Ačkoli přesný mechanismus účinku není dobře znám a klinické důkazy jsou omezené, historické lékařské spisy i moderní bylinkáři tuto rostlinu vysoce doporučují.
Toto je pátá část série „Silné léčivé rostliny pro zklidnění a posílení trávení“
Mnohé rostliny mají silný účinek na potíže, jako jsou nadýmání, špatné trávení, nevolnost, bolesti žaludku, plynatost, zácpa či reflux. Často se užívají v receptech nebo jako čaj a bývají dobře snášeny, s minimem vedlejších účinků.
Jessica Washingtonová se poprvé dozvěděla o kůře jilmu červeného ve chvíli, kdy se jako pacientka potýkala s příznaky infekce způsobené bakterií Helicobacter pylori.
„Vždycky jsem inklinovala k holističtějšímu přístupu, ale problémy se zažíváním pro mě byly novinkou,“ uvedla pro Epoch Times. „Samozřejmě jsem se snažila o kůře jilmu zjistit co nejvíc. Užívání bylin a rostlin jako léků je podle mě skvělý způsob, jak podpořit vlastní tělo – a možná se přitom vyhnout vedlejším účinkům.“
Bakterie Helicobacter pylori (H. pylori) se vyskytuje v žaludku více než poloviny světové populace. Většina lidí nepociťuje žádné příznaky, avšak u některých způsobuje žaludeční vředy. Podle kliniky Mayo může rovněž vyvolávat pálivou bolest v oblasti žaludku, nevolnost, úbytek hmotnosti, nadýmání a další obtíže.
Washingtonová uvedla, že kůra jilmu jí „pomohla zmírnit část bolesti, kterou jsem prožívala, a myslím, že podpořila i proces hojení.“
„Měla jsem pocit, že mému tělu skutečně prospívá,“ dodala.
Ačkoli klinický výzkum účinků jilmu červeného na zdraví trávicího traktu zatím chybí, bylinkáři jej využívají díky jeho zvláčňujícím vlastnostem a možnému léčivému působení na jemnou sliznici střev, označovanou jako mukóza. Zvláčňující látky zmírňují podráždění slizničních membrán tím, že na nich vytvářejí ochranný film.
Ochranný film pro trávicí trakt
Kůra jilmu červeného se často drtí na prášek, který po smíchání s vodou vytváří viskózní vrstvu slizu, jež zklidňuje a zvlhčuje tkáně. Podle Americké rostlinné farmakopeje (American Herbal Pharmacopoeia) má protizánětlivé, protidiareické, antioxidační, mírně projímavé a výživové účinky.
Zvláčňující látky (demulcenta) chrání sliznici trávicího traktu tím, že ji během průchodu zažívacím ústrojím obalují ochranným filmem, čímž zabraňují dráždivým účinkům škodlivin. Díky tomu mohou lidé jíst, aniž by se příznaky zhoršovaly.
„Hlavní využití jilmu červeného jako zvláčňujícího prostředku vychází z rozsáhlé historické lékařské literatury, která jeho použití doporučuje v široké škále případů, kde je žádoucí zklidnění podrážděných a zanícených sliznic a tkání,“ uvádí Americká rostlinná farmakopeje ve svém textu věnovaném této rostlině.
Dodává, že lékařská literatura poskytuje „řadu zdrojů, které jej popisují jako jeden z nejlepších a nejuniverzálnějších slizotvorných prostředků“.
Odkud pochází jilm červený?
Jilm červený je opadavý strom rostoucí v Severní Americe – především na Středozápadě a ve východních státech USA, ale také v Kanadě. Jeho kůra, zejména vnitřní bílá vrstva, se k léčebným účelům používá již od dob prvních osadníků. Tradičně byla považována za velmi cenný prostředek.
Jeden autor v roce 1863 poznamenal, že „různé formy jilmu červeného bylo možné najít v každé lékárně“.
Kůru lze žvýkat, připravit z ní čaj, rozemlít na jemný prášek a smíchat s vodou do podoby rosolovitého nápoje či polévky, případně ji užívat v kapslích.
Jilm červený byl podle knihy The Physio-Medical Dispensatory od Williama Cooka z roku 1869 využíván při celé řadě zánětlivých stavů a podráždění sliznic, a to nejen v trávicím traktu, ale i v dalších orgánech. Obklady z kůry se používaly zevně – například na rány nebo omrzliny – i vnitřně k léčbě průjmu a úplavice.
The Dispensatory of the United States of America, původně vydaná v roce 1833, popisuje jilm červený jako zvláčňující prostředek a doporučuje jej při úplavici, průjmech a onemocněních močových cest. Nápoj z jilmu červeného byl běžně užíván a dodnes se pije studený nebo teplý.
Mechanismus účinku
Existuje několik možných mechanismů, jimiž jilm červený působí, a které mohou vysvětlovat jeho schopnost zmírňovat příznaky v oblasti trávicího traktu.
Tím, že obaluje podrážděnou sliznici, vytváří v zažívacím traktu ochrannou vrstvu. Nepřímé důkazy navíc naznačují, že by mohl interagovat s lymfatickou tkání a ovlivňovat imunitní systém. Antioxidační a protizánětlivé vlastnosti jilmu červeného mohou rovněž přispívat ke změnám přímo ve sliznici.
Lékařský bylinář Richard Whelan na svých stránkách uvedl, že pozorování hojivých účinků jilmu červeného při vnější aplikaci na rány může napovědět, jak působí i uvnitř těla.
„Když se jilm červený rozmíchá ve vodě a nechá odstát, vznikne z něj mokrá, mazlavá, lepkavá hmota. A právě ta, jak pomalu prochází trávicím traktem až k vyloučení, funguje jako jemný, zklidňující a účinný obvaz,“ napsal ve svém blogovém příspěvku sdíleném s Epoch Times.
„Jakmile se u člověka objeví výrazný zánět výstelky střev, dojde k fyzické změně povrchové tkáně – zčervená, zdrsní se a je bolestivá, podobně jako odřenina. Jilm červený se k těmto podrážděným místům dokáže přichytit, alespoň dočasně, a tím jim poskytne tolik potřebný odpočinek od dalšího mechanického dráždění během průchodu tráveniny.“
Nedávné výzkumy naznačují, že kůra jilmu červeného interaguje s lidskými buňkami. Polysacharidy, které jsou její hlavní složkou, mohou vyvolávat složité reakce s imunitními strukturami jak na místní, tak systémové úrovni – kromě svého fyzikálně-mechanického působení.
Přečtěte si také:
Současné výzkumy
Novější studie naznačují, že jilm červený může přinášet potenciální přínosy při běžných chronických potížích, které jsou typické pro dnešní dobu. Výzkum je však zatím neúplný.
Výsledky ukazují, že v kombinaci s laktulózou, lékořicí a ovesnými otrubami zlepšuje jilm červený vyprazdňování, zmírňuje nutnost tlačení, upravuje konzistenci stolice, snižuje bolest břicha, nadýmání a celkové příznaky u osob trpících syndromem dráždivého tračníku. Tato kombinace byla bezpečná a bez vedlejších účinků.
Studie publikovaná v roce 2020 v časopise Nutrition Research sledovala 43 účastníků s různými zažívacími obtížemi, kteří užívali bylinnou směs obsahující jilm červený. Mezi dosažené výsledky patřilo:
- Zlepšení horních i dolních příznaků trávicího traktu – včetně poruch trávení, pálení žáhy, nevolnosti, zácpy, průjmu, bolestí žaludku a nadměrného odchodu plynů – o 40 až 60 procent.
- Zlepšení nálady, hladiny energie a kvality spánku o 60 až 80 procent.
- U téměř 60 procent účastníků se na konci 12týdenní studie prokázaly známky obnovy střevní sliznice.
- Propustnost střevní stěny se zlepšila u všech osob s normální stolicí, u 90 procent s tvrdou stolicí a u 66 procent s řídkou stolicí.
- Téměř polovina účastníků přestala pravidelně užívat inhibitory protonové pumpy (PPI), které snižují tvorbu žaludeční kyseliny.
- Jedna třetina účastníků byla schopna opět zařadit do jídelníčku potraviny, které dříve nesnášeli – včetně luštěnin, česneku, cibule a kořeněných jídel.
- U účastníků došlo k výraznému nárůstu zdraví prospěšných střevních bakterií.
Je třeba poznamenat, že inhibitory protonové pumpy patří mezi nejčastěji předepisovaná léčiva ve Spojených státech, přičemž jsou spojována s celou řadou nežádoucích účinků – od zlomenin, osteoporózy a bolestí hlavy až po závratě a infekce horních cest dýchacích.
Přes všechny slibné výsledky však zůstává samostatný účinek jilmu červeného nadále ne zcela objasněn.
Ohrožené zásoby jilmu červeného
Navzdory svému slibnému účinku nejsou bylinkáři vždy nadšení z doporučování jilmu červeného. Podle bylinkářky a autorky Rosalee de la Forêt je tento strom do určité míry ohrožen kvůli chorobě, která napadá jilmy.
„Je důležité, aby pocházel z místa, kde je pěstován udržitelně,“ uvedla pro Epoch Times. „Musíme s touto rostlinou zacházet opatrně a pomáhat jí, aby se mohla dál rozvíjet – ne ji bezhlavě sklízet. Právě z tohoto důvodu dávám často přednost proskurníku lékařskému. Snadno se pěstuje, lze jej průběžně doplňovat na zahradě a má výborné zvláčňující účinky.“
Další bylinou se srovnatelnými vlastnostmi je podle de la Forêt také kořen lékořice. Zvláčňujícím účinkem disponuje rovněž aloe vera. Všechny tyto možnosti mohou zklidnit a ochladit trávicí trakt – což je podle ní prospěšné při vředech, ulcerózní kolitidě, akutním průjmu, otravách jídlem nebo silných zažívacích potížích.
„Přestože existují jiné prostředky, které mohou mít podobné přínosy a netrpí takovou nedostupností jako jilm červený, neznám nic, co by dokázalo tak rychle a účinně ‚zalepit‘ vnitřní ránu,“ uvedl bylinář Richard Whelan. „(V naší klinice jsme našli dodavatele, který garantuje, že bylina je sbírána udržitelným způsobem.)“
Washingtonová, která nyní působí jako specialistka na funkční diagnostickou výživu, uvedla, že jilm červený doporučuje zejména klientům s bolestmi žaludku nebo refluxem. Každý, kdo užívá předepsané léky, by se však měl před užíváním jilmu červeného či jiných bylin poradit se svým lékařem.
„Jsem velkou příznivkyní jilmu červeného,“ řekla. „Ale aloe vera je mým dalším oblíbeným prostředkem při potížích se zažíváním. Uklidní trávicí trakt a celkové podráždění.“
–ete–
