Německý kancléř Friedrich Merz uvedl: „Víme, že musíme dělat víc sami, v minulosti jsme byli černými pasažéry.“
Německý kancléř Friedrich Merz přiznal, že Evropa se příliš dlouho spoléhala na Spojené státy v oblasti obrany a bezpečnosti, ale uvedl, že nyní jsou „na stejné vlně“.
„Víme, že musíme dělat víc sami, v minulosti jsme byli černými pasažéry a Američané garantovali naši svobodu a naši bezpečnost, a už nejsou ochotni, pochopitelně… to dělat dál, žádají nás, abychom přispívali víc, a my teď víc děláme,“ řekl Merz v pátek pro BBC.
Evropa po návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu zrychlila investice do obrany a spolupráci, protože Trump znovu vyvíjí tlak na spojence v NATO, aby převzali větší odpovědnost za obranu Evropy.
Na summitu v Haagu 25. června se členové NATO dohodli, že budou na obranu vynakládat 5 procent svého hrubého domácího produktu (HDP), a to pod tlakem Trumpa a generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho.
Španělsko, které odmítlo tento cíl splnit, bylo Trumpem obviněno, že se chce „svézt zadarmo“.
Merz tato vyjádření pronesl během návštěvy Velké Británie, jejímž cílem bylo posílit obranné vazby mezi Německem a Spojeným královstvím.
Ve čtvrtek podepsaly Británie a Německo smlouvu o obranné spolupráci a dohodly se také na vybudování přímého železničního spojení z Londýna do Berlína.
Merz a britský premiér Keir Starmer se zavázali během následující dekády vyvinout pokročilý raketový systém s doletem přes 1 900 km.
V rozhovoru s reportérem BBC Nickem Robinsonem v pátek byl Merz dotázán, zda si myslí, že je Trump „lhostejný k osudu Evropy“.
„No, minimálně není tak jasný a oddaný jako bývalí američtí prezidenti… a to je důvod, proč všichni hledáme větší nezávislost na americké obraně,“ odpověděl Merz.
Německý lídr podotkl, že si v posledních letech všiml, jak se Spojené státy postupně odklánějí od Evropy směrem k Asii, protože jsou „ve velmi tvrdé soutěži“ s Čínou.
Merz řekl, že se s Trumpem od svého nástupu do úřadu v květnu setkal třikrát a hovořili spolu o válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Na stejné vlně“
„Myslím, že prezident Trump je na stejné vlně. Snažíme se tuto válku ukončit,“ konstatoval Merz.
„Telefonujeme si jednou týdně. Koordinujeme své kroky. Jedním tématem je válka na Ukrajině, druhým naše obchodní spory a cla.
Vidíme velkou hrozbu a tou je Rusko. A tato hrozba není jen vůči Ukrajině, ale vůči našemu míru, naší svobodě a politickému uspořádání Evropy.“
Merz zmínil, že německé ozbrojené síly „nejsou dostatečně silné, naše armáda není dostatečně silná, a to je důvod, proč teď tolik investujeme“.
Dne 24. června – den před oznámením dohody na summitu NATO – řekl německý ministr financí Lars Klingbeil, že Berlín do roku 2029 zvýší své základní výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, přičemž dalších 1,5 procenta půjde na infrastrukturu související s obranou.
„Zvýšíme výdaje na obranu krok za krokem tak, abychom v roce 2029 dosáhli kvóty NATO ve výši 3,5 procenta,“ uvedl Klingbeil.
Trump se od svého návratu do Bílého domu v lednu snaží válku na Ukrajině ukončit.
„Nestojím na straně nikoho. Víte, na čí straně stojím? Na straně lidskosti,“ pronesl 15. července.
Jeho snahy však byly odmítnuty ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 14. července Trump oznámil, že zvýší cla na Moskvu a uvalí dodatečná sekundární cla, pokud Putin do 50 dnů nepřijme mírovou dohodu s Ukrajinou.
„Jsem z [Putina] zklamaný, protože jsem si myslel, že jsme mohli mít dohodu už před dvěma měsíci, ale zdá se, že se to neposouvá. Takže na základě toho zavádíme sekundární cla. Pokud nebudeme mít dohodu do 50 dnů, je to jednoduché – bude to clo 100 procent a tak to bude,“ prohlásil Trump.
–ete–
