Spojené státy uvalily nové sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela a další vysoké představitele země za porušování lidských práv. Opatření zahrnují omezení vydávání víz. Uvedl to na sociální síti X americký ministr zahraniční Marco Rubio. Rozhodnutí přichází symbolicky v den výročí největších protestů na Kubě za poslední desetiletí, upozornila agentura AP.
USA uvalí vízová omezení také na soudní a vězeňské představitele, kteří nesou odpovědnost za nespravedlivé věznění a mučení demonstrantů z července 2021 nebo se na něm podíleli.
Protesty se uskutečnily 11. a 12. července roku 2021 a nebyly vedeny opoziční skupinou. Upozornily na hloubku kubánské hospodářské krize. Protesty začaly po opakovaných výpadcích elektřiny v Havaně a dalších městech. Zemřel při nich jeden muž a některé demonstrace skončily vandalismem. Lidskoprávní organizace odhadují, že bylo zatčeno více než 1000 osob, vláda ale žádné oficiální údaje neposkytla.
Rubio uvedl, že USA budou i nadále hájit lidská práva a základní svobody kubánského lidu a jasně dají najevo, že žádné nelegitimní diktátorské režimy nejsou „na naší polokouli“ vítány. Vláda prezidenta Donalda Trumpa zaujala vůči kubánské vládě tvrdší postoj, než předchozí administrativa Joea Bidena.
Kromě kubánského prezidenta se sankce vztahují také na ministra obrany Álvara Lópeze Mieru a ministra vnitra Lázara Álvareze Casase.
Krátce po oznámení se zástupkyně ředitele amerického oddělení na kubánském ministerstvu zahraničí Johana Tabladaová vůči Rubiovi ostře ohradila. Označila ho za obhájce genocidy, vězení a hromadných deportací.
Kubánská vláda v době protestů uvedla, že byly výsledkem mediální kampaně USA a desetiletí trvajících amerických sankcí.
V roce 2022 kubánští prokurátoři uvedli, že bylo vyšetřováno asi 790 osob za činy související s protesty, od výtržností po sabotáž a vandalismus. Skupina 11J, která se zasazuje o lidská práva a svým názvem odkazuje na protesty, uvedla koncem loňského roku, že v souvislosti s tehdejšími protesty si stále odpykává tresty 554 lidí. Někteří z nich byli ale v lednu podmínečně propuštěny po intervenci papeže Františka.
