Na summitu předsedů parlamentů v Ženevě dnes vystoupila jako první předsedkyně Federálního shromáždění Ruské federace Valentina Matviyenková. Dlouhý zástup předsedů během jejího projevu demonstrativně odešel.
V drtivé části proslovu se zcela vyhnula komentování ozbrojené invaze její země na území Ukrajiny a zaměřila se na konflikty na Středním východě. Teprve v závěru naznačila, že je třeba vyřešit to, co nazvala „základními příčinami“ konfliktu na Ukrajině.
Svůj projev zahájila prohlášením, že od konce druhé světové války před osmdesáti lety „nikdy nebyl svět v tak kritické situaci“.
„Namísto investování do udržitelného rozvoje a naplňování klimatické agendy, jdou investice do zbraní. Sankce namísto obchodu, ultimáta namísto diplomacie, vzájemné koalice namísto začleňování. Tohle je realita, ve které dnes žijeme,“ uvedla Matviyenková na konferenci Meziparlamentní unie (IPU) organizované v součinnosti s OSN. Situace, kterou popsala, podle ní „činí parlamentní diplomacii ještě důležitější“.
V době jejího proslovu se vytvořil dlouhý zástup přítomných předsedů sněmoven, kteří demonstrativně odcházeli z jednacího sálu. Mezi nimi také předsedkyně české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Matviyenková vyzvala k návratu ke kořenům parlamentní diplomacie, aby mohlo být dosaženo „rozřešení mezinárodních konfliktů“.
Ohledně konfliktu na Blízkém východě, který označila za „zažehávání trvalého ohně“ tím, že se do něho „přilévá další benzín“ uvedla, že se přistupuje k „odpalování raket namísto dodržování rezolucí OSN“.
Následně popsala to, co označila jako základní příčiny těchto konfliktů. „Konflikt mezi sebeurčením lidí a územní integrita států. Musíme pochopit, který přišel jako první,“ řekla Matviyenková ke konfliktu na Středním východě.
Prohlásila také, že bylo „svévolně interpretováno mezinárodní právo“, což považuje za „jeden z hlavních hybatelů války“.
„Nemůžeme situaci akceptovat, když je mezinárodní právo nahrazeno nějakým druhem pravidel“, které podle Matviyenkové „nikdo neviděl a tím méně je schválil“.
Dalším hybatelem válek je podle ní „vytváření vojenských aliancí“ mezi státy, které „v rámci mezinárodního práva nikdo nereguluje“. Čímž pravděpodobně narážela na Severoatlantickou alianci (NATO), vůči jejímuž rozšiřování Rusko opakovaně vyjadřovalo silné výhrady.
Kritizovala také uvalování sankcí. „Sankce jsou používány silnými proti slabým spolu s vojenskými intervencemi. Toto připomíná kolonialismus. Musíme věci nazývat tak jak jsou. Není nic takového jako humanitární intervence. Jsou agrese, které vedou k pohromám, namísto aby dláždila cestu k demokracii,“ řekla Matviyenková, která se stále držela tématu konfliktů na Středním východu.
Za „kořen“ válek označila také „vzájemné mezietnické a mezináboženské protichůdnosti“, které podle ní vlády „zhoršují“ tím, že „dláždí cestu ke konfliktům“ a vyjádřila podporu multikulturalismu dosahovaného „skrze mezietnický a mezináboženský dialog“, což má podle ní odstranit etnickou a náboženskou diskriminaci.
Kdyby se vlády dodržely této zmíněné ideje, mohly by podle Matviyenkové „v mnoha případech odvrátit krveprolití“.
„I ukrajinský konflikt může být a bude vyřešen, pouze pokud vyřešíme jeho základní příčiny,“ řekla v závěru proslovu Matviyenková.
V tomto směru je podle ní „nejvyšší čas zintenzivnit diplomatické úsilí a maximálně využít jeho zdroje“ a dodala, že by se mezinárodní organizace měly „opírat o demokratické principy“ namísto „sloužení zájmům určitých států nebo propagováním dvojích standardů“.
V proslovu se nevěnovala otázce, zda Ruská federace nějakým způsobem porušila ideály nebo mezinárodní právo, o kterých hovořila, nebo zda Rusko uskutečnilo nějaké chybné kroky, které vedly k propuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. V opačném úhlu pohledu byl její proslov zároveň obecný a principiální a přímo neoznačil ozbrojený konflikt na Ukrajině za chybu některé další země.
Valentina Matviyenková působí na pozici předsedkyně Federálního shromáždění od roku 2011 a je vůbec první ženou, která se postavila do čela jedné z komor ruského parlamentu. V rámci mocenské hierarchie je považována za blízkou spolupracovnici Vladimira Putina a stabilní součást „vertikály moci“.
