Berlínský Senát musí znovu rozhodnout o odpovědi na parlamentní dotaz AfD týkající se 20 nejběžnějších křestních jmen německých podezřelých v případě trestných činů spáchaných noži.
Rozhodl o tom berlínský ústavní soud ve středu těsnou většinou pěti hlasů proti čtyřem v řízení, které zahájil poslanec AfD v Berlínském parlamentu. Odmítnutí odpovědi Senátem, odůvodněné rizikem identifikace, nebylo podle soudu přesvědčivé. (Az.VerfGH 67/24)
Obecně sice právo na ochranu osobních údajů omezuje i parlamentní právo na informace, zdůraznil ústavní soud Berlína. V tomto konkrétním případě však „předpoklad relevantního rizika identifikace pro konkrétní jednotlivce“ nevyvolával dojem, že by byl opodstatněný.
Senát tedy nedostatečně odůvodnil svůj odmítavý postoj, a tím porušil ústavně zaručené právo poslanců na kladení dotazů. Musí tedy znovu rozhodnout o odpovědi na dotaz AfD.
Senát: Odpověď na dotaz je „ústavně zakázaná“
Rozhodnutí, které bylo vydáno již 13. května, bylo těsné. Čtyři z devíti soudců sepsali zvláštní stanovisko, v němž došli k úplně odlišnému závěru. Podle nich by zveřejnění seznamu křestních jmen porušilo lidskou důstojnost a bylo by diskriminační. Odpověď na dotaz byla pro Senát „ústavně zakázaná“.
Ústavní soud také zdůraznil, že se na základě formálních právních důvodů v souladu s ustálenou judikaturou opíral výhradně o argumenty předložené účastníky před zahájením řízení.
Až během projednávání řízení Senát uvedl, že z obavy před „paušálním znehodnocením německých občanů s údajně migračním původem“ se rozhodl neodpovědět na tento dotaz. Tyto úvahy však při rozhodování nehrály roli.
Konkrétně se v tomto řízení podle soudu jednalo o písemný dotaz poslance AfD, který požadoval informace o všech trestných činech spáchaných nožem, které byly v roce 2023 evidovány v hlavním městě.
Mimo jiné požadoval seznam 20 nejběžnějších křestních jmen podezřelých s německým státním občanstvím. Senát na tento dotaz odpověděl v drtivé většině, ale seznam nejběžnějších jmen odmítl poskytnout.
(S přispěním afp)
–etg–
