava Havla v Praze, rozšířit se má na letiště v Brně, Ostravě nebo v Českých Budějovicích.
Novela zachovává povinnost leteckých přepravců poskytnout policii seznamy cestujících na linkách v Evropské unii. Policie ale bude muset podle předlohy nově hned po převzetí vymazat údaje o cestujících z letů, které nebude považovat za rizikové. Dobu, po kterou je třeba uchovávat údaje jmenné evidence cestujících, novela zkracuje z pěti let na tři roky.
Předloha má umožnit kamerovým systémům zejména ve veřejném prostoru letiště na dálku snímat biometrické údaje cestujících, které s využitím umělé inteligence porovná s údaji jednotlivců z policejní referenční databáze. Kategorie osob, jejichž biometrické údaje je možné zařadit do referenční databáze, bude povolovat soud. Jde například o pohřešované osoby nebo lidi podezřelé ze závažných trestných činů včetně terorismu. Biometrické údaje cestujících, kteří nebudou ztotožněni s lidmi v referenční databázi, budou muset být do 90 dnů vymazány.
Dohled nad zákonným využíváním bude mít ÚOOÚ, který bude muset být o použití systému informován do 72 hodin. Zákon umožňuje systém využít i na dalších čtyřech mezinárodních letištích v Česku, ovšem s tím, že systém bude izolován od ostatních databází.
