V bednách byly objeveny dlouho ztracené členské průkazky nacistické strany a propagační materiály z roku 1941.
Při náhodném objevu nalezl argentinský Nejvyšší soud desítky beden nacistických materiálů, které byly zabaveny úřady během druhé světové války.
„Po otevření jedné z beden jsme identifikovali materiály určené k upevnění a šíření ideologie Adolfa Hitlera v Argentině během druhé světové války,“ uvedlo dne 12. května Muzeum Nejvyššího soudu ve svém prohlášení.
Na objev se přišlo během při přesunu archivů v rámci příprav na otevření nového Muzea Nejvyššího soudu.
Mezi nalezenými dokumenty byly pohlednice, fotografie, propagační materiály německého režimu a tisíce zápisníků patřících zahraniční organizaci Národněsocialistické německé dělnické strany a Německému odborovému svazu.
Současný předseda Nejvyššího soudu Horacio Rosatti nařídil důkladné prověření veškerého nalezeného materiálu po jeho počáteční konzervaci.
Soud uvedl, že se mu podařilo zrekonstruovat část historie těchto materiálů.
Těchto 83 beden poslala německá ambasáda v Tokiu do Argentiny v červnu 1941 na palubě japonské parní lodi Nan-a-Maru.
Ambasáda tehdy deklarovala obsah beden jako osobní majetek a požádala, aby byly odbaveny bez kontroly.
Místo toho však argentinské celní a přístavní oddělení zásilku zadrželo a upozornilo tehdejšího ministra zahraničí, že množství a povaha materiálů by mohla ohrozit neutralitu země během druhé světové války.
Na to zareagovala Zvláštní vyšetřovací komise pro vyšetřování protiargentinských aktivit, vytvořená Poslaneckou sněmovnou a působící v letech 1941 až 1943.
Předseda komise požadoval úplnou zprávu o zásilce z Tokia.
Dne 8. srpna 1941 celníci a zástupci ministerstva zahraničí náhodně otevřeli pět beden a našli v nich pohlednice, fotografie a propagační materiály nacistického režimu.
Když němečtí diplomaté požádali o navrácení beden, aby je mohli poslat zpět do Tokia, komise se obrátila na soud, aby tomu zabránil. Tvrdila, že prozkoumané materiály obsahují protidemokratickou propagandu škodící spojeneckým státům, se kterými Argentina udržovala vztahy.
Federální soudce poté dne 13. září 1941 nařídil zabavení celé zásilky a o tři dny později případ předal Nejvyššímu soudu. Osm desetiletí poté byly tyto bedny znovu objeveny, zaprášené ve sklepě během přesunu v rámci příprav na nové muzeum.
Soud nyní převezl bedny do místnosti se zvýšeným zabezpečením a přizval Muzeum holokaustu v Buenos Aires, aby se podílelo na jejich konzervaci a inventarizaci.
Nacistické operace v Argentině
Začátkem letošního roku zpřístupnila argentinská vláda pod vedením prezidenta Javiera Mileie veřejnosti sérii odtajněných dokumentů obsahujících informace o nacistických aktivitách v Argentině.
Podle Muzea holokaustu vstoupilo v letech 1933 až 1954 do Argentiny 40 000 Židů prchajících před nacistickým pronásledováním v Evropě.
Podle Wienerovy knihovny holokaustu zažila poválečná éra vlnu útěků vysoce postavených nacistů z Evropy, kteří se snažili vyhnout soudům prostřednictvím takzvaných krysích stezek (Ratlines).
„Většina z nich strávila zbytek života v Argentině, často aniž by si změnili jméno. Jiní, jako Adolf Eichmann nebo Klaus Barbie, byli nakonec dopadeni Mosadem nebo lovci nacistů,“ zmiňuje knihovna.
V roce 2020 zveřejnilo Centrum Simona Wiesenthala, pojmenované po židovském rakouském přeživším holokaustu a lovci nacistů, seznam asi 12 000 nacistů žijících v Argentině – mnozí z nich měli účty ve švýcarských bankách.
Ve svém prohlášení centrum sdělilo, že mnozí z uvedených nacistů „přispívali na jeden či více bankovních účtů u Schweizerische Kreditanstalt, která se později stala bankou Credit Suisse“.
Podle zprávy rozpočtového výboru Senátu z roku 2023 banka Credit Suisse udržovala účty – většinu z nich dříve nezveřejněných – pro nejméně 99 osob, které byly buď vysokými nacistickými představiteli v Německu, nebo členy s nacisty spojených skupin v Argentině.
Nejméně 14 těchto účtů zůstalo otevřených i ve 21. století, některé dokonce ještě v roce 2020.
V reakci na vyšetřování výboru banka Credit Suisse oznámila, že se zavazuje dále prošetřit svou možnou roli v podpoře aktivit spojených s krysími stezkami.
–ete–
