Analytický komentář
Případ kryptoměny převedené na účet Ministerstva spravedlnosti přitahuje pozornost v mnoha ohledech. Jedním z nich je navrácení výpočetní elektroniky v původním stavu Tomáši Jiřikovskému letos v lednu, kterému však předcházel „soudní boj“ o smazání či nesmazání paměťových zařízení kvůli obavám z opětovného zneužití či otevření spícího účtu.
Teprve 8. ledna zrušil Krajský soud v Brně rozhodnutí o zabavení chytrých telefonů, iPadů, notebooků, flash disků a serverů, které využíval Tomáš Jiřikovský, odsouzený k devíti letům odnětí svobody ve věznici s ostrahou. Soud mu vrátil zabavené věci, aniž by smazal jejich paměť.
Několik měsíců nato, 7. března 2025, otevírá soudní znalec bez přítomnosti notáře bitcoinovou peněženku Tomáše Jiřikovského a z ní potom, už za přítomnosti notáře a náměstka ministra spravedlnosti, posílá na účet Ministerstva spravedlnosti ČR v několika transakcích 468,468 bitcoinů, které jsou s odstupem času směněny za necelou jednu miliardu korun.
Poté na veřejnost začínají skrze média pronikat informace o případu Jiřikovského, který tvrdí, že informace unikají z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Z analýzy průběhu soudního řízení pomocí portálu infoSoud je patrné, že byl soudní spis k případu Jiřikovského 15. dubna 2025 skutečně odeslán Národní centrále proti organizovanému zločinu, konkrétně na expozituru v Brně.
Otázky
Případ otevření bitcoinové peněženky a převodu kryptoměny vyvolal v médiích řadu otázek. Kolik v otevřené peněžence bylo financí? Když byla otevřena, kam z ní byly finance (kromě účtu Ministerstva spravedlnosti) převedeny?
Zásadní je zejména skutečnost, že soud Jiřikovskému vrátil veškerou výpočetní techniku a paměťové disky, pomocí nichž měl provádět trestnou činnost a kde mohl mít uložené přístupové informace k bitcoinovým účtům. Ze soudního rozhodnutí je patrné, že rozhodnutí zabavit a smazat paměť výpočetního hardwaru zrušil Nejvyšší soud.
Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že zajištěná elektronika byla použita ke spáchání trestné činnosti, jíž byl obviněný uznán vinným.
Krajský soud v Brně ještě v roce 2022 k zabavení techniky uváděl, že „provedeným dokazováním bylo zjištěno, že zajištěná elektronika byla použita ke spáchání trestné činnosti, jíž byl obviněný uznán vinným, neboť byly nalezeny zdrojové kódy, databáze tržiště Sheep Marketplace, e-mailové komunikace a další skutečnosti jednoznačně svědčící pro závěr, že uvedené věci nemohou být obviněnému vráceny bez toho,
aniž by byla zničena veškerá data v elektronice obsažená“.
„Při vrácení daných věcí obviněnému by mohl jejich datový obsah sloužit k dalšímu páchání obdobné trestné činnosti či mohl obviněnému umožnit odčerpání dalšího (dosud nezjištěného) výnosu z této [trestné činnosti],“ dodával soud.
A současně upozorňuje, že „zajištěná elektronika může obsahovat i další dosud nezjištěné informace, kódy či klíče, které jsou nezbytné k přístupu k virtuální měně či úložištím, na nichž mohou být uloženy další nelegálně získané výnosy, které se dosud nepodařilo zajistit, a nelze vyloučit ani páchání další trestné činnosti obviněným.“
Byly nalezeny zdrojové kódy, databáze tržiště Sheep Marketplace, e-mailové komunikace a další skutečnosti jednoznačně svědčící pro závěr, že uvedené věci nemohou být obviněnému vráceny bez toho, aniž by byla zničena veškerá data v elektronice obsažená.
Policie, jejíž analýzu si soud vyžádal, uvádí, že „policejní orgán je schopen zničit pouze veškerá data v elektronice obsažená“, protože z důvodu šifrování nemůže analyzovat, zda se v paměti nenacházejí zmiňovaná nežádoucí data.
Podle zjištění deníku Info.cz probíhalo otevření bitcoinové peněženky bez přítomnosti notáře a náměstka ministra spravedlnosti. Náměstek Radomír Daňhel deníku sdělil, že když se 7. března dostavili na jednání „tak už byl přítomný znalec, právní zástupce dárce a notář. A všechny tyto děje se odehrály před tím, než jsme přišli“.
Podle úředního zápisu byl notář na schůzku přizván až po otevření peněženky. Peněženku měl otevřít soudní znalec Jiří Berger za přítomnosti Tomáše Jiřikovského. Náměstkovi údajně sdělili, že technika byla už zastaralá a její zprovoznění trvalo třicet hodin, a proto znalec s dárcem začali bez nich dříve, aby tam notář se zástupci ministerstva nemuseli „tak dlouho sedět“, uvedl deník SeznamZprávy.
V médiích se spekuluje zejména nad otázkou, co se dělo během oněch třiceti hodin, a zda během té doby probíhaly další převody bitcoinů na soukromé účty Jiřikovského.
Pojďme se níže podrobněji podívat na časovou osu událostí a pozadí soudního procesu.
Časová osa
2013 – Jiřikovský podle soudu obchoduje s drogami a krade kryptoměnu
Vzat do vazby (není známo datum)
2016 – duben – zatčen NCOZ (zdroj)
2017 – březen – zahájeno soudní řízení
2017 – odsouzen (nepravomocně)
2019 – odsouzen (pravomocně) na 9 let
2021 – podmínečně propuštěn z vězení po odpykání poloviny trestu (zdroj Deník N)
2022 – soud rozhoduje o smazání paměti zabavené elektroniky (Jiřikovský se odvolal)
2025:
8. ledna – soud ruší rozhodnutí o smazání paměti zabavené elektroniky a vrací ji Jiřikovskému
7. března – bitcoiny přesunuty na účet Ministerstva spravedlnosti (zdroj ČT24)
15. dubna – soudní spis Jiřikovského odeslán Národní centrále proti organizovanému zločinu
28. května – začínají do médií pronikat zprávy o pozadí transakce
30. května – ministr spravedlnosti rezignuje na svůj post
5. června – Tomáš Jiřikovský údajně opustil republiku a vycestoval do Asie (zdroj Neovlivní)
Rozsudek za zpronevěru, prodej drog a držení zbraní
Obžalovaný Tomáš Jiřikovský byl v roce 2017 odsouzen (pdf) k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let za „zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a
psychotropními látkami a s jedy“, „zvlášť závažný zločin zpronevěry“, „přečin nedovoleného ozbrojování“. Rozsudek potvrdil Vrchní soud v Olomouci v květnu 2018.
Zajištěny u něj byly nelegálně držené brokovnice, pistole, pušky a stovky ostrých nábojů.
Odcizit měl podle soudu celkem 840,70 bitcoinu (BTC) v hodnotě více než 16 milionů korun (soudní přepočet z aktuálního kurzu BTC v roce 2013). Dle rozsudku měl dále zprostředkovat prodej návykových látek za provizi přesahující nejméně jeden milion korun. Během vyšetřování u něj byly také zajištěny nelegálně držené brokovnice, pistole, pušky a stovky ostrých nábojů.
Odsouzena byla v roce 2019 také jeho žena E. Jiřikovská (pdf) k odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců podmíněně se zkušební dobou v trvání dvou let za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti tím, že umožnila obžalovanému převody odcizených financí na bankovní účty.
O vrácení elektroniky a dat rozhodl Nejvyšší soud
Z analýzy soudních usnesení je patrné, že o zabavení a smazání paměti výpočetní techniky rozhodl Krajský soud v Brně v květnu 2022 a jeho rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Olomouci.
Jejich rozhodnutí však zrušil Nejvyšší soud a případ v roce 2023 vrátil znovu na Krajský soud v Brně k dalšímu projednání. Brno rozhodlo po dvou letech v lednu 2025, že Jiřikovskému výpočetní techniku vrátí bez smazání dat.
Pro navrácení techniky bylo tedy klíčové rozhodnutí soudního senátu Nejvyššího soudu vedené soudcem Petrem Škvainem.
Níže nabízíme k nahlédnutí a výzkumu rozsudky v případu:
Ve věci trestné činnosti
Rozsudek – Krajský soud v Brně – 9. 10. 2017 (pdf) 50T 4/2017-3857
Rozsudek – Vrchní soud v Olomouci – 30. 5. 2018 (!nenalezen!) 5To 8/2018
Rozsudek – Krajský soud v Brně – 3. 9. 2019 (pdf) 50T 4/2017-4300
Ve věci zbavení výpočetní techniky a smazání dat
Usnesení – Krajský soud v Brně – 9. 5. 2022 (!nenalezen!) 50T 4/2017-4518
Usnesení – Vrchní soud v Olomouci – 11. 10 2022 – (!nenalezen!) 50Tdo 40/2022-4550
Usnesení – Nejvyšší soud – 4. 5. 2023 (!nenalezen!) 11Tdo 323/2023
Usnesení – Nejvyšší soud – 26. 7. 2023 (pdf) 11Tdo 324/2023-4650
Usnesení – Krajský soud v Brně – 8. 1. 2025 (pdf) 50T 4/2017-4776
