Po krachu velké naděje Evropy, společnosti Northvolt, zůstává kontinent závislý na čínských dovozech materiálů pro výrobu baterií.
Evropská unie si neochvějně klade za cíl zakázat prodej nových benzinových a naftových vozidel do roku 2035. Budoucnost Evropy bez emisí je tedy úzce spjata s elektromobily a zejména s bateriemi, které je pohánějí.
Podle některých analytiků je však ohrožen paralelní cíl EU vyrábět tyto baterie vlastními silami a vyhnout se závislosti na Číně.
Evropa je totiž na baterie – od materiálů až po výrobu – z velké části závislá na Komunistické straně Číny (KS Číny).
„Baterie jsou nezbytné pro většinu toho, co dnes v každodenním životě děláme,“ uvedl pro Epoch Times Steve Christensen, výkonný ředitel Responsible Battery Coalition.
„Takže dovolit zahraničnímu ekonomickému soupeři, který se neřídí tržními pravidly, aby s námi soutěžil, je trochu šílené.“
Evropa se musí postavit realitě
Minulý měsíc uvedli pro deník Financial Times zástupci francouzské těžební společnosti Eramet, která vyrábí kovy používané při výrobě baterií, a generální ředitel firmy Umicore, která se specializuje na výrobu a recyklaci bateriových materiálů, že snaha vybudovat zcela autonomní evropský bateriový průmysl nemůže fungovat.
Christel Boriesová, která donedávna zastávala funkci generální ředitelky společnosti Eramet, zmínila, že Evropa musí být „realistická“, protože Čína se po dvě desetiletí věnovala zdokonalování své bateriové technologie a nyní je o „obrovský“ krok napřed.
Bart Sap, generální ředitel belgicko-francouzské společnosti Umicore, dodal: „Musíme Čínu přizvat ke spolupráci na výrobě v Evropě. Jinak riskujeme, že se staneme závislí v oblasti mobility.“
EU se pokusila tuto závislost na Číně prolomit a velké naděje vkládala do výrobce baterií Northvolt, který měl být světlem na konci tunelu.
Společnost Northvolt, kterou založili bývalí manažeři Tesly, si dala za cíl stát se evropskou „gigatovárnou“ vlastněnou evropskými investory, vyrábět lithium-iontové články ve velkém a do roku 2030 ovládnout 25 procent evropského trhu s bateriemi.
Lithium-iontové baterie, používané v široké škále elektronických zařízení – od chytrých telefonů po notebooky – jsou také hlavním zdrojem energie pro elektromobily díky své vysoké energetické hustotě, nízké hmotnosti a možnosti opakovaného nabíjení.
Proces jejich montáže, který je kapitálově velmi náročný, se však ukázal být pro Evropu příliš složitý.
Dne 12. března společnost Northvolt oznámila, že po „vyčerpávajícím úsilí najít všechny dostupné cesty k zajištění finančně a provozně životaschopné budoucnosti“ podala návrh na bankrot ve Švédsku.
Předcházelo tomu dřívější zahájení řízení o ochraně před věřiteli podle kapitoly 11 ze strany americké pobočky Northvoltu v Kalifornii kvůli rostoucím ztrátám a přetrvávajícím výrobním potížím.
„EU zůstává na správné cestě“
Navzdory bankrotu zůstává Evropská unie odhodlána plnit své ambiciózní cíle v oblasti výroby baterií a elektromobilů.
V rámci Zelené dohody pro Evropu nebude od roku 2035 možné prodávat nové vozy, které produkují emise oxidu uhličitého. To v praxi znamená zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v EU. Opatření je součástí snahy o elektrifikaci dopravy a naplnění klimatických cílů.
Evropská bateriová aliance, kterou v roce 2017 založila Evropská komise, si jako politický cíl stanovila, že do roku 2030 budou evropští výrobci pokrývat 90 procent roční poptávky EU po bateriích.
Mluvčí Evropské komise sdělila Epoch Times e-mailem, že Unie „nadále činí významný pokrok směrem ke strategickému cíli pokrýt 90 procent evropské roční poptávky po bateriích pokryté produkcí v EU do roku 2030“.
„Na základě aktuálních oznámení v odvětví se předpokládá, že instalovaná kapacita výroby bateriových článků v roce 2030 dosáhne 892 GWh. Při odhadované poptávce mezi 890 a 998 GWh v témže roce zůstává EU na cestě k dosažení tohoto ambiciózního cíle,“ sdělila.
Podle zprávy washingtonské neziskové organizace The Institute For Energy Research odebírají evropští výrobci automobilů své baterie od jihokorejských společností LG Energy Solution a Samsung, a také od čínského světového lídra, společnosti CATL.
Naproti tomu německý státní výzkumný ústav Fraunhofer ISI v březnu publikoval studii v časopise Nature, která uvádí, že nedostatečná kapacita domácí výroby baterií v Evropě je pravděpodobnější než její naplnění.
Dále zmiňuje, že poptávka po bateriových článcích v Evropě pravděpodobně poroste ambiciózním tempem až na minimálně 1,0 TWh do roku 2030.
„Mocenský tah KS Číny“
Michael Ashley Schulman, investiční ředitel společnosti Running Point Capital Advisors, sdělil Epoch Times e-mailem, že evropský sen o bateriích právě „zkratoval“.
„Bankrot Northvoltu nezasáhl jen účetní bilanci firmy – odpálil vlajkovou loď kontinentální fantazie o nezávislosti na poli elektromobilů,“ říká.
„Čína neovládá jen samotnou výrobu bateriových článků (asi 80 až 85 procent), ale také surovinové a zpracovatelské řetězce – a stále více i oblast duševního vlastnictví.“
„Zatímco ropa kdysi dala OPECu [Organizace zemí vyvážejících ropu] geopolitickou váhu, lithium-iontové baterie se nyní rýsují jako mocenský tah KS Číny.“
Dodává, že zelená transformace Evropy je nyní „rukojmím čínského exportu, který může být přesměrován nebo omezen jediným tahem politbyra“.
Lithium-sírové baterie
Jednou ze společností, která tvrdí, že tuto výzvu zvládne, je americká firma Lyten, jež vyrábí bateriovou technologii na bázi lithium-síry.
Tato baterie zcela eliminuje potřebu kritických nerostných surovin jako nikl a kobalt, které jsou závislé na čínských dodavatelských řetězcích.
Keith Norman, ředitel pro udržitelnost ve společnosti Lyten, sdělil pro Epoch Times, že suroviny pro lithium-sírové baterie lze potenciálně získávat a vyrábět lokálně – v Severní Americe nebo Evropě.
Norman dále podotýká, že firma odkoupila část aktiv společnosti Northvolt v Kalifornii poté, co Northvolt podal návrh na bankrot podle kapitoly 11.
Dodává, že hlavní hodnotovou nabídkou Northvoltu byla „nezávislost na Číně“, postavená na obnově dodavatelského řetězce lithium-iontových baterií v Evropě.
„Takže se museli vrátit do typického dodavatelského řetězce přes Čínu – jako všichni ostatní, kdo pracují s lithium-iontem – s tím, že jakmile se firma rozjede, bude to postupně přesměrováno jinam. Ale ta závislost tam byla už od začátku,“ vysvětluje.
„My [USA a Evropa] nevyhrajeme a nezískáme globální postavení v oblasti baterií tím, že se budeme snažit znovu vytvořit to, co udělala Čína s lithium-iontovými bateriemi.“
„Otázka národní bezpečnosti“
Výkonný ředitel organizace Responsible Battery Coalition Steve Christensen říká pro Epoch Times, že i když je bateriový byznys sám o sobě velmi náročný, širší problém spočívá spíše v tom, co dělá Čína „aby omezila přístup k surovinám, než v jednotlivých firmách nebo skupinách firem, které mohou zkrachovat“.
Výroba baterií pro elektromobily po celém světě ve velké míře závisí na lithium-iontu, kobaltu a dalších surovinách, jejichž těžba, zpracování a distribuce jsou převážně v rukou čínských firem.
Podotýká však, že vybudování domácí produkce znamená „čekání pět až patnáct let, někdy i dvacet let, než důl začne nakupovat a dodávat materiál v průmyslovém měřítku“.
A i když k tomu dojde, duševní vlastnictví potřebné ke zpracování zůstává téměř výhradně v čínských rukou.
Zmiňuje, že kdyby radil Evropské unii, doporučil by jí, aby označila všechny materiály pro všechny typy baterií za kritické, „protože baterie jsou naprosto klíčové a vnímáme to jako otázku národní bezpečnosti“.
Christensen říká, že Čína omezila vývoz bateriových materiálů na Západ, protože nechce, aby jiné země tyto materiály zpracovávaly – chce prodávat hotové výrobky.
Také varuje, že jedním ze způsobů, jak by Čína mohla zhatit budování domácího dodavatelského řetězce, by bylo zaplavit trh nekvalitními surovinami za velmi nízké ceny, čímž by změnila ekonomické podmínky na trhu a zlikvidovala konkurenci.
„Jak s tím máme soupeřit?“
John Ellmore, editor a mluvčí portálu Electric Car Guide, sdělil Epoch Times e-mailem, že pád Northvoltu byl „geopolitickým budíčkem“.
„Západ to nedokáže dohnat. I když se projekty jako Northvolt rozběhnou, čelí vyšším nákladům na energie, přísnějším regulacím a opatrnosti investorů,“ konstatuje.
„Tak jak s tím máme soupeřit?“
Společnost Northvolt na žádost Epoch Times o komentář nereagovala.
–ete–
