Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) oznámila, že přezkoumá „Energiewende“ – energetickou transformaci – s cílem získat realistický pohled na současnou situaci. Součástí probíhajícího monitoringu má být mimo jiné vyhodnocení stavu bezpečnosti dodávek energie a finanční dostupnost přechodu na bezemisní energetiku. Jakákoliv změna však bude čelit opozici koaličního partnera SPD.
Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky pověřilo na konci června několik specializovaných institutů vypracováním takzvané monitorovací zprávy pro „nové nasměrování energetické transformace“, informoval v pátek deník Frankfurter Allgemeine. Návrh výsledků má být zveřejněn na konci července. Důsledky mohou mít zásadní dopad na budoucnost energetické politiky. Je možné, že dojde ke změnám v cílech rozvoje větrné a solární energie.
Německo si stanovilo za cíl dosáhnout nulových emisí do roku 2045. Masivní výstavba solárních a větrných zdrojů však přináší německé síti zvýšenou míru nestability v elektrizační síti a intenzivní přetoky nadbytečné elektřiny do sousedních zemí.
Obnovitelné zdroje nejsou zadarmo
Reichová nastoupila do úřadu po Robertovi Habeckovi ze strany Zelení, která prosazovala rozsáhlé rozšíření fotovoltaických a větrných elektráren. Rekordní nárůst obnovitelných zdrojů měl Německu zajistit levnější elektřinu a rychlou dekarbonizaci energetiky. Zdá se, že Reichová chce nyní dát nastolenému kurzu na obnovitelné zdroje jisté mantinely a pohled Zelených nesdílí.
„Mě neuslyšíte říkat, že slunce neposílá účty. Je to stejně šílené jako prosté,“ prohlásila politička nedávno na konferenci Federace německého průmyslu (BDI). Poukázala na vysoké náklady na rozšíření a modernizaci sítě, které jsou nezbytné pro energetickou transformaci. „Provozovatelé sítí postavili to, co jim nařídila vláda. To se odráží v poplatcích za síť, které jsou založeny na zcela nereálném a nadměrném cíli v oblasti obnovitelných energií,“ řekla.
Podle ministryně musí být rozšiřování obnovitelných zdrojů energie (OZE) realizováno s ohledem na rozvodnou síť, a ne naopak. Zdůraznila také, že ti, kteří z obnovitelných zdrojů energie těží, tedy provozovatelé větrných a solárních elektráren, musí nést větší odpovědnost. Za tímto účelem navrhuje, aby Spolková síťová agentura prošetřila, zda by tito provozovatelé měli v budoucnu nést větší část nákladů na rozšiřování rozvodné sítě.
Německý zákon o obnovitelných zdrojích energie v současnosti počítá s celkovou instalovanou kapacitou solární energie ve výši 215 gigawattů (GW) do roku 2030. V Německu jsou nyní v provozu solární elektrárny s celkovým maximálním výkonem přibližně 107,5 GW. Od příštího roku se proto počítá se zvýšením přírůstku fotovoltaiky o 22 GW ročně.
V závislosti na výsledcích monitoringu by mohlo dojít i na debatu o možném moratoriu na rozvoj obnovitelných zdrojů. Ministerstvo hospodářství jasně vymezilo cíle monitoringu. „Při zohlednění klimatických cílů je hlavním principem důsledné zaměření na nákladovou efektivitu a bezpečnost dodávek ve všech oblastech,“ uvedl mluvčí ministerstva.
Tento monitoring je zakotven v koaliční smlouvě mezi SPD a CDU/CSU. Podle ní mají být „do letních prázdnin roku 2025 přezkoumány očekávaná spotřeba elektřiny, stav bezpečnosti dodávek, rozšíření elektrických sítí, rozvoj obnovitelných zdrojů, digitalizace a rozvoj vodíkových technologií jako základ pro další politické kroky“.
Sobotní přetok 18,2 GW
Nestabilní výroba energie z obnovitelných zdrojů již nyní způsobuje provozovatelům rozvodných sítí potíže, například v podobě špiček v odběru energie. Ty se vyskytují především kolem poledne, kdy více než 5 milionů fotovoltaických systémů dosahuje svého denního maximálního výkonu.
V sobotu 5. července produkovalo Německo ve špičce až o 21 GW více elektřiny, než spotřebovávalo. To je výrazný problém, protože výroba a spotřeba musí být vyvážené. Zdaleka největší podíl na výrobě sobotního proudu měly solární elektrárny, z nichž mnohé dodávaly energii do sítě bez regulace.
Sobotní obloha přitom byla částečně zatažená, takže fotovoltaické zdroje ještě nedosahovaly svého plného výkonu. Výsledkem nadprodukce bylo, že odpoledne „teklo“ z Německa do sousedních zemí 18,2 GW. To odpovídá výkonu víc než 8 dvoublokových Temelínů.
Kromě toho musí v takových scénářích provozovatelé přenosových sítí stále častěji zasahovat prostřednictvím tzv. redispečinku, aby zajistil rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Při nadměrné produkci elektřiny může například správce sítě instruovat registrované provozy (tzv. služby výkonové rovnováhy), aby zvýšily spotřebu. V sobotu portál „netztransparenz.de“ zaznamenal celkem 101 takovýchto zásahů. To je více než dvakrát tolik než v běžný den. Za tyto služby musí správce sítě platit.
Nadmíra OZE v síti škodí
Po rozsáhlém výpadku proudu v Česku 4. července se objevily spekulace, že za pád fázového vodiče, který měl výpadek odstartovat, mohou mohutné přítoky elektřiny z Německa a obnovitelné zdroje. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček tuto možnost o víkendu popřel. Podle něj je potřeba modernizovat přenosovou i distribuční soustavu.
Že za výpadek nemohou německé fotovoltaiky, potvrdil serveru Novinky.cz i ředitel strategie brněnského EGU Michal Macenauer. Dodal však, že se zvyšujícím se podílem OZE v síti stoupá i její nestabilita, protože obnovitelné zdroje vytlačují regulující zdroje jako plyn, uhlí a jádro. „Od jisté úrovně obnovitelných zdrojů je jejich provoz v soustavě bez přijetí velmi nákladných opatření nebezpečný,“ uvedl.
Výroba z obnovitelných zdrojů podle něj posunuje limity přenosové soustavy a činí ji labilnější, což se projevilo v případě španělského blackoutu.
Všechny tyto problémy s obnovitelnými zdroji mají podle něj řešení, ale je třeba počítat s tím, že nejsou vůbec levná. Náklady na integraci OZE do rozvodných sítí jsou podle něj „násobkem nákladů instalačních“. „Všichni z oboru to víme, ale mlčíme,“ poznamenal Macenauer.
Námitky přijdou z koalice
V Německu Reicheová plánuje rozšířit těžbu plynu a na něm postavit výrobu elektřiny. Podle koaliční smlouvy mezi CDU a SPD mají být do roku 2030 postaveny nové plynové elektrárny s celkovým výkonem až 20 GW. Ministryně dokonce projevila jistou otevřenost k návratu jaderné energie, v „protiatomovém Německu“ velmi citlivé téma.
Na začátku svého funkčního období se ještě vyslovovala proti návratu k jaderné energetice. V červnu se však zúčastnila jako pozorovatelka jednání Jaderné aliance a stále častěji hovoří o technologické otevřenosti, včetně malých modulárních reaktorů (SMR), tedy menších reaktorů nové generace.
Proti možnému přehodnocení energetické transformace a revizi německých klimatických cílů ze strany Reicheové se však staví její koaliční partner SPD, který nesouhlasí s výroky ministryně.
„Koaliční dohoda platí pro celou koalici, a tedy i pro spolkovou ministryni hospodářství. Usilujeme o dosažení klimatické neutrality do roku 2045,“ uvedl pro magazín Stern Esra Limbacher, místopředseda parlamentní frakce SPD odpovědný za klimatickou politiku.
„Německo se ke svým klimatickým cílům hlásí. Kdo je nyní chce oslabit, neohrožuje jen politickou důvěryhodnost, ale také naši odpovědnost vůči budoucím generacím,“ potvrdil Jakob Blankenburg, mluvčí frakce SPD pro klimatickou politiku.
Reicheová naopak získala podporu od místopředsedy CDU Michaela Kretschmera. „Katherina Reicheová je uznávaná odbornice na energetiku,“ řekl saský premiér pro Stern. Zopakoval svůj názor, že by stačilo, kdyby Německo dosáhlo klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050. „Je důležité využít její expertizu a brát realitu vážně.“
Sama politička se nedávno vyslovila pro „sladění“ německé klimatické politiky s „mezinárodními cíli“, což znamená posunutí cílového roku na 2050. Ačkoli, jak sama přiznala, „to není uvedeno v koaliční dohodě“, je podle ní nyní třeba posoudit, „co je proveditelné a v jakém časovém rámci“.
– etg –
