Epoch Times Česko ČTK

a 5. 7. 2025

Vláda se pravděpodobně u Ústavního soudu (ÚS) postaví proti podnětu na zrušení částí zákonů o očkování proti covidu-19 a o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, které by vedlo ke zmírnění pravidel pro náhradu újmy v důsledku očkování. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici a ve středu ho projedná vláda. Ústavní soud řízení vede kvůli návrhu Nejvyššího soudu (NS), který k němu dospěl při své rozhodovací činnosti.

K řízení u ÚS vedl spor, v němž žalobce uplatňuje nárok na náhradu újmy na zdraví, která mu vznikla v důsledku očkování proti onemocnění covidu-19. Kvůli tomu, že se u něj rozvinula myokarditida, žádá žalobce od státu náhradu za vytrpěnou bolest ve výši 250.000 korun, dalších 7,5 milionu korun požaduje za ztížení společenského uplatnění a 67.000 korun za ztrátu na výdělku.

Ministerstvo zdravotnictví žádosti nevyhovělo, jeho rozhodnutí potvrdily Obvodní soud pro Prahu 2 i Městský soud v Praze. Nejvyšší soud ale dospěl k názoru, že nemůže zatím rozhodnout o dovolání, protože právní úprava je v takovém rozporu s ústavním pořádkem, že jej nelze překlenout právním výkladem.

Covidový předpis počítá s tím, že stát nahradí újmu způsobenou očkováním, pokud je jeho následkem zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztráta na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Zákon současně odkazuje na obecný předpis o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který počítá v napadené části s náhradou také jen v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví očkovaného.

NS s odkazem na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně či judikaturu ÚS argumentuje, že náhrada za poškození zdraví způsobené očkováním má být spravedlivá, což podle něj formulace obou předpisů neumožňuje. Podle NS je v rozporu s ústavním pořádkem ČR požadavek na to, aby ublížení na zdraví bylo zvlášť závažné.

Ministerstvo zdravotnictví při posouzení vstupu do řízení uvedlo, že považuje za vhodné a potřebné, aby se kabinet procesu u ÚS zúčastnil. Vláda měla podle materiálu do řízení vstoupit a navrhovat, aby ÚS návrh na zrušení ustanovení odmítl či zamítl.

Související témata

Přečtěte si také

Karel Řehka
Armáda komentuje vyšetřování sběru dat Vojenskou policií, poslanec Růžička chce vidět spis

Generální štáb Armády ČR potvrdil, že převzal spis k vyšetřování armádního cvičení sběru dat z civilních cílů a že byl postoupen ke kázeňskému projednání. Poslanec Růžička jej chce vidět.

Havlíček: První malý modulární reaktor v Česku může být v Moravskoslezském kraji

První malý modulární reaktor v Česku by mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji. Stavět by se mohl začít roku 2035. Novinářům to dnes na konferenci Strojírenství Ostrava 2026 řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Zdenek Poul
Dodavatel dronů FPV Space dvakrát neuspěl u Ústavního soudu kvůli vyšetřování Vojenské policie, obvinění odmítá jako účelová

Dodavatel Skupiny D, firma FPV Space, se ohradila proti prohlídce prostor a zmrazení financí na jejich účtu u Ústavního soudu. Jedná se o případ podezření z „vyvádění peněz“ ze sbírky Nemesis.

Soud zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Parkanové kvůli nezákonnému stíhání v kauze CASA

Pražský městský soud dnes pravomocně zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté nezákonné trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA

Tři během několika týdnů. Na Milion chvilek míří žaloba místopředsedy Trikolory

Proti spolku Milion chvilek podnikly právní kroky už tři osobnosti. Kromě Vachatové a Bystroně informoval o podání žaloby i místopředseda Trikolory kvůli neoprávněnému použití jím pořízené fotografie.

Komunistický režim v Číně omezil přístup médií při Trumpově návštěvě

Čína odepřela vstup do země zaměstnancům Epoch Media Group a dalším zhruba 20 členům tiskového sboru Bílého domu při příležitosti Trumpovy návštěvy.

Brněnští vědci popsali bod zlomu při vývoji buňky, který by mohl pomoci při výzkumu rakoviny

Vědci z brněnských výzkumných pracovišť popsali klíčový moment, který rozhoduje o dalším vývoji v buňce.

Karel IV. a Paříž: Proč byl český král intelektuálním gigantem své doby?

Přesně před 710 lety se narodil Karel IV., jeden z nejvýznamnějších panovníků vrcholného středověku vůbec. Jak se ale stal tak jedinečným vládcem?

Hrad Tratzberg: Živoucí legenda v tyrolských Alpách

Tyrolský hrad Tratzberg okouzluje gotickými sály, renesanční výzdobou i virtuální cestou do minulosti za vlády Habsburků.