Poprvé se odborníci přiklánějí k potravinové pyramidě s nízkým obsahem sacharidů.
S narůstajícími chronickými onemocněními napříč Spojenými státy se skupina lékařů a výživových výzkumníků domnívá, že nastal čas přehodnotit základy amerických stravovacích doporučení – odspodu.
Ve vědecké práci recenzované odborníky a publikované v časopise Nutrients autoři tvrdí, že tradiční strava bohatá na sacharidy nejenže neochránila veřejné zdraví, ale mohla přispět k rostoucímu výskytu obezity a cukrovky 2. typu. Navrhují novou nízkosacharidovou potravinovou pyramidu určenou pro naprostou většinu dospělých Američanů vykazujících známky metabolické dysfunkce.
Jejich model – založený na bílkovinách, plnotučných mléčných výrobcích a zdravých tucích – zpochybňuje desítky let platných federálních doporučení a opět rozvířuje dlouhodobou debatu o roli tuků v chronických onemocněních.
Přehodnocení pyramidy
Původní potravinová pyramida, představená Ministerstvem zemědělství USA v roce 1992, kladla obiloviny na základ, ovoce a zeleninu do prostřední části a tuky s oleji na vrchol. I když byla v roce 2011 nahrazena grafikou MyPlate – talířem rozděleným na pět skupin (ovoce, zelenina, obiloviny, bílkoviny a mléčné výrobky) – důraz na obiloviny z původní pyramidy stále rezonuje v doporučeních i v povědomí veřejnosti.
Autoři považují tento rámec za zastaralý a potenciálně škodlivý. Ve svém týmu sdružili 24 odborníků – lékařů, dietologů a výzkumníků zaměřených na metabolismus – a poukazují na narůstající množství důkazů propojujících vysoký příjem sacharidů s obezitou, diabetem a dalšími chronickými onemocněními.
Místo toho představují pozoruhodnou alternativu: první nízkosacharidovou potravinovou pyramidu. Ve spodní části umisťují potraviny dříve nedoporučované – maso, vejce, plnotučné mléčné výrobky a zdravé oleje. Uprostřed stojí neškrobová zelenina a ovoce s nízkým obsahem cukru. Na vrcholu jsou škrobová zelenina, ovoce s vyšším obsahem cukru a ořechy, doporučované pouze v omezeném množství. Potraviny bohaté na sacharidy – obiloviny, rýže, fazole a přidané cukry – jsou zcela vyřazeny.
Autoři označují svůj model za nízkosacharidový i ketogenní – v článku používají oba termíny jako synonyma. Ketogenní dieta obvykle omezuje příjem sacharidů na 20–50 gramů denně, čímž tělo přechází do stavu spalování tuků zvaného ketóza.
Zdroj: Teicholz et al., Nutrients 2025
Někteří odborníci však varují, že všechny sacharidy nelze házet do jednoho pytle.
„Celozrnné obiloviny jsou spojeny s lepšími zdravotními výsledky, zatímco rafinované obiloviny působí opačně,“ upozornil Alex Leaf, autor článků o výživě s magisterským titulem v oboru výživy. Současná doporučení podle něj tuto hranici narušují tím, že radí, aby minimálně polovina obilovin byla celozrnná. „Takové pojetí naopak ztrácí jasnost, kterou by veřejné sdělení mohlo mít,“ dodal Leaf.
Obhájci nové pyramidy tvrdí, že většina Američanů již vykazuje známky metabolické dysfunkce a potřebuje dietní doporučení odrážející tuto realitu.
„Tato pyramida je pro 88 % dospělých Američanů s metabolickými chorobami,“ uvedla Nina Teicholzová, hlavní autorka studie, pro Epoch Times. „USDA pyramidu vytvořilo na základě chybných vědeckých důkazů a v klinických zkouškách nikdy neprokázala, že by zabránila jakémukoli chronickému onemocnění.“
Teicholzová a její spoluautoři trvají na tom, že nízkosacharidový model je v souladu s dnešními vědeckými poznatky a lépe vyhovuje nutričním potřebám většiny Američanů.
Model s hlubokými kořeny
Zastánci nízkosacharidového přístupu jej nevnímají jako novinku – jde podle nich o návrat k terapeutickým dietám, které mají v lékařské historii hluboké kořeny.
„V západní medicíně máme dlouhou tradici úspěšného používání ketogenní stravy při neurologických onemocněních, jako je epilepsie, a rovněž při léčbě diabetu 1. i 2. typu – a to již od konce 18. století, tedy bez nutnosti medikace,“ napsal v e-mailu pro Epoch Times lékař a odborník na výživu Dr. Anthony Chaffee.
Odkázal také na zprávu amerického Institutu medicíny z roku 2005, která konstatuje, že při dostatečném příjmu bílkovin a tuků neexistuje žádný nezbytný minimální požadavek na sacharidy ve stravě. Chaffee připomněl i ranou lidskou historii – například arktické populace žijící během poslední doby ledové výhradně z masa a ryb, bez přístupu k rostlinným sacharidům. „Lidé dokážou žít po generace bez sacharidů a bez újmy,“ uvedl.
Terapeutický význam omezení sacharidů
Článek odkazuje na tisíce klinických studií, které naznačují, že diety s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků mohou zlepšit citlivost na inzulin, zvrátit diabetes 2. typu a snížit závislost na lécích.
Hlavní zdravotnické organizace – včetně Americké diabetologické asociace, Diabetes Canada a Evropské asociace pro studium diabetu – dnes považují nízkosacharidové diety za jednu z možných strategií při léčbě diabetu 2. typu.
Podobně se vyjádřila i Americká kardiologická asociace, která uvedla, že velmi nízkosacharidové diety ve srovnání se středně sacharidovými „vedou k většímu poklesu hladiny HbA1c, většímu úbytku hmotnosti a nižší potřebě diabetických léků u pacientů s diabetem“.
Hemoglobin A1c (HbA1c) je krevní test, který odráží průměrnou hladinu cukru v krvi za poslední dva až tři měsíce a běžně se používá k monitorování kontroly diabetu.
Biologický mechanismus je dobře známý: omezení sacharidů přepíná tělo do režimu spalování tuků jako hlavního zdroje energie – procesu zvaného ketóza. Tento metabolický stav podporuje i hubnutí, protože tuky a bílkoviny zvyšují pocit sytosti a často vedou k celkově nižšímu příjmu kalorií.
Autoři tvrdí, že nízkosacharidová dieta poskytuje všechny nezbytné živiny – často v biologicky dostupnější formě než obohacené obiloviny. Odkazují také na důkazy, že tělo si dokáže glukózu vytvořit samo prostřednictvím glukoneogeneze.
„Mnohé studie prokázaly, že lidé s chronickými onemocněními trpí intolerancí sacharidů,“ uvádí článek. „Stejně jako lidé s intolerancí na lepek omezují příjem lepku, i ti s intolerancí na sacharidy musí omezit sacharidy.“
Otázka vhodnosti – a samotného jídla
Přestože studie silně obhajuje nízkosacharidovou stravu, někteří odborníci varují před jejím vnímáním jako univerzálního řešení pro všechny.
„Existuje mnoho různých typů stravování, které mohou podpořit dobré zdraví,“ uvedla pro Epoch Times Marion Nestleová, emeritní profesorka výživy, potravinových studií a veřejného zdraví na Newyorské univerzitě. „Převažující důkazy podporují minimálně zpracované potraviny, které zajišťují kalorickou rovnováhu a zahrnují rostlinné i živočišné složky.“
Nestleová podotkla, že výživové studie jsou notoricky obtížné a často odrážejí idealizované stravovací návyky. Ve skutečnosti se jen málokdo v USA stravuje podle potravinové pyramidy – nebo i novějšího modelu MyPlate. Většina běžné stravy je tvořena ultrazpracovanými potravinami s vysokým obsahem přidaného cukru, rafinovaných obilovin a průmyslově zpracovaných tuků.
Další odborníci upozorňují na možné dlouhodobé důsledky radikálního omezení sacharidů. Podle registrované dietoložky Anny Herbyové z Lékařského výboru pro zodpovědnou medicínu v nízkosacharidové pyramidě chybí vláknina – klíčová složka pro trávení, regulaci hmotnosti a kontrolu hladiny cukru v krvi.
„Všechny tyto potraviny mají vysoký obsah nasycených tuků a cholesterolu – dvou složek, které se spojují s vyšším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky, demence a mrtvice,“ uvedla Herbyová.
Nízkosacharidové diety sice mohou pomoci zvládnout cukrovku 2. typu, někteří odborníci však tvrdí, že klíčovým faktorem je samotné hubnutí – nikoli pouze omezení sacharidů. „Nízkosacharidová dieta může být účinným nástrojem,“ řekl Alex Leaf. „Ale sama o sobě není nadřazená jiným přístupům. Nejvíce záleží na tom, aby ji daný člověk dokázal dlouhodobě dodržovat.“
Nestleová rovněž upozornila na ekologické souvislosti. Nízkosacharidové diety často kladou důraz na živočišné produkty. „Hovězí dobytek je největším zdrojem emisí skleníkových plynů mezi potravinářskými produkty,“ řekla.
Autoři studie však argumentují, že nízkosacharidová strava nevyžaduje vysokou konzumaci červeného masa. Poukazují na regenerativní zemědělství jako jednu z cest, jak snížit ekologickou stopu živočišné produkce. Americká agentura EPA odhaduje, že hospodářská zvířata představují 3,9 procenta emisí skleníkových plynů v USA – odborníci se však neshodují, zda toto číslo dopad zvířecí výroby spíše nadhodnocuje, nebo podhodnocuje.
Nestleová na závěr zdůraznila, že výživová doporučení by měla sloužit širokým cílům veřejného zdraví. Ačkoli nízkosacharidová dieta může některým lidem prospět, podle ní by neměla zastínit obecnější poselství, které se soustředí na celistvé, minimálně zpracované potraviny.
Změní se výživová doporučení?
Přestože množství výzkumů podporujících nízkosacharidové diety narůstá, zůstává nejasné, zda ovlivní oficiální výživová doporučení Spojených států.
Ve své nejnovější zprávě z prosince 2024 zařadil Poradní výbor pro výživová doporučení jako preferované zdroje bílkovin luštěniny, fazole a mořské plody – červené maso, drůbež a vejce naopak posunul níže. Výbor nadále podporuje nízkotučné mléčné výrobky, ale zdržel se stanoviska k ultrazpracovaným potravinám, a to navzdory množícím se důkazům o jejich spojitosti s obezitou, cukrovkou a srdečními onemocněními.
Zastánci nízkosacharidových diet označují tato doporučení za zastaralá. Kritici naopak tvrdí, že odrážejí nejlepší dostupnou vědu.
„Viděla jsem velké množství důkazů, které tento přístup podporují,“ uvedla Marion Nestleová. „Strava navržená v této studii ale není určena pro zdravé lidi – cílí na osoby s metabolickými poruchami. Vyhýbat se rychle vstřebatelným sacharidům je pro tyto osoby rozumné.“
Alex Leaf zase zpochybnil přínos jediné univerzální potravinové pyramidy.
„Snaží se všechny natlačit do jednoho rámce,“ řekl. „Uvítal bych spíše doporučení s více zdravými variantami podle různých stravovacích preferencí – klasické, nízkosacharidové, veganské atd.“
To otevírá širší otázku: Mají být národní výživová doporučení určena především těm, kdo již trpí metabolickými problémy – nebo mají sloužit obecné, zdravé populaci?
„Obávám se, že to bude vykládáno jako rada pro každého,“ upozorňuje Nestleová. „Důkazy i nadále silně podporují jídelníček, který nahrazuje živočišné produkty pestrou rostlinnou stravou. A to se tímto nemění.“
Teicholzová to však vidí jinak. Odkazuje na studii Univerzity Severní Karolíny, podle níž 88 procent Američanů vykazuje známky metabolické dysfunkce.
„Tohle by měla být oficiální potravinová pyramida USDA a HHS pro osoby s metabolickými nemocemi,“ uvedla.
Podle Chaffeeho není problém ve vědě, ale v její viditelnosti.
„Žádná velká firma nevydělá na tom, že lidé přestanou jíst sacharidy a uzdraví se,“ řekl. „Nemáme milionové rozpočty na reklamu, lékařské reprezentanty v nemocnicích ani sponzorované konference k propagaci těchto dat.“
Poukazuje na Austrálii, která nedávno označila ketogenní dietu za „nejlepší praxi“ při léčbě diabetu 2. typu – podle něj důkaz, že změna je možná, pokud jsou vědecké poznatky skutečně brány v potaz.
Zda se doporučení opravdu změní, ukáže až nadcházející revize pod vedením ministra zdravotnictví a sociálních služeb Roberta F. Kennedyho Jr.
Jak ale rostou počty chronických onemocnění, sílí i tlak na přehodnocení dlouho zakořeněných výživových zásad. Ať už se oficiální směr změní, nebo ne, nízkosacharidová potravinová pyramida znovu zažehla celonárodní debatu o tom, co by Američané měli jíst – a proč.
–ete–
