Není prostor na otálení, čas utíká, upozornil bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Podle něj by vláda měla tendr na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech zrušit a místo toho udělat s korejskou KHNP mezivládní dohodu.
Francouzská EDF udělá podle něj „absolutně všechno pro to, aby tendr zablokovala“a my bychom jim k tomu neměli dát příležitost, uvedl Míl v pořadu Průmyslová zóna Pavla Janečka na serveru FocusOn.cz Pořad byl odvysílán 22. května 2025. Dodal, že KHNP je pro Francouze nebezpečnou konkurencí na domácí evropské půdě.
Korejci podle Míla vyhráli v tendru právem a jsou společně s Číňany jediní na světě, kdo dnes dokáže postavit jadernou elektrárnu na čas a za domluvený balík peněz. V Evropě si sice namlouváme, že jsme v jaderné energetice skvělí, podotkl bývalý šéf ČEZu, ale „když 10-20 let nestavíte, tak začínáte z nuly“.
Důkazem je podle něj právě EDF, která výrazně meškala či mešká se všemi svými projekty, ať už ve Francii, Finsku nebo Velké Británii. Příčinou je podle jeho mínění fakt, že francouzský energetický gigant „nemá lidi“ a stejně je na to i americký Westinghouse nebo ruský Rosatom. Současný šéf ČEZu Daniel Beneš se rovněž minulý týden vyslovil, že EDF neumí stavět jádro na čas a za původní rozpočet.
Pro Korejce je zmaření podpisu „fiasko takového rázu“, které se bude „hodně těžko překonávat“, uvedl Míl v narážce na žalobu EDF, kvůli které soud 6. května zablokoval podpis smlouvy mezi KHNP a společností Elektrárna Dukovany II, která projekt výstavby dvou jaderných bloků zaštiťuje. Obě společnosti se proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně minulý týden odvolali. Tendr na Dukovany trval tři roky, přičemž KHNP přišla s nabídkou postavit dva bloky dohromady za 407 miliard korun.
Nyní má ČR podle Míla dvě možnosti. První je ukončit tendr z bezpečnostních důvodů a udělat mezivládní dohodu mezi Prahou a Soulem. Druhou je učinit to samé, ale jen u části celkového kontraktu. To znamená vyčlenit z kontraktu jenom začátek, např. inženýrské práce v prvních pěti letech a na této části začít okamžitě pracovat s KHNP na základě mezivládní dohody.
„My nemůžeme čekat. Nemá smysl mudrovat a vymýšlet a shánět konzultanty. Je potřeba začít konat, protože čas běží,“ poznamenal energetik a dodal, že může být „jenom hůř“. Otázka výstavby je otázkou energetické bezpečnosti a tak by se ní i mělo přistupovat, zmínil.
Česká republika bude v roce 2040, tedy i po plánovaném dokončení dvou dukovanských reaktorů, vyrábět o 30 % méně elektřiny než kolik spotřebuje, řekl Míl s odkazem na data z roku 2019. Dovézt energii však podle něj nebude odkud, protože státy kolem budou v mínusu také. Tyto skutečnosti jsou známy již dávno, „akorát se to snažíme lakovat na růžovo“, pronesl.
Představy, že nám bude chybět jen pár hodin elektřiny ročně jsou iluze, řekl. V některých případech může podle něj jít i o víc než 1000 hodin ročně. Lidi pak „přejde humor,“ upozornil.
Vláda plánuje odstavit uhelné elektrárny, které dnes vyrábí zhruba stejné množství elektřiny jako ty jaderné, nejpozději do roku 2033. Nahradit je mají obnovitelné zdroje, které jsou však podle Míla nespolehlivé a v konečném důsledku i výrazně dražší.
