Skluz stavebních řízení způsobený problémy s loni spuštěným centrálním on-line systémem úřady stále nedohnaly. Vyplývá to z vyjádření obcí v anketě ČTK. Stavební úřady teď využívají hlavně původní systémy. Problémy s novým podle nich trvají. Loni 1. července vstoupila v platnost digitalizace stavebního řízení pro všechny účastníky přes propojení Portálu stavebníka pro veřejnost a Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) pro úředníky i dalších systémů. Od počátku ale měla nedostatky, které kritizovali úředníci, stavebníci i odborníci.
Loni na podzim byl kvůli tomu odvolán z čela ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které mělo digitalizaci na starosti, Ivan Bartoš (Piráti). Vláda pak rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala novou zakázku. Nynější ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) dnes řekl médiím, že audit digitalizace zjistil desítky problémů a MMR pod vedením Bartoše mělo spuštění odložit. Nový systém digitalizace stavebního řízení má být hotový do roku 2028. Zatím mohou stavební úřady souběžně využívat původní lokální systémy a nové systémy v tzv. bypassu.
Například stavební úřad v Mladé Boleslavi vidí nyní v on-line systémech posun k lepšímu, ale potíže přetrvávají. „K ideálnímu stavu to má rozhodně daleko,“ řekla mluvčí magistrátu Šárka Charousková. Potíže s digitalizací podle ní spolu s dlouhodobě obtížným obsazováním pracovních míst stavebního úřadu způsobily fatální přetížení úřadu a zpoždění v projednávání podání a žádostí. Skluz úřad stále nedohnal. „Museli jsme dokonce omezit do odvolání úřední hodiny, takže aktuálně mohou investoři a stavebníci na úřad se žádostmi vyrazit nikoli každý pracovní den, ale jen v pondělí a ve středu,“ dodala. Omezení úředních hodin je podle ní jedním z opatření, jak dát úředníkům prostor pro práci.
Zpoždění čtyři až pět měsíců mají úředníci na českobudějovickém stavebním úřadu. Používání bypassu úředníkům práci zlepšilo, přesto by úřad potřeboval 11 lidí navíc, řekla ČTK vedoucí stavebního odboru českobudějovického magistrátu Blanka Martiniová. Ze žádostí, které byly podány před zavedením ISSŘ, úředníkům zbývá dodělat zhruba deset procent. „Žádosti, které přijdou přes podatelnu, zpracováváme jako před červencem 2024. Dokumenty, které přijdou přes portál stavebníka, převedeme bypassem do původního systému a v něm je zpracujeme jako dřív, takže teď se pracuje dobře,“ řekla Martiniová. Problémem jsou ale žádosti, které lidé podali do ISSŘ a řízení úředníci zahájili. Tyto žádosti nelze převést a musí se v něm dokončit, řekla Martiniová. Systém ale stále vykazuje chyby.
Mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný ČTK řekl, že pracovníci stavebního úřadu teď zase používají původní program Vita. „Propojení, neboli bypass s ISSŘ funguje bez problémů, ISSŘ tedy vůbec nepoužíváme,“ uvedl. Skluz z loňska, způsobený vysokým množstvím podání do 30. června 2024, úřad podle něj ještě zdaleka nedohnal. „Stavebníci a projektanti teprve nyní doplňují žádosti, které podali bez podkladů, protože si jen chtěli zajistit své místo ve frontě podle starých právních předpisů,“ řekl Konečný. I skluz způsobený problémy s ISSŘ úřad teprve dohání. „Nicméně nekvalitní nebo ztracená práce v ISSŘ po dobu tří měsíců, tedy od července do září loňského roku, kdy jsme byli nuceni v tomto systému pracovat, se nenapraví nikdy,“ doplnil.
Stejně jako v Opavě postupují například rokycanští úředníci. „Nadále jsme velice nespokojeni. Pracujeme v bypassu ISSŘ plus Vita. Bypass velice pomohl, ale pouze proto, že jsme se mohli vrátit k systému, který jsme dlouhodobě používali. Ale práci nezlepšil ani neurychlil,“ řekla mluvčí města Natálie Vainarová. Stále se tak nepodařilo dohnat vzniklý skluz. „Ve stavebním řízení nadále vládne veliký chaos, protože úředníci nikdy nebyli a nejsou proškolení. Podle našeho názoru to ani nelze, protože systém je nadále velice chaotický, neustále se mění, údajně vyvíjí, a není nikdo, kdo by to uměl souvisle a logicky vysvětlit,“ dodala.
Karlovarský stavební úřad pracuje podle mluvčího magistrátu Jana Kopála již několik měsíců s kombinací nového a původního systému, což je podle něj lepší než pracovat jen s ISSŘ jako loni po 1. červenci. „Úředníci s tím ale moc spokojeni nejsou. Průběžně se sice vylepšují dílčí funkcionality, ale systém jako celek zdaleka není finální produkt v tom smyslu, že by umožňoval uživateli jednoduchou a intuitivní práci a práci mu zrychlil a usnadnil,“ popsal situaci.
I stavební úřad v Hradci Králové kvůli potížím s novým portálem nadále pracuje ve starém systému. Nový systém má podle města stále výpadky a přetrvávají třeba potíže s elektronickým nahlížením účastníků do spisů, nemožnost přiřadit dokumenty nebo problematické zakládání spisů. „Samotné zavedení bypassu ale stavební úřad hodnotí pozitivně,“ řekla mluvčí magistrátu Kateřina Rohlíčková. Ale i přes zrychlení tempa vyřizování žádostí trvá skluz, který od spuštění nových systémů úřad nabral.
Podobná situace je i na náchodském stavebním úřadu, kde rovněž z nových systémů využívají pouze to nejnutnější. „To znamená, že pouze projektanti vkládají do Portálu stavebníka dokumentaci a stavební úřad ji tam ověřuje. Problém vidíme například v tom, že stavebník nevidí, že je dokumentace ověřená. Stává se i to, že se k ní má problém vůbec dostat,“ řekla mluvčí radnice Nina Adlof.
Také stavební úřad v Chrudimi používá dál původní informační systém stavebního řízení, který funguje bez problémů. Je propojený s novým programem, jehož prostřednictvím se do dřívějšího systému vstupuje. „Je to takový převodník, funguje nám i stahování projektových dokumentací,“ řekl vedoucí stavebního odboru David Podzemský.
Podobně postupují úředníci v Děčíně. Do nového systému přichází žádosti a úředníci je pak převádějí do starého, protože se jim v něm lépe pracuje, řekl mluvčí magistrátu Luděk Stínil. Žádný skluz ve vyřizování stavebního řízení podle něj na úřadě není. Radnice nicméně uvažuje o navýšení počtu zaměstnanců, protože stavební úřady v obcích s rozšířenou působností by měly od menších úřadů převzít část agendy.
Skluz kvůli loňské změně systému nedohnali ani na stavebních úřadech v Liberci, Jablonci nad Nisou či Brně. „Vzhledem k tomu, že skluz byl tak velký, nedaří se stále vyřizovat došlou poštu v zákonných lhůtách, neboť není dostatek personálu,“ řekl ČTK vedoucí libereckého stavebního úřadu Miroslav Šimek. Také tam se situace zhoršila i tím, že agenda, kterou úřad zajišťuje, se rozšířila.
